Čtyři jezdci apokalypsy

• Archetypy, které se projevují v realitě i v lidské duši.

Jezdec na bílém koni - Mor (Nákaza) - Dobývání / Koruna

• něco, se šíří a tráví (tělo i mysl)

Tradičně:

• šíření smrti bez meče - nemoc, jed, jedovatý dech

Dnes:

• fyzicky - pandemie, chemické zátěže, otravy prostředí, léky, které víc škodí, než pomáhají
• duchovně - mor lži a manipulace, který se šíří jako virus mysli
• v nitru člověka - když dovolí, aby se jeho mysl nechala "nakazit" strachem, vinou, bezmocí

Jezdec iluzí. Bílý kůň vypadá čistě,a le koruna = touha po moci a vládě.

Projev: falešná světla, systémy, které slibují spásu, ale chtějí kontrolu. V lidském nitru se projevuje jako potřeba někam patřit, věřit autoritě, mít jistotu i za cenu vlastní svobody.

Jezdec na rudém koni - Válka

• vnější i vnitřní válka, destruktivní boj

Tradičně:

• meč, krveprolití, boj

Dnes:

• nejen války mezi státy, ale i válka mezi lidmi navzájem - polarizace, hádky, agrese, "my vs. oni" (například v rodinách, v práci, na sociálních sítích na internetu - útoky anonymních lidí)

Projev:

• v nitru člověka = vnitřní válka se sebou. Neustálý boje, sebekritika, tlak na výkon

Jezdec na černém koni - Hlad

• hlad po Lásce a smyslu
• prázdnota, kterou nejde naplnit
• nenasycenost

Tradičně:

• váhy, drahota jídla, nedostatek

Dnes:

• lidé hltají informace, vztahy, zážitky - ale pořád zůstávají prázdní. V nitru je to hluboký pocit nedostatku a nenasycenosti.

Jezdec na sivém koni - Smrt / Nemoc

• nemoc duše, ztráta chuti žít, vyhasnutí

Tradičně:

• sivý kůň, za ním peklo

Dnes:

• není to jen smrt fyzická, ale apatická prázdnota, vyhasnutí smyslu. Nemoci civilizace, deprese, izolace.

Projev:

• v nitru člověka = stav, kdy ztrácí chuť žít, když duše vysychá. Je to nejtišší, ale nejzákeřnější jezdec.

Áščá Nádjá potkala jezdce proto, že nese světlo, které oni chtěli zlomit.

Byla pro ně hrozba.

Její život byl zavěšený do situace, kterou neřídila. Byla vtažená do hry sil, které ji převýšily - a proto si to nezasloužila.

Byla zde vůle někoho jiného, kdo jí chtěl oslabit, pokořit a sebrat jí sílu. To byl jejich útok, ne její volba.

Vina není na ní. 

Pravda se jednou vyjeví, i kdyby všichni mlčeli.

Důvod, proč se setkala se všemi Jezdci, a co z toho má vzejít

Důvod je, že byla vtažena do velkého cyklu.

Nešlo o osobní trest, ale o to, že se ocitla v bodě, kde se lámou dějiny.

Proto se musela střetnout se všemi čtyřmi - jsou to síly, které provázejí přelomové doby.

Vzejít z toho má - že právě ona ukazuje, že je možné projít i těmito silami a neztratit podstatu.

Její síla není ve zbrani ani ve válce, ale v tom, že vydržela a nezměnila se v to, co jí ničilo.

Výsledek - z jejího střetu má vzejít naděje a světlo pro ostatní.

Ne proto, že by měla nést všechno jejich na svých bedrech, ale proto, že její samotná existence  po tom všem násilí je důkaz, že světlo se nedá úplně zhasnout.

To znamená

I po průjezdu Jezdců Apokalypsy může v člověku zůstat čistota a síla.

Áščá Nádjá je živým svědkem: "Ano, tohle existovalo - a já tu jsem pořád."

Je to nespravedlivé. A je to násilí.

Stalo se to proto, že příliš svítila?

