Rozbor rozety



Popis a rozbor zlatokorunské rozety (částečný)
 

Zlatá Koruna, rozeta

Archiv T. J. 


 

 

Odborníci i laici stále a rádi rozebírají zbylé zlatokorunské kružby, zda je mohl vytvořit Michal Parléř, bratr Petra Parléře - což se plně neprokázalo, ale nelze to ani zcela vyvrátit (prý i obsahuje prvky parléřovské gotiky). Ale nikomu z nich nepřipadá divné, že je rozeta tak podivně umístěna - na boční stěně transeptu hlavní lodi. Proč je tak zašitá? Proč jí tak schovali? Proč není umístěná na hlavním průčelí, jako u jiných gotických chrámů nebo alespoň na průčelí příčné lodi?



Dohady také probíhají okolo data vzniku rozety, zda byla vytvořena současně se samotnou stavbou, nebo byla do zdi vsazena až dodatečně. V knize "Klášter Zlatá Koruna - dějiny - památky -lidé" na straně 207 a 208 však hovoří o tom, že zde nejsou stopy druhotného osazení kruhového okna, které by se jistě při tak rozsáhlých stavebních pracích zachovaly.

Pokud by to okno bylo opravdu součástí první stavební etapy (datované do roku 1322), pak by nemohlo být dílem Michala Parléře (dle knihy).

 

Je však nutné se držet pouze těchto dvou mantinelů? Tedy toho, zda byla rozeta původní nebo ji postavil Michal Parléř, protože nese znaky parléřovské huti? Logištější je se nepřít a přijmout fakt, že rozeta byla první, a že Parléřovské znaky jednodušše nejsou jejich vynálezem.





Porovnáme-li zlatokorunskou rozetu s saint-germainskou najdeme několik zajímavostí:
•  atypické detaily

◦ umístění zlatokorunské rozety
◦umístění saint-germainské rozety na zdi

 

      

 

•  tvarosloví - co spojuje

◦ zlatokorunská - rozdělení kruhu na 12 dílů
◦saint-germainská - rozdělení kruhu na 12 dílů
◦zlatokorunská - použití šestiokvětního kruhu (semeno života květiny života), hexagram, (1 květ ve středu)
◦saint-germainská - použití šestiokvětního kruhu (semeno života květiny života), hexagram, (1 květ ve středu)
◦zlatokorunská - natáčení květin pentagramu vždy "vrcholem" z kruhu ven
◦saint-germainská - natáčení květin hexagramu vždy "vrcholem" z kruhu ven

 

 

Květina života, obsahuje v sobě "semínko/semeno" života - šestiokvětní kruh/květinu
 

 květina života, rozeta, mandala

"Jeden ze základních symbolů sakrální geometrie. Prastarý symbol života. Symbolizuje matrici tvoření - ve struktuře modelu se údajně nachází zakódované parametry všech zákonů a principů našeho vesmíru."

 

Obrázek a popis obrázku z http://www.mistsofavalon.cz/mandaly/posvatne-symboly/MS07,kvetina-zivota.html

 

 

Semínko květiny života na zlatých mincích, Mykény, Řecko, 1 600 let před naším letopočtem - zde.

 Mykény, Řecko, 1600 před naším letopočtem

 

 

 

Semínko květiny života - kružba gotické kroužené klenby ve Vladislavském sále na Pražském hradě. 

(foto: T. J.)

Semínko, květina života, Vladislavský sál, Praha

 

 

 

Když se podíváte na modrý květ ve středu květiny života, uvidíte v podstatě naší zlatokorunskou rozetu. Tento květ jsem nalezla například i na 200 let staré dřevěnici z Oščadnice (Slovensko), která je dnes umístěná ve skanzenu Vychylovka (Slovensko). Zde tomuto symbolu říkají "solární". Tento symbol jsem objevila i jako novokresbu v Detve na sloupu při folklórních slavnostech.

