Cisterciácké kláštery
Znak řádu cisterciáků
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cisterciácký_řád
.................................................................
Použitá literatura: Řád cisterciáků v Českých zemích ve středověku
Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech
Praha 1994, UNICORNIS
Cisterciácké kláštery
(dochovaný architektonický fond představuje vlastně jen velmi kusý zlomek někdejšího řádového výtvarného bohatství. Největší podíl na zkáze měly husitské války, architektonickou proměnu středověkého stavu podmínily i barokizační přestavby.)
v Čechách
(mužské)
Sedlec -
leží v bezprostřední blízkosti Kutné Hory, která tam rychle vyrostla (založen 1142-43, zrušen Josefem II. v roce 1783, klášter vypálen, barokizace první české katedrály, klášter zmizel)
Sedlec u Kutné Hory (archiv T. J.)
Plasy -
první cisterciácké opatvství založené českým panovníkem (založeny 1144 králem, zrušeny Josefem II. v roce 1785, kostel i klášter těžce poškozeny, u kostela následovala barokizace).
Plasy (archiv T. J.)
Klášter Nepomuk (Pomuk) -
(založen 1144-45, zanikl v 16. století po marných pokusech o obnovu, zničen tak, že neznáme ani místo konventního chrámu)
Hradiště nad Jizerou -
(založeno 1145-50, po husitských válkách se jej již nepodařilo obnovit, takřka úplně zničeno)
Svaté Pole -
nejmenší a nejméně známé cisterciácké opatvství (založeno 1150 ?, v roce 1420 dobyto a nebylo již obnoveno, zmizelo bez stop)
Osek -
v podhůří Krušných hor, nedaleko saské hranice, byl přepaden a zpustošen oddíly Přemysla Otakara II., po dobytí kláštera v roce 1420 zůstal dvě století opuštěn, řeholní život obnoven v 17. století. Výstavba kostela byla bazilikální, ovšem vztah šířky k výšce presbytáře a hlavní lodi nedosahoval poměru 1:2. (založen 1196, zrušen po II. světové válce, řeholní život v klášteře obnoven)
Vyšší Brod -
patří mezi nejkrásnější cisterciácké kláštery v českých zemích, Vyšebrodský chrám představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum, s kontinuitou od 13. do 17. století. Je zde hrobka Záviše z Falkenštejna. (založen 1259, zrušen 1950, řeholní život obnoven 1990, nejméně dotčen).
Vyšší Brod (archiv T. J.)
Zlatá Koruna -
měla zamezit expanzi Vítkovců v jižních Čechách, roku 1420 obsazena husity a zůstala neobnovena až do 17. století, mezitím přešla do područí Krumlova (nejprve Rožmberkové, později Eggenbergové (založena 1263 králem, zrušen Josefem II. v roce 1785, klášter vypálen, následná přestavba - barokizace, při které přišel kostel o čtvrtou boční loď a byl převážně nově zaklenut).
Zlatá Koruna (archiv T. J.)
Zbraslav -
klášter založil Václav II., který zde chtěl rozjímat, a zároveň si přál, aby zde vzniklo pohřebiště přemyslovského rodu, opat Petr Žitavský - autor Zbraslavské kroniky. Klášter zničen za husitských válek, s ním také zaniklo královské pohřebiště, kde spočívali králové Václav II., Václav III., Václav IV., královna Eliška Přemyslovna a další členové přemyslovského a lucemburského rodu. Na počátku 18. století započala rozsáhlá přestavba podle plánů J. Santiniho, realizace však nebyla dokončena pro zrušení kláštera. (založena 1292 králem, zrušena Josefem II. v roce 1785, klášter vyvrácen, zmizel až na části prelatury)
Klášterní Skalice -
nejmladší cisterciácký klášter na našem území, klášteru se nepodařilo získat větší pozemkové vlastnictví. Po nájezdu husitů v roce 1421 vyhořel a přestal existovat. Koncem 15. století se sice krátkodobě řeholní život obnovil, ale v polovině 16. století pro velké ekonomické problémy zanikl zcela. Statky byly připojeny k Sedlci. (založena 1357, vyvrácena až na malé fragmenty)
(ženské)
Pohled -
Skromný klášter jehož statky nikdy nedosahovaly velkých rozměrů. V roce 1424 vypleněn a jeho majetek sekularisován. Řeholní život obnoven až do 18. století, kdy byl klášter zrušen. (založen 1265-1267, poškozen, středověké klášterní budovy ustoupily barokní novostavbě)
Sezemice -
Velmi málo informací. Klášter cisterciaček přestal existovat za husitských válek, poté, co byl v roce 1421 dobyt a vypálen. (založeny 1265 ?, klášter zmizel, kostel zbarokizován)
Cisterciácké kláštery na Moravě
(mužské)
Velehrad -
Původní románskogotický klášter se nedochoval. Několikeré zničení a četné přestavby změnily jeho stavební i umělecký charakter dost podstatně. K prvnímu zničení došlo za husitských válek 12. ledna 1421. Vypálený a vydrancovaný klášter zůstal několik let zcela opuštěný. Po návratu cisterciáků byl obnoven pouze opatský dům ve východní části areálu a ostatní budovy konventu, včetně klášterního chrámu, byly pro nedostatek prostředků ponechány osudu. Teprve po více než 150 letech, v roce 1587, byla zahájena obnova klášterního chrámu. (založen 1204, zrušen 27. září 1784, vypálen, následovaly radikální přestavby za renesance a baroku, v roce 1894 jej věnoval olomoucký arcibiskup jezuitskému řádu, který, vyjma násilného přerušení v letech 1950 až 1990, působí na Velehradě dodnes.)
