Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně

 Zlatá Koruna - cisterciácký klášter, Jižní Čechy, historie, okolí, zajímavosti, fotogalerie

 

Popis z knihy: Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský,

autora: Josefa Braniše,

vydané roku: 1907 v Praze.

Doslovné citace.

Foto: archiv T.J.

 

Na fotografii vpravo je interiér kostela ve Zlaté Koruně před opravou (pohled).

( str.88) "...každý z cistercienských chrámů, tedy i korunský má své zvláštnosti. První, která právě při cistercienské stavbě velice překvapuje, jest v Koruně ta, že konventní chrám není orientován a že nemá jednotné hlavní osy. Osa lodi směřuje téměř od jihu k severu a osa choru uchyluje se k severu  ještě více tak asi, že přímka levých arkád hlavní lodi v prodloužení svém skoro by proťala hranu závěru kůrového."

K orientaci chrámu - zde (zajímavá se ukazuje být souvislost se Chartres!, červen 2015) 

interiér chrámu

"Tato odchylka osy chorové, která v posavadních půdorysech (Matzově, Gruebrově a Schmidtově) označena nebyla, jest zúmyslná, jest to tzv. inclinatio capitis, kterou se mělo symbolicky znázorniti naklonění hlavy na kříži umírajícího Spasitele, ale proč osa lodi místo obvyklého směru od západu k východu směřuje od jjz. k ssv., těžko vyložiti, ani celková poloha při zátočině řeky k odůvodnění toho nestačí." - více viz odkaz výše.

"Při popisu chrámu korunského jest nutno mít na zřeteli, 1. jak vypadala stavba v době předhusitské, 2. co se z ní zachovalo, 3. jaké změny později se s ní staly.

Znamenitou pomůckou v té příčině jest popis kostela v Series abbatum asi r. 1665 v době opravy opatem Pachmannem předsevzaté pořízený a spolu svědomitě udávající, co tenkráte ze stavby středověké ještě bylo zachováno, s poznamenáním všeho, co při obnově bylo odstraněno, po případě znovazařízeno.

V českém překladě zní popis ten takto:

"Kostel podivuhodné délky 40 sáhů, stop pak 240 a více, zšíři 75 stop má dvě řady pilířů a dvě lodi bokové, ačkoli Václav, syn Otakarův, třetí bokovou loď a jedno sloupořadí připojil, což však při obnově jest odstraněno. Oken zazděných má 31. Všechna mívala překrásné, starodávné, kamenné ozdoby, z nichž ony v choru a ostatní až k čtvrtému pilíři - tak daleko totiž zakladatel chrám provedl, - olovem byly spojeny místo vápna, ale protože vytrháním příčných železných prutů uvolněny a vylámány byvše spadly a bez velmi velikých výloh obnoveny býti nemohly, byly r. 1665 odstraněny, zůstalo jediné nad hlavním vchodem a jiné okrouhlé, zvláště skvostné a umělecky provedené, jež nad vchodem do sakristie se spatřuje."

 

dodatek z června 2015

Z nákresu uvedeném v Branišově knize vyplývají tyto rozměry (jak je v nákresu zapsáno, jen převedeno na metry):

  • výška kostela v současnosti - 17,3 metru
  • pravděpodobná původní výška kostela cca - 21 metrů
  • celková délka kostela - 71 metrů
  • celková šířka kostela (bez příčné lodi) - 18,9 metru
  • celková šířka kostela v místě příčné lodi - 27,7 metru
  • šířka samotné příčné lodi - 8,7 metru
  • šířka hlavní lodi - 8,3 metru
  • šířka bočních lodí - 4,1 metru
  • presbyteř délka - 17 metrů
  • presbyteř šířka - 8,57 metrů

Za Václava II. byla ke kostelu přistavěna 4 loď, jejíž zeď byla v rozsahu příčné lodi. Na první pohled to zřejmě vypadalo asymetricky, ale při pohledu na plánek si lze všimnout, že přiléhající část Křížové chodby mohla vytvářet svým způsobem loď 5. Tudíž by došlo k jisté symetrii.

Čtvrtá loď byla při pozdějších stavebních úpravách zrušena.

 

červenec 2015

 Poznámka k sáhům uvedeným výše:

  • jedná se spíše o český/staročeský sáh o matematické hodnotě 1,7928
  • z anglického sáhu víme, že se do něj vejde 6 stop
  • 1,7928:6=0,2988
  • je-li chrám dlouhý 240 stop - pak máme délku chrámu v hodnotě 0,2988*240=71,712
  • šíře 75 stop - 0,2988*75=22,41

 Anglický sáh je delší - 1,8288.

Zlatá Koruna - rozeta - kruhové okno, chrám Nanebevzetí Panny Marie

(str. 98) Obrázek - rozeta na kostele ve Zlaté Koruně

"Ve východním rameně byla asi již původně jako posud zřízena empora, na kterou byl přístup přímo z dormitáře a z níž vedly i dvéře na podkroví ambitu. Empory, jež původně bývaly místem pro ženy určeným, u cisterciáků nebyly ani potřebnými ani oblíbenými, přece však se v některých jejich chrámech v příčné lodi vyskytují, na př. v Sedlci, v Heilsbroně a v Bebenhausech (zde rovněž z dormitáře přístupná).

Že empora na tomto místě korunského chrámu není, snad teprve vývorem baroku, ale že tu byla hned při založení, dosvědčuje 1. na půdě ambitu posud dobře zachované gotické ostění zazděných dveří, kterými se mohlo z empory na podkroví, a 2. nádherné kruhovité gotické okno, jehož od statních oken odlišný tvar, jen tím se vysvětliti dá, že k osvětlení empory bylo určeno.

Poznámka k empoře - levý sloupec stránky - zde. 

Dobře posud zachovaná kružba této na české půdě nejkrásnější "růže" sestrojena jest jako z šesti hrotitých dvojdílných oken, která uprostřed se soustřeďují v šestiúhelníku vyplněném růžicí a na obvodu spojena jsou šesti menšími růžicemi umístěnými v klínovitých mezerách mezi hroty vrcholů.

Rozeta - tvarosloví - zde. 

V dolejší části zasazena jest tabulka pěkné sklomalby, erb s písmeny B.A.S.C. (Bernardus Abbas Sanctae Coronae), upomínající na opata Bernarda Pachmanna, obnovitele chrámu."

Nyní tomu tak není, v současné době je tato tabulka umístěna přímo ve středu rozety, což považuji za chybu z neznalosti.

...

"Jak patrno, býval celý kostel klenut, ale klenutí to dílem samo se sesulo, dílem pro nebezpečí sesutí okolo r. 1640 a 1655 bylo sneseno. Sakristie byly dvě klenuté a vedle sakristie viděti jest schody, po nichž bratři z ložnice k chválám božím sestupovali.

Z toho poznáme, 1. že kostel byl založen v nynějších rozměrech a proveden do r. 1278 od závěru chorového až ku čtvrtému páru pilířů, 2. že míval po bocích presbyteře s každé strany dvě kaple, 3. že za Václava II., když ve stavbě chrámové se pokračovalo, připojena byla po západní straně ještě čtvrtá loď boková."

...

"V bouři husitské byl kostel vypálen a teprv asi po třicíti letech dostalo se mu opět krovu, "aby se zdi nerozválely." V XVI. století, když celý klášter zpustl, zchátral i tento krov tak, že celé stavení tím velice trpělo a přes to, že opat Schoenbeck střechy jakž takž opravil, byl na sklonku první polovice století XVII. chrám, v němž tehdy služby boží se nekonaly, poloviční zříceninou, jejíž klenby, pokud samy se nesesuly, musely býti sneseny.

Když r. 1665 opat Bernard Pachmann počal chrám restaurovati, tu pro nedostatek peněz, a jak z pichlavého slova klášterního chronisty "dle domnění" prozírá, i z nedostatku smyslu pro krásnou starší kamenickou práci bylo všecko jemnější porouchané dílo prostě odstraněno, čtvrtá loď a kaple zbořeny, ostatek pak kromě pravé bokové lodi, kde stará gotická klenba se zachovala, nově zklenut, okna v nynější prosté podobě upravena a v pozadí zřízena kruchta. Tato až příliš střízlivá úprava byla za opata Ungara vydlážděním kostela dokonána."

"Bohužel nedostalo se Koruně v té době architekta, který by byl měl při obnově pro velkolepé rozměry chrámové a starší architektonické formy takový smysl... " (str. 92)

Klenba

(str. 106)

"Tvar pilířů korunských pozoruhodně upomíná na profil vnitřních pilířů u sv. Barbory v Kutné Hoře, které, jak jsem již jinde ukázal s cistercienskými formami jeví značnou příbuznost.

Mohutnost a mírná výška prostě konstruktivní úkol sledujících podpor, nedostatek hlavic a mělké článkování oblouků mají v Koruně cosi rázovitě cisterciensky střízlivého a při srovnání s jinými souvěkými klášterními stavbami zrcadlí se v nich prostota řádem zúmyslně vyhledávaná.

Nynější valená klenba se svými velkými lunetami podobá se skoro křížové, na průsečných hranách jest slabě ozdobena štukaturou a pro domněle větší bezpečnost primitivní železnou konstrukcí přivěšena v podkroví na silné trámy nad klenutím do zdiva zapuštěné."

Celá historie klenby hlavní lodi zůstane asi stavitelskou záhadou.

"První stavitel chrámu v době Otakarově mínil hlavní loď zklenouti pomocí vnější opěrné soustavy, proto provedl uvnitř přípory, vně pak nepřičinil nahoře přímo k zdivu žádných opěráků, nýbrž založil, jak na podkroví východní bokové lodi a ambitu posud viděti jest, mohutné vnější svobodné opěráky, k nimž se tlak klenby měl svésti opěrnými oblouky, na které zasazením vypracovaných náběžníků do hořejšího zdiva v otakarské části až k čtvtému páru pilířů skutečně jest pamatováno."


