Angelika a perly

Angelika a perly

zdroj informací:

http://www.angelique.cz/moda_sperky.php

Klenotnice u Rescatora

"Máte ráda šperky?“

Přitáhl si na stole tepanou šperkovnici a odklopil těžké víko.

„Podívejte se.“

Vytáhl nádherný mléčně duhový perlový náhrdelník se zlatými uzávěry.

Položil ho před ní na stůl a vytáhl další šňůru stejně lesklých a velkých perel, snad ještě nazlátlejších než první a tak dlouhou, že vypadala jako neskutečná.

Dala by se otočit nejméně desetkrát kolem krku a ještě by visela až ke kolenům.

Angelika zmateně pozorovala tu krásu.

 

(Angelika a její láska, Český spisovatel, 1993, s. 53)

 

Perlový náhrdelník (T. J./Tania, archiv T. J.)

Perlový náhrdelník (T. J./Tania, archiv T. J.)

 

 

Angelika v perlách, poprvé ve Versailles

Angelika měla zelené brokátové šaty pošité velkými stříbrnými květy a na krku nádherný perlový několikařadový náhrdelník, který jí sahal hluboko pod okraj živůtku.

Vlasy, učesané mistrem Binetem, byly také zdobeny perlami a dvěma lehounkými péry, která vzbuzovala dojem sněhového poprašku.

(Angelika Cesta do Versailles, Ikar, 1999, s. 430) 

 

Perly a diamanty

• Až do 17. století nebyly diamanty nijak oblíbené. Mezi drahými kameny byly mnohem populárnější rubíny, safíry a především perly. Diamantům původně patřilo až asi 18. místo.

• Perly milovala například Gabrielle d´Estrées, krásná milenka Jindřicha IV., která nashromáždila sbírku 35 tisíc perel. Šaty bývaly pošité perlami (někdy i umělými). Také Anna Rakouská vlastnila proslulý perlový náhrdelník.

• Ludvík XIV. však zavedl módu diamantů, která trvá dodnes. Vrcholem elegance a luxusu se stávají „rivière“ – náhrdelníky složené z jedné řady postupně se zvětšujících kamenů.

Perly Ludvík XIV. změnil perly v symbol hlubokého smutku. Král Slunce a jeho dvůr museli zářit a to nejlépe umožňovaly opracované diamanty.

• Nahrazení perel diamanty bohatě napomohlo také vyplenění všech známých nalezišť perel přibližně v polovině 17. století. Diamanty dovezené do Evropy do 18. století pocházely výhradně z Indie. Střediskem světového obchodu s diamanty byla pevnost Golconda. Na počátku 18. století byly indické doly zcela vypleněny a od roku 1730 se do Evropy dostávaly nové diamanty z Brazílie.

• Diamanty se stávají symbolem fyzické přitažlivosti a citového vztahu, viz Kněžna de Cléves madame de La Fayette, v níž se muž zamiluje do ženy, poté co ji spatří vybírat si v klenotnictví diamanty. 

Marie Medici, perly, perlový náhrdelník, šperk, šperky  Marie Medici, perly, perlový náhrdelník, šperk, šperky  Madame de Sévigné, perly, perlový náhrdelník, šperk, šperky

Marie Mancini, perly, perlový náhrdelník, šperk, šperky  Marie Mancini, perly, perlový náhrdelník, šperk, šperky  Madame de Montpensier, perly, perlový náhrdelník, šperk, šperky

 

Horní řada:

Marie Medici se dvěma a třemi řadami perel

Marie Medici s jednoduchým náhrdelníkem a perlovou nášivkou ve výstřihu

Madame do Sévigné s jednoduchým náhrdelníkem a několikařadovými náramky.

Dolní řada:  

Marie Mancini - 2x - s jednoduchým perlovým náhrdelníkem

Madame de Montpensier s jednoduchým náhrdelníkem a perlovou nášivkou ve výstřihu.

Ve stejném perleťovém stylu mají všechny dámy i náušnice.

Perlový náhrdelník

Perlový náhrdelník (T. J./Tania, archiv T. J.)

 ........................................................

 

Angelika v Quebeku 

doslovná citace z knihy: Angelika v Quebeku 1.

autorka: Anne Golon

vydal: Český spisovatel

ISBN 80-202-0565-9

str. 8

"Šaty byly nádherné a Angelika se i přes své starosti musela ze svého obrazu v zrcadle jen radovat. Všimla si na té toaletě, kterou jí přivezli z Paříže, několika módních detailů. Zřejmě se tedy už nenosí, nebo se nosí méně tříčtvrteční nabraná krinolína na dvou spodních sukních, ale spíš jakýsi plášť v barvě šatů, sahající až k lemu sukně.

Důležitá byla barva látky, z níž byly šaty ušity. Její jemné duhové odstíny musely oslnit i ty nejrafinovanější oči. Živůtek s krátkými šůsky, na němž byly vyšité růže, a vyztužená náprsenka měla stejný perleťový odstín. Ze saténového uzlu na ňadrech vycházel jakýsi krajkový, poměrně tuhý límec, který lemoval celý výstřih a vzadu tvořil stojáček, jehož lesklý podklad zvýrazňoval půvabnou křivku bělostné šíje.

Angelika vypadala v té toaletě z říše snů skoro neskutečně. Její broskvová pleť, kterou si jemně přepudrovala, jako by pohlcovala světlo a působila dojmem, že je osvětlená zevnitř. Velice pečlivě si nalíčila oči, zvýraznila linku obočí. Trochu zdravíčka - šťávy z kamejníku barvířského smíchané se světlou perletí - si lehce nanesla na tváře. Strávila touto činností od svítání víc než hodinu a přes poměrné chladno, panující v kajutě, jí bylo z té námahy najednou horko. Během svého dobrodružného života ztratila rutinní zručnost, s níž se ve Versailles denně líčila, aby se mohla objevit ve světle dvorských lustrů.

Konečně dosáhla kýženého dokonalého výsledku, soudě podle pohledu Joffreye de Peyrac, jímž na ní spočinul. Tmavé oči hraběte zářily spokojeností, ale v jeho úsměvu bylo i trochu dojetí. 

Právě totiž objevil jakousi novou Angeliku, velkou dámu z Versailles, po níž toužil sám král. Ale netrápilo ho to, neboť od chvíle, kdy ji znovu našel, se ji naučil znát a milovat ji ve všech jejích podobách. Často ho překvapila a dokonce i zneklidňovala, ale ze všeho nejvíc ho uváděla v nadšení svou proměnlivou, přesto však jí naprosto logicky odpovídající podstatou.

Vztáhl ruku a prsty ji lehce pohladil po šíji.

"Na tom labutím krku se budou nejlépe vyjímat diamanty."

Po chvíli se však opravil:

"Ne, raději perly. Jsou něžnější."

 


 

Fotogalerie

(autorka T. J./Tania, archiv T. J.)

Marie Medicejská

Zdroj informací je 

tato kniha.

 

Narodila se

26.4.1573 ve Florencii

a zemřela

3.7.1642

v Kolíně nad Rýnem,

 

byla dcerou

Johanny Rakouské

(1547 - 1578)

a Francesca I. Medicejského

(1541 - 1587)

 

vnučkou

Anny České

(1503 - 1547)

a Ferdinanda Rakouského

(1503 - 1564)

 

a Leonory z Toleda

(1521 - 1562)

a Cosima I. Medicejského

(1519 - 1574)

 

pravnučkou

Anny de Foix

(1484 - 1506)

a Vladislava II.

(1456 - 1516)

 

a Jany, královny

(1478 - 1506)

a Filipa Rakouského

(1478 - 1506)

 

a Marie Salviatiové

(1499 - 1543)

a Giovanniho Medicejského

(1498 - 1526)

 

a Marie de Osorio-Pimantel

(1498 - 1530)

a Pedra Alvareze z Toleda

(1484 - 1560)

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení