Táborské toulky
- Na kole z Tábora do Bechyně (a okolí)
- Přes Harrachovku do Příběnic
- Údolím Tismenského potoka do Klokot
Starobylé jihočeské město Tábor, které leží na křižovatce železničních tratí, nabídne kromě své historie a zajímavých památek i mnoho hospůdek a restaurací k občerstvení. Mezi jeho velké výhody patří příjemná rozloha, která je právě tak akorát, abyste z vlakového nádraží všude došli pěšky.
Přímo naproti nádraží se nachází Husovo náměstí, které má příjemnou parkovou podobu. Projděte jím a objevíte Pomník mistra Jana Husa, jehož autorem je slavný Chýnovský rodák František Bílek. Pokračujte dál Třídou 9. května mezi historickými domy a obchůdky až na náměstí Františka Křižíka. Odtud je to už jen coby kamenem dohodil kousek do Starého města. Však zde také, právě v Pražské ulici, kdysi stávaly tři brány, které bránily nepřátelům při vstupu do města. Nezapomeňte si všechny ty uličky Starého města projít, protože pak shledáte, že tyhle křivolaké uličky jsou stejně půvabné jako ty v Českém Krumlově.
Husovo náměstí s Pomníkem mistra Jana Husa
Pražskou ulicí se dostanete přímo na Žižkovo náměstí, které je samým srdcem Tábora. Právě zde objevíte jeho dominantu – věž děkanského římskokatolického kostela Proměnění Páně na hoře Tábor. Věž kostela je gotická, doplněná barokní bání a se svou výškou 77,8 metrů je nejvyšší věží v jižních Čechách. Samotný děkanský kostel byl budován postupně od roku 1440 a jeho nejvýraznějším a architektonicky ojedinělým prvkem jsou renesanční štíty z roku 1559. Pořádně se po náměstí rozhlédněte a zcela jistě Vás zaujme i Městská radnice, která byla postavena počátkem šestnáctého století v pozdně gotickém slohu na místě třech starších městských domů. Dnes tento dům, v jehož sklepení se nachází vstup do labyrintu Táborského podzemí, slouží expozicím Husitského muzea. Nově otevřené je také Strašidelné podzemí za kostelem, zde děti najdou strašidla, čarodějnice i kostlivce.
Další památkou, kterou můžete na Žižkově náměstí vidět je pískovcový pomník Jana Žižky od Josefa Strachovského.
Žižkovo náměstí v Táboře, pohled na Městskou radnici
Pro Vaše další toulky po Táboře je Žižkovo náměstí výborným výchozím bodem. Můžete se z něj vydat třeba směrem na Tržní náměstí, ze kterého lze dojít k Táborskému vodopádu vytékajícímu z nádrže Jordán, a nebo do Housova mlýna, skanzenu středověkého způsobu života a husitského válečnictví. Z Tržního náměstí je přes pozůstatky městských hradeb pěkný výhled, pod nimi je park s hřištěm pro děti. Pokud se odtud budete chtít vrátit k vlakovému nádraží, pak se vydejte cestou doprava. Objevíte Vodárenskou věž, jejíž stavbu předurčilo právě vybudování vodní nádrže Jordán v roce 1492, která byla zásobárnou pitné vody pro město. Kousek dál stojí novorenesanční Střelnice, kulturní dům postavený místním střeleckým spolkem na přelomu 19. a 20. století. Od Střelnice je krásný výhled a vedou odtud schody, kterými se snadno dostanete až k Jordánu. Cesta kolem Jordánu je nově rekonstruovaná do podoby odpočinkové zóny s dětským hřištěm a cyklostezkou. Na konci na Vás čeká příjemná restaurace Černá Perla s letní terasou. Od restaurace je to už jen kousek na autobusové a vlakové nádraží.
