Kostel sv. Markéty
Kostel sv. Markéty je bývalým laickým kostelem, který byl zrušený společně s klášterem Josefem II. v roce 1785. Náhradou byl věřícím zpřístupněný konventní chrám Nanebevzetí Panny Marie.
Text z webu www.hrady.cz
Bývalý laický kostel svaté Markéty ve Zlaté Koruny
Povinností klášterů řehole svatého Benedikta, k nimž patřili i cisterciáci, bylo žít stranou světa, s minimálním stykem s ním. Na druhé straně měli mniši povinnost vítat hosty a poskytovat jim útěchu ducha i těla. Tento rozpor se řešil stavbou hostinských domů a laických kostelů těsně u vstupů do klášterních areálů.
Ve Zlaté Koruně tak u brány kláštera vznikl kostel sv. Markéty, který sloužil laickým návštěvníkům a personálu kláštera, kteří nemohli navštěvovat klášterní chrám, vyhrazený pouze řeholníkům. Klášterní tradice udávala, že šlo o nejstarší stavbu celého komplexu, současné bádání se zdá nasvědčovat tomu, že ke stavbě došlo v 70.–80. letech 14. století, nelze ale vyloučit, že šlo o náhradu starší stavby.
Kostel byl roku 1420 těžce poškozen husity, k obnově došlo až koncem 15. století. Svému účelu sloužil až do roku 1785, kdy byl zrušen klášter a veřejnosti se jako farní otevřel velký mariánský kostel. Laická svatyně byla zrušena, část jejího zařízení byla odvezena do jiných kostelů v širším okolí (viz kostel Nejsvětější Trojice v Hodňově) a v budově byla zřízena textilní manufaktura, později nahrazená sirkárnou. Utilitární úpravy a požáry, způsobené těmito provozy, postupně objekt devastovaly a zbavovaly ho některých konstrukcí (klenby, většina presbytáře). Od roku 1902 do počátku 90. let 20. století sloužil bývalý kostel jako obytný dům, dnes je zcela prázdný.
Někdejší klášterní brána, jejíž zbytek na kostel navazuje, byla zbořena v letech 1960–63.
Ivan Grisa, dle kol. autorů: Klášter Zlatá Koruna: Dějiny - památky - lidé, NPÚ České Budějovice, 2007
Text uložen dne: 16.5.2010
http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=29147
Citace z knihy Josefa Braniše - Svatá Koruna - bývalý klášter cistercienský, str. 155, 156, 157...:
"...neboť jest známo, že v cistercienských klášteřích kromě velikého konventního chrámu býval ještě druhý, menší kostel určený pro lajky, a sice z pravidla hned u brány (na př. též na Zbraslavi "in porta monasterii"), aby mohl býti přístupný i ženám, které do kláštera a velkého chrámu vůbec nesměly. K takovým kostelům konány i hlučné pouti (na př. v Sedlci), což o korunském kostele sv. Markéty i kronikář klášterní zřejmě podotýká.
Proto byl i v Koruně hned při založení kláštera u první brány zbudován obvyklý kostel lajků, jenž zasvěcen byl sv. Marketě na památku vítězství u Kressenbrunna, jehož Otakar u vigilii sv. Markety dne 12. července 1260 dobyl."
"Kostel sv. Markety byl stavba velmi zajímavá, skládal se původně z přímo uzařeného kněžiště a z lodi, která v rozích paprskovitě se rozbíhala a byla kryta prostým dřevěným stropem. ...
... ve druhé polovici XV. století byl též zrestaurován ... Při této opravě byla loď kostelní zklenuta po způsobu jihočeském na dvě svobodně stojící podpory tak, že byl kostel potom dvojlodní. V XVII. století byl dle klášterní kroniky pohřebištěm mnichů, měl tři oltáře a poblíž něho byly ještě trosky bývalých obydlí konvršů.
R. 1735 zřízeno bylo při něm bratrstvo sv. čtrnácti pomocníků, jichž úcta řádem cistercienským tehdy obecně byla šířena. V týchž dobách dostalo se mu i barokní úpravy, jak na průčelném štítě posud jest patrno. Roku 1765 byl ozdoben malbami. Ještě roku 1837 byly v presbyteř obrazy ze života sv. Markety, na klenbě allegorické podoby hladu, moru a války, na straně evangelia věšení, pálení a ukrutné zabíjení mnichů od husitů, na straně epištolní vypálení kláštera, při němž zobrazen Žižka pololeže, jak mu zbrojnoš škarpály na cestu obouvá. (Dnes by leda mohl přibýt obraz zrušení kláštera Josefem II. a jeho následná devastace průmyslovými provozy, což všechno uštědřilo klášteru smrtelnou ránu, což ani husité nedokázali. Pozn. T. J.).
Když r. 1787 kostel byl zrušen, byla výbava jeho dílem prodána, dílem rozdána nově zřizovaným kostelům náboženské matice a ledacos dostalo se i do rukou soukromých.