Viz zde.

semínko, květina života, solární, symbol, Oščadnica, Vychylovka

 

 

 


Zajímavé shrnutí několika prvků posvátné geometrie je také na wikipedii, zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Posv%C3%A1tn%C3%A1_geometrie

Doslovná citace:

 

Významné geometrické útvary

 

"Mezi vyznavači posvátné geometrie se často mluví o několika geometrických útvarech, vyznačujících se vysokou symetrií, přičemž všechny ze sebe navzájem vyplývají. Od nejjednoduššího bychom si mohli vyjmenovat:

 

  • Bod (představuje počátek stvoření, „božskou jednotu“, prvotního ducha)
  • Kruh („rozšíření vědomí do všech směrů”)
  • Vesica piscis („rybí měchýř”) - Dvojice protínajících se kružnic se středy na svých obvodech, tzn. že centrála má délku poloměru jedné z nich (symbolizuje první dualitu a první den stvoření).
  • Semeno života - 7 kružnic vzešlých z Vesica piscis tak, že do něj přidáváme další kružnice tak, že jejich středy leží na průsečíku první kružnice a jakékoli další kružnice (Na každou kružnici připadá jeden den stvoření. Ve výsledku tedy Semeno života symbolizuje začátek stvoření - prvních 7 dní.).
  • Květ života - další expanzí (dokreslováním dalších kružnic na všechny průsečíky) dostáváme stále větší obrazec. Když ho ohraničíme kolem dokola tak, aby kompletních kružnic bylo vidět jen 19, dostáváme Květ života. Tento útvar byl nalezen v mnoha kulturách v rámci duchovních praktik, ale i v rámci umění. Např. v Osirisově chrámu v Abydosu v Egyptě nebo v Indii, také v Číně, Izraeli, Japonsku či Mexiku. Podle New Age obsahuje Květ života fundamentální sdělení o povaze prostoru a času a může poskytnout jakési osvícení pro ty, kteří hluboce studovali posvátnou geometrii.[1]
  • Strom života - Spojením středů určitých kružnic dostáváme Strom života, který je ústředním mystickým symbolem učení Kabaly.
  • Vejce života - Vybráním 13 středových kruhů Květu života můžeme získat základ pro 7 kružnic Vejce života, které připomíná embryo ve fázi rozdělení do 8 buněk. Je mu také dáván význam, protože spojením středů kružnic dostáváme dvojrozměrnou projekci krychle - jednoho z platónských těles.
  • Ovoce života dostáváme dokončením Květu života, tj. dokreslením chybějících kružnic osekaných zmíněným ohraničením a následným vybráním všech dotýkajících se kružnic (kterých je 13), jejichž středy leží na takových přímkách, které dělí 360° na šestiny a protínají se v jednom bodě - středu celého obrazce.
  • Metatronova krychle je dvojrozměrná projekce tělesa, kterou dostaneme vzájemným spojením všech středů kružnic se všemi v Ovoci života."
     

 


 

 

 Pokračování rozboru rozety

 



Co se týká rozdělení polí na 12 dílů (2x6) nabízí se zde také další zajímavé vysvětlení:

 

 

Propojíme-li obojí dohromady a zadáme-li do googlu apoštolové ve znamení, vyskočí na nás odkaz na Poslední večeři Páně od Leonarda da Vinciho. Jeho 12 apoštolů charakterovými vlastnostmi odpovídá znamením zvěrokruhu a dále i typické části těla, kterou znamení u člověka ovlivňuje.






Samotná zlatokorunská rozeta


• Zlatokorunská rozeta je vytvořená jako semínko květiny života
• a svými okvětními plátky tvoří hexagram, který je otočený o 90 stupňů,
• a který se nachází také v prostředním kruhu.
 

 

Proč je rozeta pootočená o 90° vzhledem k semínku květiny života?

Možné vysvětlení jsem nalezla v knize Prastaré tajemství květu života, Kniha 2 od Drunvalo Melchizedeka, str. 363.

 

Citace: "Hvězda-čtyřstěn vepsaná v kruhu na polárním grafu..."

 

 

 

Umístění zlatokorunské rozety v kruhu rozděleném na úhly

- najednou to pootočení dává smysl

 

umístění zlatokorunské rozety v 360°

 


 

Čísla v rozetě

 

 
Rozeta se v podstatě skládá z čísel:

  • 1 - jako jeden hexagram ve středu rozety
  • 2 - vždy v páru umístěná "jakoby zdvojená okna" tvořící šest okvětních plátků
  • 3 - ve tvarech trojúhelníků (třílisté kružby)
  • 4 - čtverec, ale i "jin" a "jang" (znak celistvosti), nebo i kroužená svastika (čtyřlisté kružby)
  • 5 - pentagramy a následně i pentagony
  • 6 - hexagram a následně i hexagon
  • 7 - prostřední hexagram je složen vlastně ze sedmi stejných kružnic, šest kružnic je po obvodu jedné střední kružnice
  • 8 - jako znak "nekonečna", nebo i jako číslici můžeme spatřit vykroužením kružnic ve čtvercích (čtyřlisté kružby) po obvodu
  • 9 - můžeme nacházet sečtením listů trojúhelníku kolem každého pentagramu (3x3=9)
  • 12 - viz výše

 

Zvýražněním velkých trojúhelníků ve středu kolem hexagramu získáme tzv. Davidovu hvězdu, chcete-li ze Šifry mistra Leonarda - kalich a čepel.

 

 

  • Vytvořením kružnice o poloměru středů spodních kruhů u pentagramů na obvodu získáme linii "zákon-světlo".
  • Vytvořením kružnice o poloměru středu středních kruhů u pentagramů na obvodu získáme linii "svoboda-život".
  • Vytvořením kružnice o poloměru středu horního kruhu u pentagramů na obvodu získáme linii "láska".

 

Láska tedy stojí nade vším, nad zákonem, světlem, svobodou i životem.

 

 

Pokračování rozboru zde.

 

 

 




Ale zkuste si rozetu narýsovat, není to až tak jednoduché.
 

 



Zatím začátek, ale i ten dá zabrat

(jenom příklad za použití hrubého odhadu iracionálního čísla "Pí", který značí 3 - v případech, kdy není potřeba velké přesnosti. Je to poměr obvodu vepsaného pravidelného šestiúhelníku k průměru kružnice):


• narýsujte hexagram jehož průměr se skládá z pěti stejně velkých kruhů například pomocí - http://cs.wikipedia.org/wiki/Šestiúheln%C3%ADk  . Když kružnice dokončíte, vytvoříte tak květinu života.


•šířku okvětních plátků získáte pokud narýsujete tečny na prostřední kruh, čímž okvětní plátky rozšíříte


• mezi okvětní plátky narýsujte kruhy o stejné šířce


• a do kruhů umístěte pentagramy, například pomocí http://cs.wikipedia.org/wiki/Pětiúheln%C3%ADk


• vrchní cíp pentagramu směřuje vždy z rozety ven. To znamená, že do středu rozety míří vždy dva dolní cípy pentagramu. (Dovnitř, do středu se hmota zhušťuje, je těžší. Jako by mířila k zemi, dolů. Možná jako v hudbě kdy spodní tóny jsou vždycky hluboké.)





Zní to jednodušše, dokud to nezačnete rýsovat (pokud s tím, pochopitelně, nemáte už nějaké zkušenosti, pak by to pro vás byla hračka.)

 

 



Zatím nevím, jak jsou vytvořené oblouky u okvětních plátků. - Tak už to vím.

Doplněno: 11. 8. 2015

 

V knize Posvátná geometrie od Mirandy Lundyové jsem na straně 54 nalezla nákresy způsobu vytvoření, rozměrů a vztahů pro tvorbu trojlistů (trojúhelník), čtyřlistů (čtverec), pětilistů (pentagram) a šestilistů (hexagram).

 

Nákres

 trojlisty, čtyřlisty, pětilisty, šestilisty v gotických oknech

 

 rozeta s prvky - čtyřlisty, trojlisty, apod.

 

Šířka pětilistých květů v kruhu je stejná jako šíře zdvojených oken - okvětních plátků, stejně jako průměr šestikvětého okna - hexagramu uprostřed.

 

Níže zakreslené kružnice do fotografie rozety ukázaly, jakým způsobem vzniklo zakřivení zdvojených oken (v obloučcích je vložen čtyřlistý květ). Zároveň se ukázalo, že kružnice vytváří Vesicu Piscis v každém zdvojeném okně.

 

Nákres

(T. J.) 

 

rozeta, vesica piscis

 

Pokračování rozboru rozety zde.

 

 


 

Pokračování v pátrání

 

 

 

Pro zopakování:

  • už víme, že rozeta je atypicky umístěná. Nikoliv na hlavním průčelí, nikoliv na průčelí boční lodi, ale na boční stěně boční lodi vedoucí směrem do vnitřní části kláštera.
  • to samozřejmě znamená, že jí nemohl spatřit nikdo, kdo neměl přístup do této části kláštera!
  • domnívám se také, že empora, která kdysi v kostele bývala, tam byla čistě zdůvodu studia rozety a meditací nebo rozjímání
  • dříve se jednalo o konventní kostel, nikoliv laický, to znamená, že běžní lidé se nedostali k rozetě ani vnitřkem kostela.

 

Takže, hledáme důvod pro to, že je tak utajená!

 

Co víme:

  • je tvaroslovná
  • což znamená, že zasvěcení věděli co vyjadřuje
  • a pro ostatní to bylo jen okno

 

 


 

 

Možnosti, nebo důkazy, podklady a domněnky

 

 

 

Citát z knihy Mysterium katedrály v Chartres Louise Charpentiera, str. 48:

 

"Gotika vzešla v plném lesku z hlav, které skrývaly překvapivé vědění.