Vodárenská věž, pohled z dětského hřiště pod hradbami
Jestli jste však rozhodli se z Žižkova náměstí vydat opačným směrem, pak Vás může cesta dovést až k Bechyňské bráně, jediné dosud stojící městské bráně, která se dochovala v téměř původním stavu vrcholné gotiky. Právě vedle ní se nachází poslední z věží hradu Kotnov, dříve nazývaného Hradiště, který byl založen jako součást hradské soustavy ve 2. polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. pravděpodobně Vítkem z Hradiště (Klokot). Věž je vysoká 25 metrů a je přístupná veřejnosti. Projděte Bechyňskou bránou a přes ulici uvídíte zdi starého hřbitova, který se dnes nazývá Park pod Kotnovem. Je to tajuplné místo, ze kterého na Vás dýchne atmosféra starých časů ztělesněná vysokými letitými stromy. Kromě dětského hřiště, kterých je v Táboře opravdu požehnaně, jsou zde také ony pozůstatky starého hřbitova v podobě náhrobků slavných osobností, např. katolického kněze, básníka a vlastence doby obrozenecké Josefa Vlastimila Kamarýta a náhrobek Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Původní podoba hřbitova je dodnes zachycena na vzácných historických fotografiích čtyř generací rodiny Šechtlů, která se tomuto řemeslu věnuje už přes 150 let. Zájemci o fotografie mohou navštivit zdejší Muzeum Šechtl a Voseček na náměstí Mikuláše z Husi. Starokatolická kaple v Parku pod Kotnovem, která je nejstarší sakrální stavbou v Táboře, je zasvěcena sv. Jakubovi a Filipovi.
Park pod Kotnovem, Kaple sv. Jakuba a Filipa
Pokud jste se na své cestě k Bechyňské bráně pozorně dívali, víte, že se kousek od ní nachází zajímavá ulička značená Sady, která začíná zcela netypicky – schodištěm. Nenechte se odradit, odměnou Vám bude nejen zajímavý pohled na věž Kotnov a Tábor samotný, ale také příjemná procházka přírodním parkem údolí Tismenického potoka. Cesta, která je dlouhá necelý jeden kilometr, je vedená mezi starobylými stromy, přes Tismenický potok, přímo do prudkého stoupání a mezi letitými lipami úctyhodných rozměrů, přímo kolem zastavení Křížové cesty až do Klokot. Klokoty jsou oblíbeným poutním místem, tvořeným malebným stavebním celkem s centrálně řešeným kostelem Panny Marie, umístěným uprostřed lichoběžníkového prostoru obklopeného ambity a kaplemi, jejichž věžičky jsou tvořeny barokními báněmi. Celý poutní komplex byl stavebně dokončen v roce 1746. Avšak samotné Klokoty jsou jako místo mnohem starší a významnější, neboť jsou písemně uváděny v pramenech již roku 1220, a to v souvislosti právě s Vítkem z Hradiště (Klokot). Vítek byl jedním ze synů Vítka z Prčice, zakladatele slavného a mohutného rodu Vítkovců. Právě nedaleko nynějšího poutního místa stávala jeho tvrz, po níž se do dnešní doby dochovalo pouze kamenné schodiště, které nyní vede k osamocenému kříži. Projděte se kousek po pěšině, na jejím konci objevíte v lesích ukrytou barokní kapličku Panny Marie na Dobré Vodě s léčivým pramenem.
Poutní místo Klokoty
Jestli Vás ještě nebolí nohy, ba přímo toužíte objevit další krásy Tábora a jeho okolí, pak seběhněte po kamenité cestě, kterou jste zahlédli cestou ke kapličce na Dobré Vodě, dolů k řece Lužnici. Dejte se doprava, neboť doleva je to zpět do Tábora, a po asfaltové cestě kolem Geologické expozice dojdete až do Harrachovky. Harrachovka je sto let stará lesní turistická restaurace doplněná dětským hřištěm s dřevěnou „lodí“. Odměnou za tuto procházku Vám budiž překrásná příroda s řekou Lužnicí jak z Krajiny malých Hobbitů J.R.R. Tolkiena. A jestli chcete na druhý břeh, po kterém vede Naučná stezka Pintovka, tak pokračujte dál za Harrachovku a dojdete až k lávce přes řeku Lužnici. Lávka z roku 1941 je součástí turistické „Harrachovy“ stezky budované od roku 1895 do Příběnic po levém břehu Lužnice. Z lesoparku Pintovka se zpátky do Tábora dostanete po vysokém jednoobloukovém železobetonovém mostu Antonína Švehly ze třicátých let, nazývaným místními „Bechyňský“.
Cestou k Harrachovce
Tábor je město plné krás, které nemusíte všechny objevit za jeden den, ale můžete se sem často vracet.
Autor a fotografie: Taťána Ješetová