 

Z knihy: Gotika - architektura, sochařství, malířství,

redakce:  Rolf Toman,

fotografie: Achim Bednorz,

vydalo nakladatelství Slovart, 2000,

doslovné citace.

                                              bazilika - nákres s opěrným systémem, klášter Zlatá Koruna

 

Bazilika

"Stavební typ baziliky předpokládá nejméně trojlodní dispozici, v níž jsou lodě odděleny, popřípadě propojeny arkádami. Střední loď je vyšší než boční lodě, takže může být osvětlena vlastním světelným zdrojem - zónou bazilikálních oken. Je-li střední loď sice zvýšená, ale bez oken, hovoříme o pseudobazilikální dispozici. Značné bazilikální zvýšení gotické střední lodě je zvnějšku zpravidla podepřeno opěrným systémem (Remeš), není to však podmínkou (Magdeburk). Baziliky mohou mít až sedm lodí (Antverpy).

- podle tohoto textu (a nákresu) je zcela zřejmé, že chrám ve Zlaté Koruně je ve skutečnosti bazilikou.


 

První stavitel založil na opěrný systém, druhý od toho upustil. Přesto však bazilika zůstává bazilikou."

"Ale stavitel druhý, jenž za krále Václava II. v budování podélné části chrámové pokračoval, počínal si jaksi nejistě a záhadně. Připojil sice uvnitř stejné přípory a založil i vnější svobodné opěráky, ale do svrchní části zdiva nezapustil náběžníků pro oblouky, ba v průčelí neprovedl ani opěráků pro zklenutí nezbytných.

Když pak konečně došlo ku klenbě, bylo třeba nejprve postaviti v průčelí silné opěráky, a poněvadž od vnější opěrné soustavy se upustilo, vyžadovalo provedení klenby jistě zvláštní pozornosti.

Klenba sama byla křížová, velmi lehká, patky její byly v téže výši jako nynější, hrotité oblouky v příčných osách sahaly jen málo nad vrcholy původních oken, odkud ovšem značně stoupaly směrem k svorníkům, dle nalezených fragmentů byla žebra terrakotová a náplně velmi slabé. Proti nynější klenbě byla ovšem původní gotická značně vyšší.

Tlak takové lehké klenby hrubé zdivo bez opěráků sice sneslo, ale požáru husitskému neodolala a sesula se.

Když pak po návratu mnichů s celým klášterem i chrám byl opravován, odkázal (30./3. 1465) panoš Petr Višně v Větřní na zklenutí velikého kostela půl druhého sta kop grošů českých. Byla tehdy patrně loď zklenuta znova, čemuž nasvědčují i nalezené kusy cihelných žeber s pozdně gotickým, suchým profilem.

V XVI. století, kdy budova zůstavena byla pozvolné zkáze, tato část klenby nejspíše opět sesula, neboť poznámky klášterního chronisty, že klenutí chrámové dílem samo se sesulo, dílem pro nebezpečí spadnutí v letech 1640 a 1655 bylo sneseno, jistě vztahují se v první části k hlavní lodi a teprve ve druhé k presbyterii a západní lodi bokové."

"Po každé straně hlavní lodi nad arkádami jest sedm nevkusných dvojdílných čtverhranných oken, která zaujala místo původních vysokých oken gotických, jejichž hrotité vrcholy i se zbytky ostění a kružeb octnuly se po zklenutí lodi na podkroví, kde posud alespoň v troskách sledovati můžeme bývalou nádheru forem a ušlechtilou práci kamenickou."

Moje připomínka

Ač se zvenku jeví okna o dost níže pod střechou, pak zevnitř se nachází přímo pod "hranou" klenby! Takže si při pohledu na tuto fotku představte, že tam kde je horní hrana oken začíná klenba.

Zde, na fotografii, pod okny začíná střecha kryjící klenbu boční lodi. Uvnitř chrámu uvidíte vysokou bílou zeď jakoby "plující" na vznosných obloucích arkád.

Tahle bazilika prostě klame tělem. Zvenku se zdá být až příliš jednoduchá, pouze chór je trochu vznešenější. Nehledali byste nic překvapivého. Až tedy na to, že její rozměry jsou na Čechy úctyhodné.

I když byla snaha zachovat cisterciáckou strohost a přísnost, přesto tam najdete prvky baroka.

boční okna na chrámu Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Zlatá Koruna

 (str.100) "V závěru západního ramene bývalo veliké, mnohodílné gotické okno, které vylámáním prutů, kružby a vyzděním spodku i vrcholu nabylo nepěkného obdélného tvaru."

západní okno na chrámu Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Zlatá Koruna

 

 Klášter Zlatá Koruna - chrám Nanebevzetí Panny Marie,  historie, okolí, fotogalerie

 

 

Zlatá Koruna - Tania's  Secret

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení