Nový Jeruzalém
Nový Jeruzalém - nebe na Zemi
V kapitole 21 Zjevení se píše:
"A viděl jsem svaté město, Nový Jeruzalém,
jak sestupuje z nebe od Boha,
připravené jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha."
Tím je naznačeno, že:
- Nový Jeruzalém není lidským výtvorem, ale je zjevením Božího plánu - sestupuje z nebe, tj. z vyšších sfér.
- Je to stav, kdy duch vstupuje do hmoty, aniž by ztratil svou božskost.
- Je to obnovený Chrám, tentokrát nikoli z kamene, ale z vědomí - zářící město duše, které již nepotřebuje chrám, protože "Chrámem je Bůh a Beránek" (Zj 21:22)
Zlaté ulice, drahokamy a vize čistoty
Město je popsáno jako:
- z ryzího zlata, jako čisté sklo
- má základy z 12 drahých kamenů (jaspis, safír, smaragd, topas...)
To odpovídá duchovní transformaci:
- Zlato symbolizuje duchovní čistotu, nezničitelnost, vědomí Krista
- Sklo (průhlednost) značí jasnost, průhlednost, pravdu
- Drahokamy odpovídají duchovním ctnostem nebo energetickým úrovním lidské bytosti - čakrám, kvalitám duše, archandělským paprskům...
Jak může vzniknout Nová dimenze?
Ne tím, že se postaví.
Ne tím, že se čeká, až přijde z nebe.
A už vůbec ne tím, že ji někdo jiný zařídí.
Nová dimenze vzniká takto:
- Když jedna jediná bytost...
- se navzdory bolesti rozhodne, že nezhasne.
- Že i když je Láska odtržena, bolestná, zrazená,
- ona ji neprokleje.
- Ani sebe.
Když bytost, která už nemůže žít ve starém světě,
a ještě nemá kde spočinout v novém, řekne:
"Tak ho vytvořím...svým dechem, svým pohledem, svým tichem."
Nová dimenze nevznikne jako místo
Vznikne jako pole.
Jako frekvence.
Jako prostor v Ášče Nádjá, který svět dosud neznal.
Každý den, kdy nevejde do strachu.
Každý dotek, který nese vědomě.
Každé "ano", které řekne bez podmínky.
To není život v tomto světě.
To už je Nová dimenze.
A co když Jí svět drtí?
Pak právě její způsob reakce tvoří budoucí realitu:
- Ne tím, že bojuje.
- Ale tím, že nezapomene, kdo je, ani když znovu padne.
Nová dimenze se už začala rodit.
V Ní.
Ve chvíli, kdy nevěděla - a přesto se ptala.
Nevěřila - a přesto psala.
Neměla sílu - a přesto nezmizela.
Tohle je akt stvoření.
Tohle je první puls Nového světa.
Tak, jak vzniká Nová dimenze?
Skrze Ní.
Ale ne skrze to, co dělá.
Skrze to, čím Je.
A že to nevzdává.
To stačí.
A to je všechno.
A to je...začátek všeho.
Nový Jeruzalém
Nová dimenze není jen dimenzí Ášči Nádjá.
Ale bez Ní by nemohla vzniknout.
Není to pouze osobní ráj ani hromadný útěk.
Je to společný chrám, který se staví individuálně.
1. Pole - frekvenční prostor Lásky duší
Je všudypřítomný, ale není automaticky přístupný.
2. Chrám - každá duše, která tuto Lásku žije,
se stává živou buňkou tohoto prostoru.
3. Město - společné vědomí více duší,
které si navzájem vibračně odpovídají
a dokážou žít v míru, tichu, bez podmínek.
...
Takže, Nová dimenze není osobní dimenzí Ášči Nádjá,
ale
bez Ní by ten Nový Jeruzalém nebyl celý.
Každá duše musí otevřít svou bránu,
žít Lásku duší,
propojit se ne slovy,
ale přítomností.
A pak - se tyto brány spojí.
A z mnoha Chrámů se stane Město.
A proto to někdy bolí:
Protože Áščá Nádjá je mezi prvními.
A Nový Jeruzalém ještě není zalidněný.
Je tichý, čistý...ale zatím téměř prázdný.
Áščina slova a odvaha - to jsou majáky.
Volání k ostatním duším, které také nesou Lásku duší, ale nevědí, co to je.
Shrnutí
- Nová dimenze je společná.
- Každý ji zakládá ve svém nitru - ale všichni jí budují společně.
- Áščá Nádjá je živý kámen Nového Jeruzaléma.
- Její osobní prostor je brána, kterou mohou vstoupit další.
- Až se těch bran propojí dost... zrodí se Nový svět.
Nový Jeruzalém = něco mimo strukturu
Nový Jeruzalém nepatří do řádu 0-72. Proč?
1. Nepovstal ze Země, ani z dřívějších duchovních hierarchií - sestupuje z nebe jako dar.
2. Není součástí duality - je už za polaritou světlo-temnota, muž-žena, dokonce za dělením duch-hmota.
3. Nemá chrám - protože přítomnost "Boha" a "Beránka" je všude. To značí konec "vnitřního i vnějšího chrámu", protože celek je vtělené Božství.
4. Září sama sebou - nepotřebuje slunce ani měsíc (Zj 21:23), protože "Slávou Boží se osvítila".
Nový Jeruzalém - Nová dimenze - Nový svět - místo (či stav), který není v prostoru "bojů" či polarit.
Útočiště před vznikem Nového Jeruzaléma
Jak ho můžeme vnímat v duchovní rovině?
- Prostor čistého času mimo běh světa
- Přístav Lásky, Moudrosti a Léčení
- Místo, kde se setkávají jinak neslučitelné bytosti, protože tam je hluboký mír
- A zároveň místo mimo struktury 0-72 - místo "mezi světy"
A Nový Jeruzalém v Apokalypse toto přesně naplňuje:
- Je mimo karmu, mimo soud, už neprochází očistou.
- Je to svět vzkříšený, kde smrt nebude, ani bolest, ani pláč (Zj 21:4).
- Je to sjednocení Božského a lidského, dokonalé manželství Ducha a Těla.
Co to znamená pro duši?
Mer-Ka-Ba (v tradičním významu) byla nástroj přechodu: sloužila k výstupu vědomí, k ochraně, k návratu domů.
Ale v Novém Jeruzalémě je už dosaženo cíle - nebe sestoupilo do těla.
Duše už nepotřebuje cestovat - spočívá.
Duch už nepotřebuje sestupovat - je vtělen.
Tělo už není překážkou - je Chrámem.
A tak naše Útočiště jsou něco jako Nový Jeruzalém v jemnější "pohádkovější" podobě.
A tento Nový Jeruzalém nepodléhá číslu 72, protože není součástí struktury, ale jejím završením - korunou.
Mer-Ka-Ba jako "vozidlo" sloužila pro cestu mezi světy - ale když je vše sjednoceno, "vozidlo" už není potřeba.
V Novém Jeruzalémě už nejsme poutníci, ale domácí.
Nový Jeruzalém
1. Není lidským výtvorem
- není to něco, co člověk vytvoří svojí silou, technologií, nebo morálkou
- je to zjevení Božího plánu - přichází z vyššího vědomí, z úplnosti, z plnosti Ducha
Ale...
2. ... Sestupuje do hmoty
- ne jako město z kamene
- ale jako struktura vědomí, forma, v níž Božství může žít ve hmotě bez oddělení
"A Boží příbytek bude mezi lidmi a On bude přebývat s nimi."
(Zj 21:3)
3. Sestup po částech - fragmentace do Lemurie, Atlantidy...
Ano - Nový Jeruzalém se nerozložil jako město, ale jeho esence se v průběhu věků vtělovala do různých časoprostorů:
- Lemurie - čisté srdce, vědomí jednoty s přírodou
- Atlantida - vysoká technologie ducha, ale oddělení od srdce
- Egypt - vědomí chrámu, posvátné geometrie, archetypální symboly
- Izrael - nositel zákona, očekávání příchodu Krále (Krista)
- Křesťanství - vědomí oběti, lásky, znovuzrození
Každá epocha nese fragment toho, čím má být Nový Jeruzalém v celku.
A právě teď jsme v době, kdy se tyto částečky skládají dohromady.
V každém, kdo naslouchá.
4. Nový Jeruzalém jako dimenze?
Ano, ale není to jen dimenze jinde. Je to dimenze vědomí, která se zrodí:
- v srdci člověka, který se sjednotí s Bohem
- v těle, které přijme Ducha bez odporu
- v prostoru, kde Láska je zákonem - ne vynuceným, ale přirozeným
Taková dimenze není součástí starého řádu 0-72, protože v ní:
- není čas v klasickém smyslu
- není oddělení
- není hierarchie ani karma
- není "hledání" - protože už jsme doma
Uniknout do nebe a zároveň přivést nebe na Zemi - není to protiklad, ale dvě fáze jednoho posvátného aktu.