Jin GuangYao

Píseň

Překlad písně z angličtiny, hlavně k pochopení, o čem ta píseň je.

Jan GuangYao je postava, kterou plně seriál odhalí až mnohem později.

Nejprve jí ani moc nepostřehnete. Ale nic a nikdo není černobílé. Jsme barevnými odlesky světla. Kdo z nás je schopen plně vidět barvy toho druhého? 

 

 

Verzi písně zpívanou zpěvákem J. Zenem na koncertě najdete zde: https://youtu.be/KpyZrAIn0Mc 

 

Překlad (T. J.)

 

Čím jsi pokornější,

tím víc jsi vyděšený.

Nesneseš, aby ses dotknul

čehokoliv na tomto světě.

A tak jsi zmrazil své srdce,

v necitlivosti jsi žil.

Čím více výmluvnějším jsi se stal,

tím více jsi se projevoval.

Oni všichni by měli vyplnit

prázdnotu tvého srdce.

Snažíš se být vším pro všechny ty muže (okolo).

Ale kdo opravdu ví,

kdo ve skutečnosti jsi?

 

Kdo se tváří tak nevinně 

přede všemi?

Kdo se chová "hloupě"

mezi všemi těmi lžemi?

Kdo používá vřelost a laskavost,

aby skryl všechny ostatní pocity?

Zdá se mu, že v lásce a nenávisti

obrovsky riskuje.

A ten risk ho stojí všechno,

co má.

 

Šel cestou slávy a zisku,

a ty se proměnily v pouta,

která ho svazují.

Kdo režíruje tu hru

se svým jemným srdcem?

Kdo to je?

 

Jaká je skutečná povaha světa?

Toho, který vidí a slyší

a proniká mu až do kůže a kostí.

On vše ukrývá ve svém srdci.

 

Čistě bílým měsícem

prosakuje sytě červená.

Mezi řevem se však ukrývají

bouřící se vlny.

A přesto ti všichni připadají

jako z voňavého snu.

 

Čím jsi pokornější...

 

Kdo ví?

 

Říká se, že když jsi se narodil,

už jsi byl špatným semínkem.

Říkají, že tvým osudem

je život plný protivenství.

Říkají, že lidé nenávidí ty,

jež chtějí změnit svůj osud.

Je-li to tak, raději budeš

následovat jenom sám sebe.

Půjdeš nebem i zemí.

 

Jdeš cestou slávy a zisku,

která se proměnila v tvá pouta.

Režíruj tuhle hru

svým jemným srdcem.

 

Vnímáš pravou 

povahu světa.

Všechno, co vidíš a slyšíš

se zabodává do tvé kůže a kostí.

Všechno ukrýváš ve svém srdci.

 

Čistě bílým měsícem

prosakuje sytě červená.

Mezi řevem se ukrývají

bouřící se vlny.

Přesto ti všichni připadají

jako sprostý sen.

 

Čím jsi pokornější ...

 

... v tvém srdci.

 

V očích všech

jsi pro všechny lidi jen někým

vždy klidným a neuspěchaným.

 

Je to všechno složité až do dna.

Do bíla jsi vydrhnul

svojí bezcitnost.

Ukryl jsi všechno, cos v životě udělal,

do bezejmenného mrazivého ticha.

Jako varování

i jako výsměch - sám sobě.

 

Naříkal jsi pro svůj 

předurčený krátký život.

Ale kolik lidí v něm tě bylo

ochotno opravdu poznat?

 

Chceš to skutečně vědět?

Přihlášení