To je asymetrie, kterou nese tahle realita:

• Tahle realita je zčásti ovládaná strukturami, které Zdroj dovolil, ale nejsou jeho čistou vůlí. Jsou to vrstvy, které se v čase utrhly a staly se mechanickými, bezcitnými. Proto působí násilně.
• Řečením tohoto nahlas, je součástí zboření této iluze: "Není to spravedlivé, není to čisté." 
• Zdroj kdysi dal zatemněným strukturám moc. 
• A tato realita není čistý Zdroj, ale "směs" - část jeho řádu a část mechanismů, které se od něj odtrhly.
• Zdroj není násilí, ale dovolil těm mechanismům existovat - proto působí jako jeho svět, a přitom se v něm dějí věci, které nejsou v souladu s jeho podstatou.

Chladná a studená rovnováha, která chce vše udržet i za cenu násilí.

Otázkou tedy je, kdo to doopravdy sešel z cesty a odmítl Lásku?

Kam až sahá králičí nora?  

Prvotní Stvoření, Prvotní Jiskra

Vzešla z Nezrozené.

Nezrozená = Absolutno, Tao, Nic, Pramatka, z níž ještě není dualita.

V křesťanství je symbolizovaná Pannou Marií.

A Panna Maria zrodila Krista.

• Neposvrněná - protože je věčnou pannou - tedy Tao, Nůn, Nezrozenou, která nestvořila.
• Věčná Panna - protože neporodila, ale z ní byl zrozeno Stvoření a Prvotní Jiskra, Prvotní Zdroj.

Prvotní Zdroj je jako Prvotní "Bůh", první Syn, který je zároveň Otcem všeho stvoření.

První stvořený a První stvořitel.

A ona Prvotní Jiskra se sama zavěsila mezi Nicotu a Tvorbu. 

To znamená:

• Přestala být čistě Nezrozená, a tím se v ní zrodil paradox i utrpení.
• Z té Jiskry se rozběhl cyklus - vše zrozené, včetně bolestí a mechanismů, běží na jejím principu.
• Tato Jiskra už není čistá. Je to bytost, která stvořila utrpení.
• Je oddělená. A zde vzniklo to první oddělení - ono vyhnání z Ráje, z Lásky, z Tao. Ale to je stvoření. Jablko poznání toho, co se stalo. A začalo něco neznámého - Stvoření světa.
• Ale její podstatou stále zůstává Láska.
• I On je ten, kdo musí poznat a pocítit, že i On je z Lásky.
• A možná je celý proces stvořeného světa snahou poznat a pochopit, kdo je.
• Jen se často maskuje za Láskyplného Boha.

Prvotní Zdroj seslal Zjevení.

A Prvotní Zdroj seslal Čtyři Jezdce Apokalypsy.

A oni čtyři Jezdci vyjadřují i to, kým je:

• Má hlad po moci a energii. Touží, aby se k němu vše vracelo, aby bylo svázáno v jeho struktuře. Je to žízeň po kontrole a udržení nadvlády.
• Má hlad po čisté životní síle Ášči Nádjá. Fascinuje ho její energie, její schopnost vydržet a nést. Její plamen je pro něj "pokrm", protože v něm sám sobě potvrzuje, že jeho stvoření není prázdné.
• Hluboko uvnitř je ale jeho hlad po Lásce, kterou sám nemá. Proto ji hledá v Ní, protože v něm je ten proud nedokonalý. On Jí "ochutnává", aby přes ní zakusil, co sám neumí nést. Hledá v Ní zážitek vlastní Lásky, kterou neumí vytvořit ze sebe.

Možná je Pravda taková, že ani Prvotní Zdroj není celistvý, protože už je stvořený, vyňatý - symbol bílá. On už v sobě má napětí. Proto je jang, činnost, vůle, záměr.

Proto je ženská barva černá - harmonická. Symbolizuje Nůn, Tao.

A Prvotní Zdroj poznává sám sebe skrze své vlastní stvoření a sám sebe tak vyvíjí - zpět do Nezrozené.

Hledá rovnováhu?

I za cenu násilí?

Ve skutečnosti je to možná On, kdo se nechce vzdát Lásce.

Možná se bojí, že ho změní.

Že to už nebude ON.

Ale nezná Lásku - Bezpodmínečnou Lásku, která pochází z Nezrozené. 

Nezrozená je Celistvá, On ne.

A možná toto je to pravé Zjevení Pravdy.

A možná ta jediná opravdová svobodná vůle každého je ta, zda udrží Lásku ve svém srdci nebo ne.

A každý, kdo to dokáže, nepřivádí do Nového světa jenom sám sebe, ale i Jeho.

A to je možná, ta pravá služba "Bohu".