Budovy užilo se nejprve za bělidlo a od r. 1791 byla divadlem (pro koho?). Tehdy asi bylo patrně strženo klenutí v lodi.
Když pak roku 1815 zřízena byla zde tužkárna, rozdělena loď stropy a příčkami na mnohé místnosti, jež po proměně závodu v sirkárnu r. 1843 opět byly pozměněny.
Při úpravách těch zmizela nadobro i okna v lodi tak, že o jejich umístění a podobě ničeho nevíme.
Největší přestavby podniknuty byly roku 1854, když celé stavení vyhořelo. Požárem zničen byl starý krov, potom odstraněna klenba a částečně i zdivo presbyteře, na místě sakristií vyhnány do výše přístavky, paprskovité kouty v lodi vyrovnány a k staré kostelní budově připojeno po severní straně nové stavení.
A praktické výsledky všech těch nákladných úprav?"
Původní rozměry sv. Markéty (dle Braniše):
- 26,7 m dlouhá
- uzavřená presbyteř o délce 6,33 m
- uzavřená presbyteř široká 5,22 m
- uzavřená presbyteř až k vrcholu klenby 8,86 m vysoká, s křížovou gotickou klenbou, žebra spočívala na konsolách ve výši 5 m od dlažby
- zdi byly 80 cm silnné
- 3 gotická okna - jedno v ose, dvě po stranách
- po stranách kněžiště při triumfálním oblouku byly vchody do nízkých sakristií (obě barokní přístavky
"Loď chrámová netvořila obdélníku, nýbrž vystupovala na všech čtyřech rozích paprskovitě. Proč dostalo se jí tak neobyčejné podoby, zůstane asi záhadou, myslím však, že to byl tvar u nás ojedinělý
Ve světlosti měřila v ose 18,36 m, z kouta do kouta 19,71 m délky a 12,24 m (z kouta do kouta 13,82 m) šířky, zdi byly 95 cm silné a 9,50 m vysoké."
z webu www.klaster-zlatakoruna.eu
POVĚST O ZALOŽENÍ KOSTELA SV.MARKÉTY
Kostel sv. Markéty u kterého byli podle pověsti na lípu pověšeni zlatokorunští mniši a potom zde snad i „strašilo" má i legendu, která vypráví o jeho pojmenování. Říká se, že kostel založili 2 bavorští kupci, kteří za války císaře Otty II. přišli do zdejšího kraje s německým vojskem, které bojovalo proti Čechům v letech 976 – 977. Po dlouhém bloudění a hladu prosili boha o vysvobození a učinili slib, že dostanou-li se živí a zdraví z těchto nehostinných končin, postaví zde kostel ke cti a chvále boží. Když přišli k řece Vltavě, našli v ní veliké množství krásných perel a toto místo nad řekou označili třemi kameny a podložili křížem a po svém vysvobození vybudovali kapli jak slíbili. A protože se perla latinsky řekne MARGARITA, zasvětili kapli sv. Markétě a tak prý zde stál tento kostelík 300 let osamocen až do roku 1263
Pojmenování kostela po sv. Markétě může mít ještě jeden důvod. Přemysl Otakar II. měl svést v roce 1260 u Kressenbrunnu (dnes Groißenbrunn v Dolním Rakousku) důležitou bitvu proti uherskému králi. Bélovi IV. a ten mu 12.7. 1260 nabídl příměří. Protože 13.7. je svátek sv. Markéty, při rozhodování o názvu laického kostela ve Zlaté Koruně, si Přemysl Otakar II. přál, aby byl tento kostel pojmenován na počest sv. Markéty, která má den po slavném vítězství svůj svátek.
http://www.klaster-zlatakoruna.eu/zajimavosti/legendy-a-povesti/#chodby
Fotogalerie
(archiv T. J.)
- Ve výše uvedeném článku je zmínka o zbořené horní bráně u kostela sv. Markéty - ke zboření této brány nedošlo úmyslně (jednalo se o cennou gotickou bránu), nýbrž nehodou po průjezdu nákladního automobilu.
- Na kostele Nejsvětější Trojice v Hodnově se nachází helmice věže původem ze sv. Markéty.
- Oltář 14 svatých pomocníků, který byl původně umístěn ve sv. Markétě je dnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně.
- Barokní křtitelnice se nyní nachází v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v blízkosti hlavního vchodu. Umístěná je tak, abyste při pohledu do ní mohli spatřit odraz hlavního oltáře a presbyteře (díky sklonu podlahy).
- Ve fotogalerii umístěný půdorys kostela sv. Markéty pochází z knihy Josifa Braniše - Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský.
- K archeologickému průzkumu sv. Markéty ještě nedošlo.
- Zjištění z konce října 2014 - zdá se, že se v Markétě něco děje :) .