Slavjané - místo Slované

12. 11. 2018

- převzato se svolením autora

 Jaromír Schmidt

 Na principu slabik se nádherně ukazuje ona stará známá pravda, že pokud chceš před lidmi něco skrýt, nech jim to přímo před očima. A ani to, že to den co den používáme nestačí, aby to člověk viděl. Je to zvláštní, ale je to tak.

 "La"

 Načalo se téma, které bude asi mnohé zajímat a zdá se, že se La bude šířit. Obzvláště ženám to bude příjemné, protože slovo La je velmi libozvučné a když se jim něco líbí, jsou dobře na-La-děné. Chudák duch bude mít odzvoněno. Přirozeně ne všechna slova mají něco společného se slabikářem a proto, existují slova La-hodící a ne-La-hodící. Osobní jména, názvy apod. jsou nelahodící. To jak lze pochopit, tedy není slovo, které říká, že mi něco nesedí, ale má mnohem širší význam.

 Opravdu nad tím nesedím celý den a sice chápu význam některých slabik, ale logicky se může stát, že jim nepřiřadím naprosto přesný význam. Na to by si bylo nutné sednout a celý slabikář rozpracovat. To se týká třeba slabiky ka a ko, tu první jsem nezařadil přesně. Zatímco ko, najdeme ve slovech jako kolo, oko, okolí, úkos, kosa, komora, kostel, tedy jde o popis nebo tvary zachycené v prostoru, (pokud něco neobsahuje ko, je to nekonečné), slovo ka představuje předěl mezi světy. Proto se nachází velmi často ve slovech, která mají cokoliv společného se záhrobím. Hrobka, smrtka, karma. Ale v obyčejných slovech zákaz, řeka. Je to tedy předěl mezi světy a zmíněné slovo zákaz, znamená něco, co se nesmí překročit. Nesmíte za ka.

Pokud pochopíte systém slabik, už nepotřebujete žádného etymologa, aby vám vysvětlil původ našich slovanských slov a hledal jej kdo ví kde ve hvězdách. Slovo snadno pochopíte a víte přesně co říká. A co víc. Slabikář je naše svatá kniha a když porozumíte, začnete rozmlouvat s našimi předky z dob před miliony let. To oni zaznamenali veškerou pravdu do jazyka. Například opakem La, je Lo. Lo, znamená například zlo, zlost, zloděj, zlosyn, ale i peklo. Už víte proč je tam horko? Když něco pečete, zpravidla se to lehce zapotí. Když se s něčím lopotíte, není to k ničemu a ještě z vás chčije.

A to úžasné, lo vám říká, že slovo je zlo. To znamená, že jazyk má a musí být postaven na slabikách, na tom co pramení z la a ne na slovech (pojmech, dojmech), které pramení z lo. Protože slovo způsobuje nedorozumění, nepochopení. Jazyk postavený na slovech nás staví proti sobě. A je to tam že? Proč nám někdo vnucuje slovo místo slabikáře? To co pramení z lo, místo toho co nás povznáší. Na počátku bylo slovo!!?? Ne, na počátku byl Slavian a jeho slabikář.

Tak jo. Tak ještě tohle. Původní název byl odvozen od La. Tedy Slavian, nebo Slavjan, to už je celkem jedno. Nikoliv Slovan. Proč? Lo je převrácením La. Není to protiklad, ale opak. To znamená, že Slovan nám bylo záměrně vnuceno. La znamená rozkvět, který pramení z nitra. Lo znamená posedlost, ovládnutí, porobu. Tedy otroctví. Jediný kdo to mohl prosadit je církev a nejmenovaní pejzatí pánové. Proto těm parchantům, kdykoliv a kdekoliv omlaťte Slabikář o držku, ať vědí, kde se svět La, tedy světlo zrodilo.

"Ra"

Na počátku je Ra. Je to prvotní impuls, pramen stvoření. Za ním následuje Re. Re má vztah k Ra a představuje jeho nekonečnost. Je nepřetržitostí, stále se opakujícím rytmem. Říká, že Ra není počátek, ale věčnost. Nekonečně přítomný zdroj. Tak se rodí síně Pravi. Prvního světa, z nějž pramení zákon stvoření. Ra je nesmrtelnou věčnou podstatu stvoření. Pravi ustanovuje Ko. Rozměrnost universa, ve kterém z Ra povstává rozkvět.