Kozí hrádek

 

Nalézá se nad malebným údolím Kozského potoka v blízkosti města Sezimovo Ústí. Právě v těchto místech pobýval v letech 1412 -14 velký reformátor katolické církve Jan Hus.

Z železniční zastávky Sezimovo Ústí, která leží na trati číslo 220 z Č. Budějovic do Benešova u Prahy (a dále směrem do Prahy), je to po červeně značené turistické stezce cca 3,5 km chůze.

Stezka je vhodná pro lidi bez pohybových obtíží a není vhodná pro děti v kočárku.

I když se to zprvu nezdá, tak lesní úsek je opravdu náročnější.

Cyklisté se vydávají jinou cestou po cyklotrase 1206, kterou bych doporučila i pro kočárky.

 

Ovšem, důležité upozornění!!!!

Nyní se zde staví dálnice a dokud nebude hotová (což by u tohoto úseku už nemuselo trvat tak dlouho), je stezka uzavřená ( "tunel" pod dálnicí). Tato informace je z října 2011.

 

Stezka vás provede mezi okouzlujícími Baťovskými domky se zahrádkami až na okraj Sezimova Ústí. Odtud sejdete po prašné cestě až dolů k chatkám a dále do lesa, který vás nadchne přímo kouzelnou téměř pohádkovou atmosférou. Projdete údolím Kozského potoka a vyjdete až u Kozího hrádku.

A když budete mít štěstí, můžete mezi stromy zahlédnout i srnky a nebo uslyšíte ťukání datla (na obojí jsme měla štěstí, takže to opravdu můžu potvrdit  smiley  ).

Ze samotného hradu se zachovaly pouze zbytky základových zdí, brány a obytné věže nepravidelného půdorysu.

Původ hradu je písemnými prameny doložen až v druhé polovině 14. století, kdy měl hrad v držení maidburský purkrabí Jan mladší z Hardeka, který jej roku 1391 prodal, společně s vesnicemi Kravínem (dnes dvůr), Lhotou (Zárybničnou), Lipím, Turovcem a dvorem Bedřichovým, příbuznému Jindřichovi z Hradce.

Historicky nejvýznamnějším obdobím hrádku bylo držení Viléma z Újezda, který na něm sídlil spolu se svými syny Ctiborem a Janem.

Právě hostem jednoho ze synů býval mistr Jan Hus, který na hradě pobýval dvakrát, a to od října 1412 do konce roku, a poté také od velikonoc roku 1413 do jara roku 1414.

Mistr Jan Hus se zde věnoval své kazatelské a literární činnosti (latinsky psaný spis De ecdesia, a česky psané různé výklady a Postila).

Okolí Tábora v husitských dobách utrpělo nějakou zkázu, ale hrádek přímo zasažen nebyl.

Ke zkáze hrádku došlo pravděpodobně až roku 1438, a to zřejmě za válečného tažení vévody Albrechta, který se domáhal nástupnictví na český trůn jako dědic krále Zikmunda.

Kozí hrádek zřejmě získalo město Tábor do svého vlastnictví až roku 1446 od Jana z Kozího, který však již byl v té době jen dvorem s pivovarem.

Roku 1542 byl hrad zmiňován již jako pustý.

Později vlastnil hrádek latinský básník Pavel Lucian z Helikonu, který jej pak prodal roku 1573 Zikmundovi Pekovi z Římku, který zde vystavěl Nový/Červený dvůr a mlýn (Kozský/Pekovský). Po jeho smrti získal Tábor hrádek zpět.

Dne 28. srpna 1895 se nájemci Červeného dvora narodil syn, později významný český spisovatel, prozaik, publicista, autor beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy, ale především autor historické beletrie, Václav Kaplický. Jeho nejslavnějším románem je Kladivo na čarodějnice.

Kozí hrádek se stal roku 1962 národní kulturní památkou.

 

 

Fotogalerie

Mapa tajemných míst Táborsko-Písecko

 

Citace:

"Malý hrad postavený v době Karla IV. na místě dávné svatyně. Ta se nacházela v místě Husových pozdějších kázání na nádvoří. Při pohanských obřadech tu bylo využíváno velmi vysokých zemských a kosmických energií."

 

1:75 000

1. vydání 2004

 

odborný obsah

- Pavel Kozák

 

námět, projekt

- Marcel Goetz

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení