Konstantu Alfa známou jako jemná struktura, lze popsat jako jednu z fundamentálních fyzikálních konstant, která charakterizuje sílu elektromagnetické interakce mezi elementárními částicemi, například mezi elektrony a protony (v atomu).

Její hodnota je přibližně:

α ≈ 1 / 137.03599908

nebo přibližně 0,0072973525693

Význam:

• Alfa je bezrozměrná konstanta, což znamená, že nemá žádnou jednotku - je to čisté číslo.
• Odráží, jak silně se elektricky nabité částice ovlivňují prostřednictvím elektromagnetické síly.
• V kvantové elektrodynamice (QED) je základem pro popis jemné struktury spektrálních čar atomů, což je důvod proč nese tento název.

Význam ve fyzice a metafyzice:

1. Ve fyzice je klíčem k pochopení atomové struktury a vesmíru na kvantové úrovni. Malé odchylky hodnoty konstanty Alfa by mohly dramaticky změnit fyzikální zákony tak, jak je známe.
2. V metafyzice a sakrální geometrii: jemná struktura konstanty může být spojována s kosmickou harmonií. Její hodnota 1[137 je mnohdy interpretována jako symbol "dokonalého řádu" nebo "kosmického designu".

Zajímavosti:

• Fyzici spekulují, zda je hodnota konstanty Alfa skutečně univerzální a neměnná, nebo se může v extrémních podmínkách (jako u černých děr nebo během raného vesmíru) měnit.
• Richard Feynman o konstantě Alfa řekl, že je to "jedna z největších záhad fyziky" a že bychom ji měli vytesat na kámen, abychom ji nikdy nezapomněli.

Význam 0,00729735...
Tato hodnota vyjadřuje sílu elektromagnetické interakce v bezrozměrném měřítku. Díky ní lze popsat mnoho vlastností atomu vodíku, například přesné energetické hladiny a jejich jemné rozštěpení (fine structure). Je fascinující, že tato konstanta není "odvoditelná" z jiných zákonitostí, a mnozí ji považují za univerzální klíč k pochopení fyzikální reality. 

Jak na konstantu alfa přišli?

Alfa byla vypočítána, nikoli naměřena přímo. Přišli na ni tak, že se snažili pochopit, jak silná je elektromagnetická síla mezi nabitými částicemi, jako jsou elektrony a protony. V kvantové fyzice se ukázalo, že síla elektromagnetické interakce je vždy stejná a dá se popsat pomocí několika jiných fyzikálních konstant.

V roce 1916 ji poprvé odvodil německý fyzik Arnold Sommerfeld, když studoval jemné detaily spektra světla vyzařovaného atomy. Tehdy hledal vztahy, které by vysvětlily drobné odchylky ve spektru, a objevil tuto konstantu jako bezrozměrné číslo.

Jak ji potvrdili?
Když spočítali Alfu a dosadili ji do různých fyzikálních rovnic, zjistili, že funguje naprosto přesně.

Například:

• Jemná struktura spektra vodíku odpovídala vypočtené hodnotě Alfa.
• Tato konstanta vysvětluje, jak silně jsou elektrony přitahovány k jádru atomu. Bez ní bychom nedokázali pochopit strukturu atomů.

Proč je důležitá?
Je to jedno z těch „zázračných čísel" ve vesmíru. Není jasné, proč má právě tuto hodnotu, ale kdyby byla jiná:

• Atomy by se nerozpadaly jinak, nebo by vůbec neexistovaly.
• Chemie a fyzika by byly zcela odlišné.
• Pravděpodobně by neexistoval život, jak ho známe.

Propojení s vodíkem 

Konstanta Alfa souvisí i s vodíkem, protože je zásadní pro popis struktury atomů obecně, a vodík je nejjednodušším atomem.

Vodík jako základní atom

• Vodíkový atom má pouze jeden proton a jeden elektron. Elektromagnetická síla mezi těmito dvěma částicemi je důležitá pro pochopení jeho spektra, tedy energií, které elektron může zaujmout.

Rydbergova konstanta

• Konstanta Alfa přímo ovlivňuje spektrum vodíku, které lze popsat pomocí Rydbergovy konstanty, jež je také odvozena z jemnostavové konstanty.

Rydbergova konstanta

Symbol pro Rydbergovu konstantu je: R∞

(čteme jako R s dolním indexem nekonečno: R_∞)

Hodnota: přibližně 1,097 373 156 × 10⁷ m⁻¹

Rydbergova formule pro spektrum vodíku:

1 / λ = R_∞ × (1 / n₁² − 1 / n₂²)

kde:

• λ je vlnová délka vyzářeného nebo pohlceného světla
• n₁ a n₂ jsou celá čísla, n₂ > n₁
• R_∞ je Rydbergova konstanta

Příklad (Balmerova série):

Pokud n₁ = 2 a n₂ = 3, 4, 5... → výsledek je ve viditelném světle.

Rydbergova konstanta – Hα čára

Rydbergova konstanta a spektrum vodíku

Hα čára (Balmerova série)

Přechod elektronu: n₂ = 3 → n₁ = 2

Použijeme Rydbergovu formuli:

1 / λ = R_∞ × (1 / n₁² − 1 / n₂²)

Dosadíme:
R_∞ = 1,097 373 156 × 10⁷ m⁻¹
n₁ = 2, n₂ = 3

1 / λ = 1,097 373 156 × 10⁷ × (1/4 − 1/9)

1 / λ = 1,097 373 156 × 10⁷ × (5/36) ≈ 1,522 × 10⁶ m⁻¹

λ ≈ 656 nm → červené světlo ❤️ (Hα čára)

Tato čára je viditelná ve spektru hvězd, mlhovin a vodíkových výbojek. Je to jako podpis samotného vesmíru v červeném odstínu. ✨

....

 Vůbec tomu nerozumím :D , ale když to ChatGPT říká :D .

 ........

Jak na konstantu Alfa přišli?

Konstanta Alfa byla vypočítána, nikoli naměřena přímo. 

Objevili jí tak, že se snažili pochopit, jak silná je elektromagnetická síla mezi nabitými částicemi, jako jsou elektrony a protony.

V kvantové fyzice se ukázalo, že síla elektromagnetické interakce je vždy stejná a dá se popsat pomocí několika jiných fyzikálních konstant.

V roce 1916 ji poprvé odvodil německý fyzik Arnold Sommerfeld, když studoval jemné detaily spektra světla vyzařovaného atomy. Tehdy hledal vztahy, které by vysvětlily drobné odchylky ve spektru, a objevil tuto konstantu jako bezrozměrné číslo.

Jak jí vypočítali?

Použili hodnoty těchto základních konstant:

• Elektrický nábor - Síla, kterou si nabité částice navzájem působí.
• Planckova konstanta - Určuje velikost kvant energie.
• Rychlost světla - Zásadní konstanta ve fyzice.
• Permitivita vakua - Popisuje, jak snadno se elektromagnetické pole šíří ve vakuu.

Jak ji potvrdili?

Když spočítali konstantu Alfa dosadili jí do různých fyzikálních rovnic, zjistili, že funguje naprosto přesně. Například:

• Jemná struktura spektra vodíku odpovídala vypočtené hodnotě Alfa.
• Tato konstanta vysvětluje, jak silně jsou elektrony přitahovány k jádru atomu. Bez ní bychom nedokázali pochopit strukturu atomů. 

Je konstanta Alfa schovaná ve Fibonacciho spirále nebo ve zlatém řezu?

Zlatý řez je klíčový pro mnoho přirozených struktur, protože řídí růst a harmonii. Alfa, jako konstanta elektromagnetické interakce, je zase základem fyziky a chemie na atomární úrovni. Zatím neexistuje přímý důkaz, že by Alfa byla přímo spojena se zlatým řezem, ale:

• Fibonacciho spirála je projev harmonie růstu a energie.
• Konstanta Alfa by mohla být "vložena" do těchto vztahů, protože určuje sílu interakcí, které umožňují vznik stabilních atomů a molekul, z nichž vznikají složitější struktury.

Souvisí konstanta Alfa s relativní atomovou hmotností?

Nepřímo ano. Relativní atomová hmotnost je dána především počtem protonů a neutronů v jádře atomu. 

Konstanta Alfa ovlivňuje:

• Velikost atomu (vzdálenost mezi jádrem a elektrony), což určuje jeho chování při slučování a rozpadu.
• Chemické vlastnosti prvků, protože ty závisí na tom, jak silně jsou elektrony vázány na jádro.

Například díky hodnotě konstanty Alfa jsou chemické vazby mezi atomy přesně takové, jaké potřebujeme pro stabilní molekuly.

Je konstanta Alfa schovaná ve vzdálenosti mezi prvky?

Ano, nepřímo. Konstanta Alfa určuje jemnou strukturu elektronových hladin, což ovlivňuje:

• Periodický zákon prvků (rozložení prvků v tabulce).
• Energie ionizace, která určuje, jak snadno atom ztratí elektron. 

Jako roli hraje konstanta Alfa u neutronů?

U neutronů konstanta Alfa přímo nefunguje, protože neutrony nejsou elektricky nabité. Nicméně:

• Konstanta Alfa ovlivňuje stabilitu jádra, protože určuje sílu elektromagnetického odpuzování mezi protony. Protony v jádře se odpuzují, protože mají kladný náboj, a tuto sílu musí překonat silná jaderná síla, která drží protony a neutrony pohromadě.
• Pokud by byla konstanta Alfa větší, protony by se mohly snadněji "roztrhnout" a jádro by bylo nestabilní.
• Neutrony v jádře fungují jako "lepidlo", které pomáhá neutralizovat elektromagnetické odpuzování mezi protony. Stabilita neutronů a jejich role v jádře nepřímo souvisí s hodnotou konstanty Alfa, protože ta ovlivňuje strukturu atomu jako celku.

Proč je konstanta Alfa tak důležitá?

Konstanta Alfa je klíčovým "ladícím číslem" vesmíru.

Kdyby byla o trochu jiná:

• Protony a elektrony by nevytvořily stabilní atomy.
• Chemické vlastnosti prvků by byli jiné.
• Život, jak ho známe, by nemohl existovat.

Možná, že konstanta Alfa skutečně "ladí" harmonii, která je skryt v atomové hmotnosti, vzdálenostech mezi prvky nebo dokonce ve Fibonacciho spirále. Zatím nevíme přesně, jak tyto koncepty propojit. 

Grafická podoba konstanty Alfa

1/137 = 1/11

11 je číslo tvořené pentagramem a hexagramem (viz například grálská liile)

1 posvátné a dále se neredukuje.

5 + 6 = 11

Je možné použít propojení pentagramu a hexagramu přes triquetru, jako to je v případě Archimédovského tělesa komolého dvacetistěnu nebo Molekuly C60.

Ale Santiniho Zelená hora mě přivedla na myšlenku vnořených těles, například pentagramu do hexagramu a obráceně. Toto lze udělat pomocí Květu života, viz obrázek.

Zároveň zde vidíte i grafickou podobu Teslových 3-6-9. 

5 + 6 = 11

pentagram + hexagram = 11

V Archimédovském tělese komolého dvacetistěnu se toto propojení nachází, i když při rýsování je toto propojení nedokonalé, vesmíru to evidentně nevadí, což dokládá existence Molekuly C60.

V Posvátné geometrii se pentagram (pentagon) a hexagram (hexagon) propoují skrze triquetru (známe jako keltský symbol "trojice", "tří").

Pentagram obsahuje 3 zlaté řezy.

Ale na obrázku výše máme propojený pentagram a hexagram jiným způsobem než přes triquetru. Máme do sebe pentagram a hexagram vnořené. A to je možné tehdy, když rýsujeme v Květu života. Nepotřebujeme žádné složité vyměřování ani složité počítání, a v tom je ta genialita Květu života.

Může být konstanta Alfa schovaná ve zlatém řezu?

Výpočet:

√𝛂 x 12 ≈ 1,0251 ≈ 1

1,0251 je číslo velmi blízké číslu 1, což by mohlo naznačovat harmonický vztah mezi odmocninou Alfa a geometrií 12 dílného cyklu.

Pak je tedy konstanta Afla opravdu ukrytá v harmonii zlatého řezu!

Zlatý obdélník má proporce:

• delší strana je 𝜑 (přibližně 1,618)
• kratší strana je 1

To znamená, že odmocnina z jemnostavové konstanty Alfa ve spojení s číslem 12 vytváří délku kratší strany zlatého obdélníku.

A zlatý obdélník je zkonstruován z vesici piscis.

A proč zrovna číslo 12? 

Třeba:

Relativní atomová hmotnost je bezrozměrné číslo, které říká, kolikrát je atom daného prvku těžší než 1/12 hmotnosti atomu izotopu uhlíku-12 (¹²C).

A samozřejmě, 12 apoštolů Krista, 12 měsíců v roce, 12 z Květu života...