Pohled archeologie

Jedna z otázek, kterou jsem si pokládala, byla -

"Co bylo na místě Zlaté Koruny dříve než tam byl založený klášter?"

Domněnky, které mě k této otázce vedly jsou tyto:

• Významný zvíkovský purkrabí a lokalizátor Přemysla Otakara II. Hirzo z Klingenbergu lokalizoval nejen místo pro výstavbu kláštera ve Zlaté Koruně, ale také místo pro královská města České Budějovice a Písek. Zajímalo by mě, co ho tak na tomto místě fascinovalo, že se zde nechal i pohřbít.
• Čím Hirzo přesvědčil Přemysla Otakara II., aby umístil klášter na to strategicky nevýhodné místo - na samý okraj zlatokorunského "panství" (zboží), místo do jeho samotného středu. Což se v historii potvrdilo jako neprozíravé, když Oldřich z Rožmberka klášter o mnoho majetku připravil.
• Samozřejmě, že se odborníci odkazují na schopnosti cisterciáků pracovat s vodou a proto, že se rozhodli pro toto místo. Já zde však vidím něco významnějšího, protože cisterciáci jsou známí jako nositelé starých nauk.
• A konečně, kostely se často stavěly na místech starých svatyní a božišť.

Nálezy, str. 19, citace:

"Zlatá Koruna leží v blízkosti Vltavy, která v pravěkém období tvořila hlavní komunikační tepnu mezi Českou kotlinou a Podunajím.

V blízkosti řeky se také koncentrovalo pravěké osídlení, a to zejména na chráněných výšinných polohách. V nejbližším okolí Zlaté Koruny se nachází jedna z nejvýznamnějších jihočeských archeologických lokalit, pozdně laténské oppidum Třísov, kterému chronologicky předcházelo o cca 2000 let starší výšinné sídliště v místech dnešního hradu Dívčí kámen."

Třetí významnou výšinnou lokalitou v okolí Zlaté Koruny je hradiště u Přísečné z pozdní doby halštatské.

Sporadické nálezy pravěké, blíže nedatovatelné keramiky, pocházejí i z historického jádra Zlaté Koruny."

- je třeba připomenout, že systematický archeologický výzkum ve Zlaté Koruně ještě neproběhl!

" Na poli jihovýchodně od Rájova byl v roce 1985 nalezen rohovcový úštěp z období mezolitu (zhruba 8000-5500 před Kristem), který je dosud nejstarším známým dokladem přítomnosti člověka na Zlatokorunsku. Na stejném místě bylo zaznamenáno i osídlení z doby halštatské a raného středověku."

Kniha se hlavně zmiňuje o středověkých nálezech, samozřejmě i v prostorách kláštera. V roce 2000-2004 byla prozkoumána opatská zahrada, "která v barokním období představovala velmi reprezentativní část kláštera s okrasnými i užitkovými zahradami, vodními nádržkami, skleníky, altány a dalšími objekty. Archeologicky se podařilo doložit pouze dno malé fontány na terase pod malým konventem." 

A jak se kniha dále zmiňuje (a to mě zaujalo) zajímavá je lokalita Harazim (viz mapa), odkud teče bezejmenný potok po jehož obou březích se nachází výrazné stopy středověkého osídlení (12. - 13. století). Dnes se zde nachází samota.

str. 20

"Z archeologického pohledu je velmi pozoruhodnou lokalitou Rájov ležící u důležitého brodu, který musel být ve 13. a 14. století vyjímečným sídlem, což kromě historických indicií dokazuje i okraj hrnce nalezený před domem č. p. 2 v roce 1997 při hloubení výkopů pro inženýrské sítě. Okraj je zdoben písmeny gotické majuskule s plasticky vystupujícími literami "m" a "h". Tento druh keramiky by se v běžném venkovském prostředí neměl vůbec vyskytovat a je typický spíše pro hradní či klášterní prostředí."

A z tajuplných nálezů - ano, byly objeveny i chodby.