Tvůrci a souvislosti
Zkusíme se alespoň letmo dotknout zajímavých souvislostí ve spojení s tvůrci Fantovy budovy.
Zdroje většinou wikipedie...
Fantova budova
architekt: Josef Fanta
hala nad nástupišti: Jaroslav Marjanko, Rudolf Kornfeld
výstavba: 1901 - 1909
souřadnice:
- 50° 4' 59,26'' s. š.
- 14° 26' 7,22'' v. d.
Fantova budova vznikla na místě původní výpravní budovy, postavené v letech 1869 - 1871 podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Viktora Barvitia v novorenesančním slohu.
Tato budova byla 150 m dlouhá a měla dvě věže.
Moje otázka - kdo lokalizoval stavbu a kdo rozhodl o natočení budovy?
Roku 1899 byla vyhlášena architektonická soutěž.
Zúčastnili se:
- Jiří Stibral
- Jan Kotěra
- Rudolf Kříženecký
- Václa Roštlapil
- Josef Fanta, kterému bylo vzorem Severní nádraží v Paříži.
Fanta si dal podmínku, že spolupracující výtvarníky si vybere sám, a zvolil pouze české umělce, což vyvolalo protesty pražských Němců.
Hlavními autory sochařské výzdoby byli:
- Stanislav Sucharda
- Ladislav Šaloun
Stavba začala 30. 6. 1901.
Co víme?
Stanislav Sucharda
- na hlavním nádraží vyzdobil levé křídlo budovy
- mezi jeho spolupracovníky patřil Jože Plečnik
- A co víme o Jože Plečnikovi?
- Pražský hrad, adaptace a úpravy: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů (1920–1934) – úprava I. nádvoří včetně praporových stožárů před Matyášovou branou (1922–1923), úprava bytu prezidenta (1921–1924), úpravy zahrad Rajské, Na valech a Na baště (1921–1931) vč. vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí Španělského sálu (1923–1925), sloupová síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen (1924–1925), vstupní sloupová síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927–1929), monolit z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba III. nádvoří vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928–1932), Býčí schodiště
- monolit je vlastně obelisk! A obelisk je spojován se slunečním kultem egyptského boha Re. https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php
Ladislav Šaloun
- vytvořil sousoší Jana Husa na Staroměstském náměstí, kam je vlastně natočené velkým oknem apsidy Fantovy kavárny i Pražské hlavní nádraží.
- Kladl důraz na duchovní význam své tvorby, věnoval se spiritismu a okultním vědám, setkával se na seancích v sklepě své vily - mimojiné s:
- Josefem Váchalem
- Alfonsem Muchou
- Františkem Bílkem
- Janem Konůpkem
- či Bohuslavem Reynkem
František Bílek
- byl blízkým přítelem Julia Zeyera, který byl i mystikem
- Julius Zeyer byl prý také zednářem
- zednář
Alfons Mucha
- Mucha byl zasvěcen do zednářství ve Francii (v lóži v Paříži), když tam působil jako umělec.
- Nakonec dosáhl 33. stupně Skotského rituálu - tedy nejvyššího zednářského zasvěcení.
- Je doložen i jako Veliký velmistr československé Velké lóže po roce 1923.
- Mnohá jeho díla (Slovanská epopej, plakáty, symboly) obsahují hermetickou a zednářskou symboliku.
Zednářská symbolika
V symbolismu a secesi se zednářská a hermetická symbolika často objevovala (např. motivy kruhu, hvězd, geometrie, alegorie světla a pravdy).