Panel uživatele

Tvůrci a souvislosti

Zkusíme se alespoň letmo dotknout zajímavých souvislostí ve spojení s tvůrci Fantovy budovy.

Zdroje většinou wikipedie...

 

Fantova budova

architekt: Josef Fanta

hala nad nástupišti: Jaroslav Marjanko, Rudolf Kornfeld

výstavba: 1901 - 1909

souřadnice:

  • 50° 4' 59,26'' s. š.
  • 14° 26' 7,22'' v. d.

Fantova budova vznikla na místě původní výpravní budovy, postavené v letech 1869 - 1871 podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Viktora Barvitia v novorenesančním slohu.

Tato budova byla 150 m dlouhá a měla dvě věže.

Moje otázka - kdo lokalizoval stavbu a kdo rozhodl o natočení budovy?

Roku 1899 byla vyhlášena architektonická soutěž.

Zúčastnili se:

  • Jiří Stibral
  • Jan Kotěra
  • Rudolf Kříženecký
  • Václa Roštlapil
  • Josef Fanta, kterému bylo vzorem Severní nádraží v Paříži.

Fanta si dal podmínku, že spolupracující výtvarníky si vybere sám, a zvolil pouze české umělce, což vyvolalo protesty pražských Němců.

Hlavními autory sochařské výzdoby byli:

  • Stanislav Sucharda
  • Ladislav Šaloun

Stavba začala 30. 6. 1901.

 

Co víme?

Stanislav Sucharda

  • na hlavním nádraží vyzdobil levé křídlo budovy
  • mezi jeho spolupracovníky patřil Jože Plečnik
    • A co víme o Jože Plečnikovi? 
    • Pražský hrad, adaptace a úpravy: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů (1920–1934) – úprava I. nádvoří včetně praporových stožárů před Matyášovou branou (1922–1923), úprava bytu prezidenta (1921–1924), úpravy zahrad Rajské, Na valech a Na baště (1921–1931) vč. vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí Španělského sálu (1923–1925), sloupová síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen (1924–1925), vstupní sloupová síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927–1929), monolit z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba III. nádvoří vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928–1932), Býčí schodiště
    • monolit je vlastně obelisk! A obelisk je spojován se slunečním kultem egyptského boha Re. https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php 

 

Ladislav Šaloun

  • vytvořil sousoší Jana Husa na Staroměstském náměstí, kam je vlastně natočené velkým oknem apsidy Fantovy kavárny i Pražské hlavní nádraží. 
  • Kladl důraz na duchovní význam své tvorby, věnoval se spiritismu a okultním vědám, setkával se na seancích v sklepě své vily - mimojiné s:
    • Josefem Váchalem
    • Alfonsem Muchou
    • Františkem Bílkem
    • Janem Konůpkem
    • či Bohuslavem Reynkem

František Bílek

  • byl blízkým přítelem Julia Zeyera, který byl i mystikem
  • Julius Zeyer byl prý také zednářem
  • zednář

Alfons Mucha

  • Mucha byl zasvěcen do zednářství ve Francii (v lóži v Paříži), když tam působil jako umělec.
  • Nakonec dosáhl 33. stupně Skotského rituálu - tedy nejvyššího zednářského zasvěcení.
  • Je doložen i jako Veliký velmistr československé Velké lóže po roce 1923.
  • Mnohá jeho díla (Slovanská epopej, plakáty, symboly) obsahují hermetickou a zednářskou symboliku.

 

Zednářská symbolika

V symbolismu a secesi se zednářská a hermetická symbolika často objevovala (např. motivy kruhu, hvězd, geometrie, alegorie světla a pravdy).  

  

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení