Co napsali o oslavách

Kaplický ZPRAVODAJ

Oslavy koněspřežky

 

V sobotu 22. srpna 2015 se na počest a připomínku 190ti letého výročí od stavby první železniční dráhy na českém území, tzv. koněspřežky, konaly oslavy ve Výhni, Bujanově, Kerschbaumu a na kaplickém vlakovém nádraží. České dráhy připravili ve spolupráci s obcemi na koněspřežce celodenní zajímavý program.

Město Kaplice se na těchto oslavách rovněž podílelo. A to dokonce prostřednictvím hrané scénky, která připomínala slavnostní okamžik výkopu ve Výhni u Netřebic. Ten se udál v létě v roce 1825 a zúčastnil se ho stavitel dráhy František Antonín Gerstner (v podání ředitele KIC Kaplice Mgr. Stanislava Trse). Hosté z rakouského Kerschbaumu přivezli na ukázku původní lopatu, jenž byla před 190 lety na výkop použita (dodnes je vystavena v místním muzeu).

Za vznikem trati stála potřeba přepravovat po souši sůl z hornorakouské Solní komory do Čech. Realizace projektu se ujal zmíněný František Antonín Gerstner, syn Františka Josefa Gerstnera, jenž dráhu původně navrhl. Privilegium ke stavbě a provozu „železné silnice“ z Českých Budějovic do Lince na dobu padesát let získal roku 1824. Toto privilegium postoupil Gerstner na jaře roku 1825 C.K. první privilegované železniční společnosti, která ho pověřila stavbou dráhy jako stavbyvedoucího. V létě 1825 byla zahájena stavba 64 km dlouhého úseku z Budějovic do Kerschbaumu. A již v září 1827 mohl být zahájen zkušení provoz mezi Budějovicemi a Leopoldschlagem. O rok později, 30. září 1828 začal provoz veřejné dopravy (nejprve jen nákladní.)

Oslavy připomněli nejen historii této dráhy, ale potěšily oko diváků také pestrým defilé lokomotiv, z nichž ta nejstarší - lokomotiva Štokr patří do rodiny parních lokomotiv. K vidění byly motorové lokomtivy Sergej a Čmelák, elektrické Modrá laminátka, Eso a Railjet.

 

Zdroj textu zde: http://www.ikaplice.cz/clanky/oslavy-konesprezky_35.html

V odkaze také najdete fotografie z akce.

 

Budějcká drbna

Lidé zavzpomínali na slavnou koněspřežku, která propojila Budějce s Lincem

Dnes (24. 8. 2015), 16:55

Byly to časy... Člověk nasedl do kočáru a po kolejích se vydal z jihu Čech až do Lince. Pohoda, krásná příroda, čas na rozjímání, ostatně z rychlosti maximálně 15 kilometrů nikomu klobouk zajisté neulétl. O čem je řeč? Samozřejmě o koněspřežce, která v sobotu oslavila kulaté výročí - 190 let od zahájení stavby!

Jihočeský unikát sice stárne, ale lidé na něj nezapomínají. Naopak - sobotní akce přilákala stovky návštěvníků, čemuž se ale nelze divit - program byl přitažlivý a přálo i počasí.

A co se dělo? Například ve Výhni proběhla rekonstrukce slavnostního výkopu - nechyběly dobové osobnosti, které za koněspřežnou železnicí stály, a samozřejmě ani kostýmy. Dokonce přijela i parní lokomotiva, které byla jízda povolena 17. srpna.

„Trošku jsem se obával, že parní lokomotivu neuvidíme, protože jsem slyšel, že na některých místech byl jejich provoz, vzhledem k suchu, zakázán. Naštěstí se počasí trošku umoudřilo,“ zmínil jeden z návštěvníků, který čekal se svým synem u plechové vlakové zastávky, až mašina dorazí.

Po chvíli byl v dálce vidět kouř a tátovi svítily oči snad více než synátorovi. „Jestli nehoří, tak už jede,“ usmál se. Nehořelo, netrvalo dlouho a bylo slyšet houkání.

Na zastávce si ale lokomotiva příliš neodpočinula, protože musela takřka hned uvolnit místo dalšímu vlaku, tentokrát podstatně modernějšímu - railjet přivezl zhruba 200 diváků, kteří vytvořili rekonstruovanému zahájení stavby pěknou kulisu.

Výheň ale nebyla jediným místem, kde se kulatiny koněspřežky připomínaly. Hlavním program se konal v obci Bujanov a trval celý den.

„Koněspřežka je naší pýchou. Je třeba se jí chlubit, na svoji dobu to bylo neskutečné dílo. Docela bych chtěl jízdu do Lince zažít, muselo to mít něco do sebe,“ podotkl další z návštěvníků.

 

Unikát

A měl pravdu... Koněspřežná železnice byla vážně unikátní. Už před několika staletími lidé vymýšleli, jakým způsobem spojit Dunaj a Vltavu. Železniční spojení se nakonec ukázalo jako nejlepší možné řešení. První plány na vybudování koněspřežné železnice se objevily na začátku 19. století, přičemž stavba byla zahájena v roce 1825. Celý úsek byl zprovozněn až o sedm let později. Koněspřežka sloužila takřka 50 let, poté ji nahradil parní provoz.

 

Čtrnáctihodinová jízda

Na závěr několik zajímavostí. Délka celé trati byla 129 kilometrů. Pokud jste do Lince vyrazili, museli jste počítat s jízdou dlouhou více než půl den. Koně šly totiž rychlostí maximálně 15 kilometrů za hodinu. Ještě pomalejší byla „nákladní doprava“ - maximálně 4,5 kilometrů.

Ptáte se, proč kůň netáhl náklad po silnici? Proč se raději stavěla tak nákladná stavba? Jeden z argumentů mluví za vše - po kolejích kůň utáhl až 30krát těžší náklad!

Pokud jste sobotní připomínkovou akci nestihli, můžete navštívit alespoň Muzeum koněspřežky, které se nachází přímo v Budějcích. Naleznete ho v ulici Mánesova a kromě pondělí je otevřeno denně do 17 hodin!

 

Napsal Václav Votruba

 

Zdroj: http://www.budejckadrbna.cz/z-kraje/ceskokrumlovsko/9324-lide-zavzpominali-na-slavnou-konesprezku-ktera-propojila-budejce-s-lincem.html

 

Českokrumlovský deník

Koněspřežka slavila 190 let.

Nebývalý provoz v sobotu zavládl na železniční trati, která dnes defacto vede po trase bývalé koněspřežné dráhy.

Po trati jezdily vlaky tažené lokomotivami rozmanitých typů od dávných parních až po současné nejmodernější elektrické. A to vše na počest a připomenutí, že uplynulo 190 let od okamžiku, kdy začala stavba dávné koněspřežky.

Při této slávě, stejně jako tehdy, nechyběl stavitel František Antonín Gerstner, jehož představoval Stanislav Trs, ředitel KIC Kaplice, a sám císař František I. s chotí.

Stavba trati tedy započala v roce 1825, a to slavnostním výkopem ve Výhni, osadě u Netřebic. Dodnes se tam zachoval kamenný mostek, po němž dráha vedla a právě tam byl opět proveden slavnostní výkop.

„Návrh trasy koněspřežné železnice byl naplánován ve spolupráci s mým otcem, profesorem matematiky a mechaniky, ředitelem pražské polytechniky, profesorem Antonínem Josefem Gerstnerem, který vás tímto uctivě zdraví a přeje úspěch naší věci," pronesl v dobovém oblečení Stanislav Trs v roli Gerstnerova syna. „Stanovili jsme si, že železná silnice nebude průrvy a prohlubeniny obcházet, nýbrž překračovat pokud možno přímou čarou a nikdy nesmí ztratit své dosažené výšky. Jsem si jist, že tato metoda, která tu bude použita poprvé, přinese rozvoj železnice po celém světě. Toto nádherné dílo by se neuskutečnilo bez přispění soukromých podnikatelů a pokrokovější šlechty." A tuto zásadu František Gerstner pak pečlivě dodržoval. Trať dosahovala průměrného stoupání z Českých Budějovic do Kerschbaumu pět promile.

Po slavnostním výkopu pak Stanislav Trs četnému obecenstvu ukázal originál lopatu, kterou byl výkop před 190 lety ve Výhni proveden a kterou na místo přivezli hosté z rakouského Kerschbaumu, kde je lopata vystavena v místním muzeu. Tam se rovněž můžete svézt na kousku zachovalé koněspřežné dráhy. Na trati totiž bývalo pět přepřahacích stanic, a to v Holkově, Bujanově, Kerschbaumu, Lestu a Oberndorfu.

Za vznikem trati stála potřeba přepravovat po souši sůl. Pro stavbu železnice byla vytvořena akciová C.k. první privilegovaná železniční společnost, jíž F. A. Gerstner podstoupil své privilegium.

„Že se začalo stavět tady ve Výhni, se všeobecně ví," řekl Jiří Opekar, strojvedoucí Českých drah a starosta Netřebic, do jejichž katastru Výheň náleží. „Gerstner úseky trasy propachtoval pachtýřům, kteří si najímali lidi a ti dráhu stavěli ručně, s pomocí potahů koňských a kravských." O zachovalý mostek však obec nepečuje, neboť ten leží na pozemku Správy železniční dopravní cesty. „Na českém území se z koněspřežné dráhy moc nezachovalo, protože na českém území Gerstner dodržoval své zásady, jelikož předpokládal, že pak bude dráha využívána pro parostrojní provoz." To však značně stavbu prodražovalo, tak při stavbě na rakouském území akcionáři Gerstnera odvolali. „Stavěli pak levněji, dělali větší oblouky, nedělali pevný násyp. Takže na rakouském území zůstalo daleko víc památek na koněspřežku, neboť současná trať tam vede z většiny úplně jinudy," vysvětlil Jiří Opekar.

„Akce tady ve Výhni byla pěkná, byl jsem tu poprvé," pochvaloval si Jaroslav Anděl z Pořešína. „Jenom tu scházelo občerstvení. My tu v tom horku čekali skoro tři čtvrtě hodiny, než vlaky přijedou."


24.8.2015

Autor: Zuzana Kyselová

Zdroj: http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/konka_oslava_sobota.html
 

Přihlášení