Expanze na jih a založení Poiany Micului

Expanze na jih Bukoviny

1820-1840

 

Vzhledem k přelidnění museli lidé začít hledat nová místa pro život. Kdosi jim doporučil, aby se vydali do jižní části Bukoviny, kde jsou ještě panenské pralesy v dolinách.

 

A tak první pokus udělali v prosinci 1821. První skupina Slovioků z obcí Krasna a Tereblača napsala žádost do Vídně, kterou adresovali přímo rakouskému císaři. Jejich žádost byla podstoupená 25. ledna 1822 do Ľvova, odkud ji později přeposlali do Bukoviny, aby zde patřičné úřady provedly vyšetření ohledně možností. Na základě negativního stanoviska okresního lesního inspektora ze Solky Františka Schuberta, byla žádost našich předků ve Vídni 10. září 1822 zamítnuta.

 

Protože žádosti nebylo vyhověno, museli se naši předci trápit a potloukat po různých usedlostích, které opustili Rumuné, kteří odešli do Moldavska. Avšak stále se pokoušeli domoci se území, kde by si mohli založit vlastní obce, ve kterých by žili Slovioki, kteří ještě cítili silné pouto spolubratrství na základě rodů svých předků i společné řeči, kterou mezi sebou udržovali a s ní se dorozumívali.

 

 

Dne 11. srpna 1834 se Slovioci z Hliboké obrací se žádostí na oblastní hospodářskou správu v Černivci... V žádosti už neprosili, ale pohrozili, že pokud nebude jejich žádost kladně vyřízená, tak odejdou do sousedního Moldavska, které patřilo Rumunům, "a nech se pán cisár čuduje, prečo to urobili..."

 

Na základě takto formulované žádosti, která byla diametrálně odlišná od té z roku 1821, dostala hospodářská správa v Solke příkaz, aby zájemcům poskytli prostor v údolí říčky Salonec, a aby spolu s Hlavní správou lesů, která sídlila v městečku Ilišešti, určili rozsah pozemků pro nové sídliště.

 

A tak dne 31. října 1834 odchází z Hliboké 30 sloviockých rodin do lesního úseku mezi Solkou a městečkem Gura Humorului a poblíž tajné cesty zakládají obec Pleša.

 

Obec Pleša byla roku 1834 založená jako první obec v jižní Bukovině - na mírné vyvýšenině, kde voda byla poměrně mírná, svahy a holiny-pleša. Nabídnutá plocha "Plešanům" byla takovým taktickým úskokem ze strany panů Kocha z hospodářské správy v Solce a hlavního lesního z Iliešti Niedenthala, protože v blízkosti říčky Solonec byly lepší pozemky, ale zmiňovaní páni je rezervovali pro německé kolonisty, kteří přicházeli ze západních Čech, z takzvaného Českého lesa. Část zmiňovaných Nemců byla umístěna v nově zřízené obci Bora, na úpatí stráně mezi městečkem Gura Humorului a obcí Manastirea Humorului. Stalo se to roku 1835. Byli to Němci (Švábi) ze severo-západních Čech (Böhmen). 

 

Mezitím Slovioki ze severní části Bukoviny v roce 1836 rychle obsadili pozemky poblíž potoka Solonec a založili vesnici Novy Solonec.

 

....

 

Jak došlo k založení obce Poiana Micului

 

I Slovioci z Tereblače a Krasna se začínají domáhat nových životních prostor, i když jejich žádost už byla jednou zamítnutá. V žádosti poslané panovníkovi 10. dubna 1836 uvedli, že jich je 38 rodin, a že jsou vydaní napospas majitelům pozemků, že mají velmi daleko do kostela a školy jsou až v městečku Siret.

 

Dvorní komora nařídila vyšetření této žádosti, ale Slovioki na ní odpověď nedostali. Proto svojí žádost 4. října 1836 zopakovali...

Přihlášení