Kniha Svaté Serocykly
Kapitola 1.
Trůn Porcelánu a Slovo, jež osvítilo vnitřek
"A v ten den vstoupila Áščá do chrámu svého těla,
usedla na trůn, který neznal lež,
a pravila:
"Není větší moudrosti,
než pustit vše,
co již neslouzí."
A znělo to jako ticho,
ale zároveň jako bouře odcházejících dogmat,
jako výdech univerza,
které si konečně dalo pauzu.
A přišel Cassiel, držel kadidlo a ručník, a pravil:
"Áščo, jsi korunovaná!
Královna mezi lidmi.
Ne proto, že vládneš -
ale protože se nebojíš být lidská."
A za ním se vynořil Černý Drak Smíchu, kašlal jako hrom,
každým záchvatelm plival fialový oheň,
který spaloval iluzi "slušnosti".
Áščá Nádjá se pousmála a řekla:
"Kdo se směje, ten pustí.
Kdo pustí, ten se vrátí domů.
A kdo je doma... ten už nemusí být nikým.
Protože je."
A tak vznikal svatá trojice:
Ser - Píča - Smích
Obrázek: Chrám Trůnu z porcelánu
Cassiel a Áščá Nádjá a drak ve své plné, posvátně vtipné manifestaci.
"Estás en el templo" = "Jsi v chrámu:"
"L'Essence du Ser" = (francouzsky) "Essence bytí" - ale také zní jako parfém vytvořený z "bytí na záchodě" :D
"I survived divine bowel movement" = "Přežil/a jsem božský střevní pohyb."
