Záhada zimního slunovratu
Záhadu letního slunovratu při zahájení provozu na naší první elektrifikované trati vedoucí z Tábora do Bechyně jsme si už ukázali.
Ale co zimní slunovrat?
Zimní slunovrat je ještě významnější! V podstatě je ve skutečnosti nejvýznamnějším datem roku!
Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se vrátil z exilu do Československa 21. a 22. prosince 1918 - tedy přesně na zimní slunovrat!
Náhoda?
Nemyslím si.
Rekonstrukce slavného návratu T. G. Masaryka z exilu vlakem
O 100 let později byla tato významná událost připomenuta a náležitě oslavena, viz zde.
Otázka, zda byl prezident Masaryk zednářem je stále otevřená a zřejmě nebude nikdy uspokojivě vysvětlená.
Článek, který se jeho případným působením mezi zednáři zabývá najdete například zde.
Původ T. G. M.?
Osobnost pana prezidenta je stále obestřena tajemstvím jeho původu, ale snad bychom zde mohli nadnést nějaké ty otázky. Koneckonců, pohybujeme se ve světě záhad a tajemství!
Otázky:
- v oné době, kdy pan prezident žil a ustanovoval Československo, tedy v době silného snobismu, kdy šlechta žila zásadně oddělená od plebsu a nemíchalo se to, měl synek kočího přístup ke královským dvorům... (byl opravdu syn kočího?)
- za manželku dostal Charlotte Garrigue - a tato dáma rozhodně nebyla obyčejnou dcerou obchodníků! Ve skutečnosti pochází z velice prastarého šlechtického rodu a má v předcích řadu anglických a francouzských králů! Garriguové jsou například starobylou starofrancouzskou šlechtou! Opravdu by mohl dostat takovouto ženu za manželku obyčejný syn kočího, byť velice inteligentní a vzdělaný? Možná i to je důvod, proč přijal manželčino příjmení k tomu svému.
Jan Masaryk
Byl synem Tomáše Garrigue Masaryka, přesto však nemá na svém náhrobku v Lánech uvedené příjmení Garrigue po matce.
Jak Charlotte a její dcera Alice, tak Tomáš, mají na hrobce uvedeno jméno Garriegue. U Jana Masaryka tomu tak není. Vyvstane tedy otázka, zda byl Jan doopravdy synem Charlotte?
Je známo, že Jan Masaryk byl zednářem (viz například seznam zde), a vzhledem k tomu, že se prý zednářství dědí z otce na syna, pak by neměl existovat důvod, proč by tomu mělo být u Masaryků jinak.
Zednářství bylo platné a užívané (jde-li to takto vůbec nazvat) v počátcích naší země a její republikové státnosti, ale zednářství mělo také vliv na vývoj železnice - toto bude postupně prokázáno v této části věnované záhadám a tajemství na železnici.
Náhrobek Masaryků v Lánech (2024)
