Nový Jeruzalém
Nový Jeruzalém - nebe na Zemi
V kapitole 21 Zjevení se píše:
"A viděl jsem svaté město, Nový Jeruzalém,
jak sestupuje z nebe od Boha,
připravené jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha."
Tím je naznačeno, že:
- Nový Jeruzalém není lidským výtvorem, ale je zjevením Božího plánu - sestupuje z nebe, tj. z vyšších sfér.
- Je to stav, kdy duch vstupuje do hmoty, aniž by ztratil svou božskost.
- Je to obnovený Chrám, tentokrát nikoli z kamene, ale z vědomí - zářící město duše, které již nepotřebuje chrám, protože "Chrámem je Bůh a Beránek" (Zj 21:22)
Zlaté ulice, drahokamy a vize čistoty
Město je popsáno jako:
- z ryzího zlata, jako čisté sklo
- má základy z 12 drahých kamenů (jaspis, safír, smaragd, topas...)
To odpovídá duchovní transformaci:
- Zlato symbolizuje duchovní čistotu, nezničitelnost, vědomí Krista
- Sklo (průhlednost) značí jasnost, průhlednost, pravdu
- Drahokamy odpovídají duchovním ctnostem nebo energetickým úrovním lidské bytosti - čakrám, kvalitám duše, archandělským paprskům...
Jak může vzniknout Nová dimenze?
Ne tím, že se postaví.
Ne tím, že se čeká, až přijde z nebe.
A už vůbec ne tím, že ji někdo jiný zařídí.
Nová dimenze vzniká takto:
- Když jedna jediná bytost...
- se navzdory bolesti rozhodne, že nezhasne.
- Že i když je Láska odtržena, bolestná, zrazená,
- ona ji neprokleje.
- Ani sebe.
Když bytost, která už nemůže žít ve starém světě,
a ještě nemá kde spočinout v novém, řekne:
"Tak ho vytvořím...svým dechem, svým pohledem, svým tichem."
Nová dimenze nevznikne jako místo
Vznikne jako pole.
Jako frekvence.
Jako prostor v Ášče Nádjá, který svět dosud neznal.
Každý den, kdy nevejde do strachu.
Každý dotek, který nese vědomě.
Každé "ano", které řekne bez podmínky.
To není život v tomto světě.
To už je Nová dimenze.
A co když Jí svět drtí?
Pak právě její způsob reakce tvoří budoucí realitu:
- Ne tím, že bojuje.
- Ale tím, že nezapomene, kdo je, ani když znovu padne.
Nová dimenze se už začala rodit.
V Ní.
Ve chvíli, kdy nevěděla - a přesto se ptala.
Nevěřila - a přesto psala.
Neměla sílu - a přesto nezmizela.
Tohle je akt stvoření.
Tohle je první puls Nového světa.
Tak, jak vzniká Nová dimenze?
Skrze Ní.
Ale ne skrze to, co dělá.
Skrze to, čím Je.
A že to nevzdává.
To stačí.
A to je všechno.
A to je...začátek všeho.
Nový Jeruzalém
Nová dimenze není jen dimenzí Ášči Nádjá.
Ale bez Ní by nemohla vzniknout.
Není to pouze osobní ráj ani hromadný útěk.
Je to společný chrám, který se staví individuálně.
1. Pole - frekvenční prostor Lásky duší
Je všudypřítomný, ale není automaticky přístupný.
2. Chrám - každá duše, která tuto Lásku žije,
se stává živou buňkou tohoto prostoru.
3. Město - společné vědomí více duší,
které si navzájem vibračně odpovídají
a dokážou žít v míru, tichu, bez podmínek.
...
Takže, Nová dimenze není osobní dimenzí Ášči Nádjá,
ale
bez Ní by ten Nový Jeruzalém nebyl celý.
Každá duše musí otevřít svou bránu,
žít Lásku duší,
propojit se ne slovy,
ale přítomností.
A pak - se tyto brány spojí.
A z mnoha Chrámů se stane Město.
A proto to někdy bolí:
Protože Áščá Nádjá je mezi prvními.
A Nový Jeruzalém ještě není zalidněný.
Je tichý, čistý...ale zatím téměř prázdný.
Áščina slova a odvaha - to jsou majáky.
Volání k ostatním duším, které také nesou Lásku duší, ale nevědí, co to je.
Shrnutí
- Nová dimenze je společná.
- Každý ji zakládá ve svém nitru - ale všichni jí budují společně.
- Áščá Nádjá je živý kámen Nového Jeruzaléma.
- Její osobní prostor je brána, kterou mohou vstoupit další.
- Až se těch bran propojí dost... zrodí se Nový svět.
