Rozeta
28. 10. 2018
Rozeta je rozklíčovaná. Obsahuje poselství aktuální i pro tuto dobu! A možná právě pro tuto dobu! Převrací vše vzhůru nohama. Přináší původní informace, které tady již byly, ale byly zapomenuty, upáleny... Rozklíčovat rozetu je možné pomocí knihy AllatRa. Ale uvěřit jí můžete například pomocí knihy Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše a knihy Mesiáš od Rosy de Sar.
Není to v těch knihách napsané napřímo, abyste si nemysleli, že si to v nich přečtete. Je potřeba hledat, pátrat, analyzovat, prověřovat a naciťovat. Buďte trpěliví a dopřejte si čas, informace přichází tehdy, když je na ně člověk připraven, nikdy ne dříve (nepochopil by je).
Výše uvedené knihy jsou nejhlubší základ, chcete-li pochopit kontext ze širšího hlediska, můžete potřebovat i další zdroje (a to už tady různě na webu nalézt můžete). V tomto hledání pomůže Louis Charpentier a jeho knihy, a od Rosy de Sar i Magisterium Karlštejna. Přesto to nebude všechno. Knihy o Zlaté Koruně také hodně napomohou, umíte-li pochopit to, co v nich není napsané, ale je to ukryté mezi řádky.
20. 12. 2016
Tahleta zlatokorunská rozeta obsahuje ještě další možné významy a vysvětlení, ke kterým jsem se svým výzkumem dobrala. Zatím jsem to sem neuvedla. Ale píšu to proto, že můžete naleznout mnohem více, když budete pátrat! Je ještě kam jít a co objevit! Ta cesta je dobrodružná a vyžaduje otevřenou mysl. Převrátí vám svět naruby a ukáže historii tak, jak jí neznáte. Můžete objevit celý nový svět, ale jen tehdy, když se nebudete držet dogmat. Viz Doporučená literatura a zajímavá videa.
"Kterýkoliv blázen je schopen věci zveličit, udělat je komplikovanější a násilnější. Je zapotřebí doteku génia a spousty odvahy, vydat se opačným směrem."
Albert Einstein
Kdo byl ten génius, který vytvořil zlatokorunskou rozetu? Ve své jednoduchosti a nijaké zdobnosti ukryté poselství. Po celém světě najdeme rozety krásnější, propracovanější, jemnější. Tato nás zrovna neokouzlí prvoplánovou krásou. Je příliš "jednoduchá".
Ale víc, než která jiná právě tato rozeta ztvárňuje tak okatě svůj vlastní význam. Pokud přijmeme slova Aleše Česala, Otomara Dvořáka a Vladimíra Mátla z knihy Skrytá česká historie (str. 626):
"...a také s rozetou, růžicovým oknem gotických katedrál, které je vlastně mandalou, schematickým modelem vesmíru!"
Aleš Česal, Otomar Dvořák, Vladimír Mátl
Skrytá česká historie,
aneb dějiny Čech, jak je neznáte
Od pravěku do roku 1945
Nakladatelství XYZ, Praha 2008
ISBN 978-80-7388-142-9
Foto: archiv T. J.,
Zde, na této fotografii je znak opata Bernarda Pachmanna vložen do středu rozety. Na fotografii v knize Klášter Zlatá Koruna - dějiny, památky, lidé na str. 205 je na fotografii Petra Pavelce z roku 2000 znak vložen ve spodní pěticípé kružbě. Osobně považuji umístění znaku ve spodní pěticípé kružbě za vhodnější, protože střed rozety má zůstat informačně prázdný. Domnívám se, že zde došlo k neznalému přemístění znaku na nevhodné místo. Zda tak došlo k narušení energií rozety musí říct někdo jiný.
The Source - Zdroj - obrovský rezervoár energie, která zůstává ve středu, odkud ji lze čerpat.
"Když energie zůstává ve středu, pulzuje, když se nikam nepohybuje, ani do hlavy ani do srdce, je v samotném zdroji, odkud jí čerpá jak srdce, tak i hlavva - pulzuje v samotném zdroji..."
Osho Zen Tarot
Zlatokorunská rozeta je prapodivně umístěná - na boční lodi transeptu (příčné lodi). Je umístěná tak, aby jí nikdo nepovolaný nemohl spatřit, pouze ten, kdo má přístup do vnitřní části kláštera (nyní to tak zcela neodpovídá, neboť rozetu můžete zahlédnout vytvořenou branou vedle kaple Andělů Strážných). Správné umístění rozet je popsáno Fulcanellim zde.