Velehrad (archiv T. J.)
Vizovice -
ještě v průběhu středověku byl klášter několikrát poničen opětovnými nájezdy z Uher. Klášter nebyl v husitských válkách vyvrácen, ale postižen postupně hlubokým úpadkem, který vyústil v jeho první zánik v roce 1485. Brzy byl obnoven, ale definitivně zanikl během 30-leté války, v roce 1636. (založeny 1260-61, zanikl bez stop)
Žďár nad Sázavou -
Poničen husity. V první polovině 18. století vtiskl areálu kláštera tvář "barokní gotiky" Jan Santini. Roku 1784 vyhořel a krátce na to, jej Josef II. zrušil. (založen 1251, klášter vypálen, pozdější devastace).
Žďár nad Sázavou (archiv T. J.)
(ženské)
Oslavany -
Za Žižkova tažení na Moravu byl klášter úplně vypálen. Po požáru na počátku 16. století klášter zanikl úplně. (založeny 1224-25, poškozeny)
Předklášteří u Tišnova -
založeno královnou Konstancií, vdovou po Přemyslu Otakaru I., místem jeho pohřbu, stejně tak zakladatelky kláštera. Přestože byl několikrát zpustošen, zůstala zachována podstatná část původní raně gotické architektury - trojlodní konventní kostel s nádherným ústupkovým portálem v západním průčelí. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1784 sloužily jeho budovy průmyslovému provozu. Od roku 1899 je opět osazen cisterciačkami, i když v době vlády komunismu byl jejich řeholní život minimalizován a formálně znemožněn. Plným obnovením života komunity v roce 1990 je klášter v Předklášteří jediným cisterciáckým konventem na Moravě. (založeno 1232, královnou, nejméně dotčeno)
Staré Brno -
poslední a nejmladší klášter cisterciaček, založený královnou Eliškou Rejčkou, vdovou po králi Václavu II. V roce 1782 zrušen Josefem II. Brzy však obdrželi konvent cisterciaček brněnští augustiniáni od sv. Tomáše. Za jejich éry proslul starobrněnský klášter řadou významných osobností, k nimž na první místo patří opat Johann Gregor Mendel (1882 - 1884), přírodovědec, biolog a zakladatel genetiky. (založeno 1323, královnou)
Počátky řádu
Cisterciácký řád vznikl v Burgundsku na přelomu 11. a 12. století a patřil k reformním hnutím své doby.
Reagoval na rozpor mezi ideály mnišství a skutečným stylem života tehdejších klášterů. Zakladatelé cisterciáckého řádu toužili po obrodě klášterního života, po návratu k původním mnišským ideálům.
Dávali důraz na prostotu, skromnost a odříkání.
Proti vnější nádheře stavěli intenzivnější vztah k Bohu a hlubokou vnitřní zbožnost.
Za počátek cisterciáckého řádu se pokládá rok 1098, kdy část mnichů z benediktinského opatství Molesme opustila klášter, aby si založila pod vedením opata Roberta nový řeholní dům, v němž chtěla žít v souladu se svými reformními představami. Aby zdůraznili uzavřenost klášterního života před vnějším světem, vystavěli si mniši z Molesme svůj nový klášter v neosídlené krajině.
Klášter dostal jméno Cistercium - podle milníku staré římské cesty, která tudy procházela ("Cis tercium lapidem miliarum").
Francouzsky se toto místo, ležící asi 20 km jižně od Dijonu, nazývalo Citeaux.
Latinský název kláštera, Cistercium, byl později přenesen na celý řád, který se podle něj nazýval cisterciácký.
Heslo cisterciáků znělo: "Ora et labora!"
"Modli se a pracuj!"
V roce 1119 byl nový řád potvrzen papežem.
Jednota
Jedna z charakteristických rysů cisterciáckého řádu byla touha po jednotě.
Cisterciácká opatství po celé Evropě toužila být stejná, ať již bychom mluvili o duchovní stránce života či vnějších rysech, jakými je například architektura klášterů, ve kterých mniši žili.
Všechna cisterciácká opatství byla bez výjimky zasvěcena Panně Marii.
Všechny kláštery a všichni opaté podléhali jedinému klášteru a jedinému opatu. Tomu v Citeaux.
Všichni opaté se vždy na svátek povýšení sv. Kříže, 14. září, sjeli, aby zde společně jednali o nejdůležitějších řádových otázkách.
Denní rozvrh v klášteře
1:45 Budíček
2:00 - 3:00 Vigilie
3:00 - 3:15 Laudes
3:15 - 4:00 Ranní mše
4:00 - 4:15 Primy
4:15 - 5:00 Kapitula
5:00 - 7:45 Práce
7:45 - 8:00 Tercie
8:00 - 8:50 Konventní mše
8:50 - 10:00 Čtení náboženských textů, studium
10:40 - 11:00 Sexty
11:00 - 14:00 Oběd, odpočinek
14:00 - 14:30 Nony
14:30 - 18:00 Práce
18:00 - 18:45 Nešpory
18:45 - 19:00 Večeře
19:00 - 20:00 Kompletář
20:00 - 1:45 Spánek
Plasy
www.klaster-plasy.cz
zdroj informací a fotografií: http://www.klaster-plasy.cz/?Dejiny
KLÁŠTER NA VODĚ
Plasy (archiv T. J.)
Plasy (archiv T. J.)
Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Sřely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu.
Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5.100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu a to de facto zkamenělo.
Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
SANTINIHO SAMONOSNÁ SCHODIŠTĚ
Podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela byla v budově konventu postupně realizována čtyři samonosná schodiště. Dvě spojující přízemí s půdním prostorem a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora.
V průhledu jednoho z točitých schodišť vymaloval Jakub Antonín Pink fresku znázorňující boj archanděla Gabriela s ďáblem. Ve spodních partiích schodišť trojramenných nechal Santini zbudovat zrcadla - barokní bazény pro kontrolu vody v základovém roštu.
PODZEMNÍ SYSTÉM
Po obvodu rajského dvora, navýšeného 4,5m nad vnější terén, je v jeho útrobách schován unikátní vyhřívací systém budovy. Ten představuje dlouhá klikatá podzemní chodba, která vyúsťuje do přízemí budovy na dvou místech. Výduchy z této chodby jsou vyvedeny pod okna v přízemí. Přes léto se v zemi kolem chodby akumuluje teplo a přes chladnější měsíce pak teplý vzduch proniká skrze výduch do budovy. Vždy na plaskou pouť se část této chodby zpřístupňuje veřejnosti.
HODINOVÝ STROJ
Věž sýpky schovává ve svých útrobách jedinečnou technickou památku – velký hodinový stroj z roku 1686. Tento stroj, sestavený bez jediného šroubku jen pomocí spojů a závlaček je denně ručně natahován panem Robertem Drozdou (a to už více než 27 let). Stroj ukazuje hodiny na čtyřech věžních cifernících, minuty pak na dvou cifernících menších. Odbíjí čtvrthodiny a dvakráte celé hodiny pomocí táhel, kladiv a tří cimbálů v lucerně věže.
Hodinový stroj (archiv T. J.)
Hodinová závaží (archiv T. J.)
Robert Drozda (archiv T. J.)
GOTICKÁ PATROVÁ KAPLE
Budova sýpky ze 17. století nahradila relikty původního knížecího přemyslovského paláce, ze kterého se dodnes zachovala jen část vnitřních zdí budovy, ale zejména pak patrová gotická kaple zasvěcená sv. Václavovi (spodní) a sv. Máří Magdaléně (horní). Obě kaple jsou mezi sebou spojeny schodištěm v síle zdi. Kaple sv. Václava není, bohužel, návštěvníkům přístupná, kvůli pečlivě hlídanému klimatu u její freskové výzdoby ze poloviny 13. století.
Kaple (archiv T. J.)
ZÁCHODY NAD ŘEKOU
Královská štola – tedy páteřní kanál dlouhý asi 220m, vysoký 1,7 – 2,2m a široký přes 4m odvádí přebytečnou vodu ze základů a střech konventní budovy. Zároveň v minulosti naháněl vodu na mlýnské kolo a pilu, ale zejména proplachoval dřevěné prevéty (záchody), které jsou vysazeny na krakorcích nad touto štolou. Tyto záchody byly rozděleny na prevéty a pisoáry. Zároveň byly opatřeny nikou na svíčku a odvodem pro zapáchající vzduch do komína. Dnes se jimi mohou návštěvníci alespoň na chvíli podívat do Královské štoly během prohlídky prvního patra konventu.