 

K realizaci gotické klenby a celého systému byla zapotřebí vymyslet sedm set let před Mongem deskriptivní geometrii, která by z pouhého nákresu na zemi umožnila zachytit nejen vzájemné průniky rovných a zakřivených objemů, ale i souhrn tlaků a podpěr, to vše pouhou hrou geometrického rozvinutí.

 

Stavitelé sakrální architektury se této vědě učili od mnichů ze Citeaux, "misionářů gotiky", jak je nazýval Pierre du Colombier, a přinejmenším její materiální stránka je známa.

 

Stavitelé v té dávné době ji předávali učňům ve svých bratrstvech. Tím se dochovala až do dnešní doby a dosud se vyučuje v lóžích sdružení Tovaryši úkolů (Compagnos des Devoirs), dědice středověkých bratrstvech. Neskrývají, že tuto vědu znají, ani netají její původ. Samotný její obsah však udržují v nejpřísnější tajnosti, právě tak jako další tradiční umění.

....

 

Nepleťme se však: katedrála je instituce veřejná (tato v ZK veřejnosti určená nebyla, protože se jednalo o konventní chrám, pozn. T. J.) - skoro se nabízí výraz "laická", určena je lidu a nikoliv těm, kdož vedomě hledají určitý stav ducha. Svatý Bernard to vyjádřil zcela jasně ve svém známém dopise clunyskému opatu Petru Ctihodnému:

 

"Umění je jen prostředkem určeným lidu prostému a nevědomému. Moudrým a dokonalým je spíš ke škodě nebo k neužitku. Nechť tedy mniši přenechají péči o rozvoj architektury pastýřům lidí..."

 

Vypadá to, jako by zavrhl umění. To je ovšem omyl, neboť právě jeho řád začal šířit gotický sloh, vyučovat mu, a sám svatý Bernard se stal dle Anne-Marie Armandové "otcem gotické katedrály v nejhlubším smyslu"...

 

 

 

Je toto snad jasným důkazem o tom, že rozeta nebyla určena veřejnosti? Zdá se, že mnohé tomu napovídá.

A proto jsem se ptala, proč je tak schovaná.

 

 

Už tedy víme proč je ukrytá, ale tím pátrání nekončí!

 

 

Je tu ještě mnohem těžší otázka - proč je zrovna umístěná ve Zlaté Koruně?

Čím je Zlatá Koruna tak významná? Ale tady se musíme odchýlit od pozdějšího názvu "Zlatá" a vrátit se k tomu původnímu "Svatá Trnová Koruna". Mnoho odpovědí se ukrývá v knize Mysterium templářů, kde se dovídáme, jak těsná je spjatost mezi templáři a cisterciáky. Všechno mluví o hlubokém tajemství, které sv. Bernard ukrýval a přitom předával dál. Význam Zlaté Koruny roste s každou objevenou řádkou.


Šest okvětních plátků rozety a sněhová vločka

 

 

 

Citace z knihy

Václava Cílka 

Prohlédni si tuto zemi

str. 126

 

 

 

Jsou hvězdy rozumnější než lidé?

 

 

"Johannes Kepler (1571-1630) přišel do Prahy řadu let před tím, než na jeho kabát usedla někde mezi Kamenným mostem a domem v Jezuitské ulici v zimě roku 1610 šesticípá sněhová vločka. Další vločka měla poněkud jiný tvar, ale rovněž šest cípů, a to se opakovalo u každé další vločky.

 

Šest cípů, šest hran krychle, šest čísel kostky.

 

Byla tohle náhoda, nebo se číslo přihlašovalo v různých měřítkách a souvislostech jednou jako nebeská harmonie oběhů dvou planet a podruhé jako studený bílý bod na hvězdářově zimníku? Jaký princip vybral číslo šest ze všech ostatních možných čísel?

 

Bylo to velmi znepokojivé.

 

Neboť i Jobovi pravil Hospodin: "Pochopil jsi bohatství sněhu?" 

 

A další záhada: vločka byla úplně plochá v hmotném světě, kde se vše snažilo zaujmout nějaký trojrozměrný tvar.

 

Kdyby z nebe padaly krychle, osmistěny nebo šestiboké hranoly, bylo by to pochopitelnější, než ony podivné malé hvězdičky zrozené neznámou silou z chaosu beztvaré vodní páry."