"Gotická architektura, která vznikala ve Francii přibližně od roku 1220, se stylově označuje jako "rayonantní", což je připomínka paprsků jemně členěných rozetových oken této doby, v nichž se zrcadlí charakteristické rysy oné architektury: formy jsou díky technickým inovacím filigránštější a bohatší, přičemž jejich složitá výtvarná podoba je nejprve navrhována na pergamenu. Navzdory složité statice vyvolávají dojem, jako by byly jen dvourozměrné."
str. 80
Gotika - architektura, sochařství, malířství
redakce Rolf Toman
fotografie Achim Bednorz
vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o., Praha 2000
ISBN 80-7209-248-0
Jelikož se celá Evropa pokoušela francouzské rozety imitovat, je tedy otázkou do jaké míry byli stavebníci obeznámeni s významem rozety. Zda tedy pouze nekopírovali, případně nedávali do rozet vlastní invenci, zřejmě často založenou na nepochopení původního významu. To by také nasvědčovalo dnešnímu přesvědčení, že se jedná "výhradně" o okrasné okno.
Pokud by to tak ovšem bylo, pak by zřejmě nemohla existovat rozeta, která význam rozety jako okrasného okna zcela popírá.
Jedná se o rozetu umístěnou v bývalé královské zámecké kapli Notre-Dame zámku Saint-Germain-en-Laye (Yvelines). Začátek stavby kaple se datuje do roku 1238. (V knize Gotika - architektura, sochařství, malířství na straně 83.)
Kaple je pozoruhodná tím, že samotná rozeta je umístěná na jedinné plné zdi kaple (té, která přiléhá ke zdi zámku). Tato zeď neobsahuje vstupní dveře, které by se zde dali očekávat, ani kruchtu. Okna typické jednolodní kaple, jako by se pozorovateli zdála být zdrojem světla dopadajícím na pódium kde hlavním hercem je rozeta (řečeno dnešním jazykem - pod světly reflektorů).
Rozeta umístěná v bývalé zámecké kapli Notre-Dame zámku Saint-Germain-en-Laye
zdroj: http://arcus.centerblog.net/rub-chateau-de-saint-germain-en-laye--2.html
(V září 2014 jsem Saint Germain en Laye navštívila, ale kaple byla bohužel uzavřená. Fotografie zámku a kaple zvenčí zde.)
O této pozoruhodné kapli se kniha Gotika vyjadřuje takto:
"Nový styl ze Saint-Denis, v němž se pojilo bohatství a elegance členění s burgundskou strukturou stěny, byl už během třicátých let přenesen na malou stavbu v královské zámecké kapli v Saint-Germain-en-Laye. Zde jsou všechny stěny rozloženy do vrstev: zdi se sokly ustupují za jemně profilovanou arkádu, a jak okna, tak mezi nimi vyzděná západní rozeta leží v nahoře rovně uzavřených výklencích, které jsou ve cviklech za kápěmi klenby prosklené. Oddělení vnitřního a vnějšího opláštění prostoru je uspořádáno velmi nápadně. Architekt dokonce předvedl stylový rozdíl mezi vnějším povrchem a vnitřním opěrným a klenebným systémem: okenní kružba s větším množstvím hlavic než v Saint-Denis kontrastuje s hladkými příporami interiéru. Něco takového mělo samozřejmě smysl jen v malé kapli, kde jsou okna k pozorovateli blíž než zóna bazilikálních oken katedrály. Architekt tehdy zřejmě počítal s pozorným divákem, který byl schopen vnímat a ocenit takové jemnosti."
str. 83
Informace o rozetě, jako takové také v souvislosti s charterskou katedrálou zde.
"Templáři neuznávali kříž jako symbol křesťanství, ale květ růže či lotosu, symbolizující genetický původ Ježíše a jeho družky Marie Magdalény.
str. 63, Ing. Ivo Wiesner
Do ráje projdeš peklem - II. díl Konec předpeklí ráje
AOS PUBLISHING, 2013
ISBN: 978-80-87624-17-3
"Stále zřetelněji poznávám,
že mandala je centrem,
výrazem všeho živého,
je cestou k individualitě."
C. G. Jung
kresba T. J. (Tania)