Druidové a metalurgie kovů
Citace z knihy Ivo Wiesnera Poutníci do země andělů, str. 146:
"Vysokou úroveň nesporně měla i keltská metalurgie železa, mědi, bronzů a drahých kovů, zejména zlata a stříbra.
Je pravděpodobné, že mnoho z metalurgických znalostí převzali Keltové od danansko-ligurské civilizace,
vzhledem k proslulosti Dananů jako dokonalých metalurgů starověku..."
Dnes se většinou nezamýšlíme nad tím, jak se "kalí ocel", v podstatě, jak se cokoliv vyrábí - a hlavně - jak na to přišli?
Jak zjistili, jak se z rud kovy získávájí?
Byla to ohromná a nikdy nekončící práce nejenom metodou "pokus-omyl", ale později i pomocí nasbíraných znalostí a zkušeností.
A protože to nevíme a ani si to neumíme představit, tak si dnes myslíme (nevím, jestli to je specifikum Čechů), že všichni musí vědět všechno a umět všechno - a když to neví, vysmějeme se jim.
Ale kdybychom opravdu ty znalosti měli, věděli bychom, že není v možnostech člověka nejenom být chodící encyklopedií, ale i žijícím praktikem ve všech oborech do nejhlubší hloubky poznání.
Více bychom si vážili jeden druhého.
Protože žít na Zemi není nic jednoduchého.
Jednoduché je to v případě, že jsme povrchní a žijeme na povrchu znalostí, emocí, praxe...
"O dlouho utajované metalurgii speciálních ocelí pro výrobu téměř nezničitelných břitů sečných a řezných nástrojů jsem již dříve hovořil.
Na vyspělou metalurgii Keltů úzce navazovala řemesla zabývající se zbrojířstvím, kovotepectvím (např. výroba kotlů),
kovářstvím, podkovářstvím. Vzhledem k rozšířenému chovu koní pro jezde i potahy se nelze divit, že Keltové jako první vynalezli techniku okování koní ocelovými podkovami.
Keltští kováři používali při výrobě ocelových os a dříků klíčů zvláštní zařízení zvané "kalibr", které dovolovalo dostatečně přesnou kontrolu rozměrů těchto náročných výrobků. Kalibry měly různé tvary, nejčastěji duté krychle či hranoly, do nichž byly vytvořeny přesné vzory děr různých průměrů a tvarů klíčů.
Některé kalibry vlastnili ještě před padesáti lety vesničtí kováři jako pomůcku předávanou z generace na generaci.
Používání kalibrů převzali od keltských kovářů jak Germáni, tak i Římané.
Nádherné keltské šperky ze zlata a stříbra i rozličné druhy mincí svědčí mimo jiné o vyspělé technologii těžby a zpracování drahých kovů."
Počátky železnice leží na těchto základech.
Na základech výroby kovů - ať už dokázalii zpracovávat kovy starověcí učenci z Egypta, Persie nebo keltové... Lidé po celém světě studovali, hledali, tvořili a bádali.
V žádném případě nevzniklo nikdy nic najednou a náhle, bez předchozích znalostí a zkušeností.
Metalurgie kovů nám dala "z čeho".
Geometrie nám dala "tvary".
Tři živly "daly dech" parní lokomotivě a "oživily ji".
Současní vědci jsou dřívější učenci, druidi, alchymisté...
Metalurgií kovů se zabývaly i středověké kláštery, například i cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně (Svatá Trnová Koruna).
Dosáhli v něm i takového mistrovství jako je rozpouštění zlata v kyselině zvané Lučavka královská, jejíž postup výroby jsem popsala ve své knize Tajemný klášter pod horou, a také jsou informace uvedené zde.
