Opalice
Exkluzivní obsah a nové články najdete na HeroHero (Tania, Alchymistka-Tania's Secret) .
Herohero slouží autorce jako platforma pro čtenáře a zájemce, kteří si chtějí za podrobnější informace zaplatit, protože si uvědomují, že není dobré poskytovat hodnotný obsah zadarmo.
Výzkumy zaberou čas.
A získané znalosti tak nemohou být předávány zdarma.
Mnoho z těchto informací je i tak zde zdarma poskytnuto, takže zájemce může vycházet i ze zde uvedených materiálů. Ovšem další a komplexnější tvorba už bude ukládána výhradně na herohero.co (pokud nedojde ke změně, nebo nebude uvedeno jinak). Videa z velké části najdete také na YouTube - Alchymistka-Tania's Secret.
Zajímavý strom v souvislosti se Zlatou Korunou jsem objevila na webu Kohoutí kříž - zde.
Citace z výše uvedeného webu:
"Torzo staletého dubu v Opalicích blízko Zlaté Koruny, s obrazem připomínajícím zázračnou záchranu zlatokorunských mnichů přispěním Panny Marie Kájovské během husitských válek."
Foto památného stromu, které bylo umístěno u mapy na Seznamu.cz.
Opalice na mapě Seznam.cz. Zlatou Korunu najdete v dolní části.
Fotogalerie, 24. prosince 2014
(archiv T. J.)
Strom jsme opravdu nalezli.
Detail obrazu. Kostel znázorněný na obraze není zlatokorunský, nýbrž kájovský.
Text na obraze: "Podivuhodné zachránění zlatokorunských mnichů na přímluvu Panny Marie Kájovské."
Podle pověstí se měli mniši zachránit útěkem z kláštera pomocí tajné chodby. Tajemné podzemní chodby se ve Zlaté Koruně opravdu nacházejí, ale domnívám se, že nejsou pro svůj špatný technický stav přístupné. Další otázkou je do jaké míry jsou chodby prozkoumané, řekla bych, že se spíše o jejich existenci ví. Vzhledem k tomu, že tento obraz je umístěný v Opalicích, můžu se domnívat, že by tajná chodba vedla právě sem; i když je toto místo od kláštera poněkud vzdálené.
Památná deska s citátem Františka Palackého, která je umístěná na torzu stromu.
O Opalicích píše Petr Luniaczek ve své knize Putování za jihočeskou lidovou architekturou - 36 výletů, str.:
"Opalice jsou první vesnicí, kde se na pravém břehu Vltavy mezi Kamenným Újezdem a Zlatou Korunou dochovaly svobodnické dvorce středověkého původu. Zdejší sídla většinou nesou rysy rožmberské pozdní gotiky a renesance, takže zmíněné dvorce lze datovat do 16. století. Ve velké usedlosti č. p. 10 nás především zaujme pozdně středověká vysoká kamenná sýpka, které však již bohužel chybí střecha a naproti přes cestu objevíme velice zajímavý špýcharový dům č. p. 11 se sgrafity psaníčkového typu z 2. poloviny 16. století a s napojenou kamennou sýpkou z téže doby. Ve vsi však najdeme i domy z 19. století, z nichž nejhezčí je nyní moderně, ale přitom vkusně obnovený dům č. p. 5 se stodolou, sýpkou a dvěma branami a pozoruhodný je i dům č. p. 1 se sýpkou a se zřícenou kamennou stodolou s dvěma mohutnými branami."
