Odpověď?

21. ledna 2019, Tábor

Uplynulý rok byl pro mě ve znamení zajímavých informací, z nichž některé mohou souviset i se Zlatou Korunou.

Jako tu nejzákladnější považuji pochopení možného původu Rožmberků

Kdo ve skutečnosti mohou Rožmberkové být? A proč byli tak sebevědomí, získali tolik rozsáhlých pozemků, ohrožovali a nakonec i udolali Přemysla Otakara II.? Rozklíčování této otázky vede k pochopení vzniku Zlaté Koruny - která byla postavená, jak říkají historikové - mimo jiné i kvůli zastavení vlivu Vítkovců. To je fakt, kterým však nedojdeme v vysvětlení, kde se vzala jejich síla a právo vládnout.

Zásadní průlom v této otázce nabídla kniha:

Magisterium Karlštejna - Malířství, alchymie, mystika a hermetismus u dvora Karla IV.

 autorka Rosa de Sar 

Nakladatelství SAR Praha

ISBN 859-50-54312-32-9

 

Základní odpověď se skrývá v rodové linii (zjednodušené):

Mojmírovci - Mojmír I.

|

                             _____________________________________________                                     

Mojmír II.                                                        Boso-Hos (Dius)

|

_____________________________________________

Rostislav                                                       Svatopluk I. Veliký

                                                                        (synovec Rostislava)

|

________________________________________________

Bořivoj + sv. Ludmila                                            Svatopluk II

zakladatel Přemyslovců                                         Slavníkovci - ???

|

                                                                                           

___________________________________________

                              Spytihněv               -            Vratislav                -        třetí bratr     

                           + žena z rodu                       + Drahomíra                              |

                             Vršovců                                ze Stodoran                            |

                                    |                                               |                                     |

                             sv. Václav                             Boleslav I.                   Slavníkovci - ??? 

 

Úplně v tom nemám jasno, zda byli Slavníkovci přes Svatopluka nebo přes třetího syna od Bořivoje. Důvod je v tom, že v jedné části zmiňuje autorka Slavníkovce od Svatopluka a v jiné části od druhorozeného syna Bořivoje

 

A uvědomění si toho, kdo byli Mojmírovci - nositelé grálského pokrevenství.

 

Zní to šíleně?

Možná zprvu. Ale když si poskládáte indicie, které mohou dokazovat vědomí toho, že Vítkovci i Rožmberkové věděli o tom, že jsou nositeli grálské krve, tak se to už tak bláhové nezdá.

Nelze, zřejmě, vycházet z dobových písemných pramenů. Ale lze vycházet z jiných náznaků.

Obecně se říká, že Přemyslovec Oldřich vyvraždil Slavníkovce - a my tak chápeme, že všechny. Jenže, ono to zřejmě není přesné. Vyvražděna mohla být hlavní vládnoucí linie. Přežít mohly ty vedlejší, nebo minimálně levobočci.

Růže v erbu

Str. 112, citace z knihy:

"Vítkovci a z nich rozrození páni z Hradce s velkou pravděpodobností totiž navázali po ženské linii na Slavníkovce, což by mohlo být i objasněním jejich rodového znaku pětilisté růže, jenž může i skrytě poukazovat i na grálské pokrevenství, neboť "rosa mystica" je nejen starověkým symbolem bohyně, ale i atributem mariánským."

Proč je růže spojením se Slavníkovci?

Viz Znojemská rotunda

str. 109-110, citace z knihy:

"Právě při bližším průzkumu maleb ve znojemské rotundě se mi ukázalo, že na úsvitu našich dějin byli Slavníkovci s Přemyslovci zřejmě dynasticky spřízněni a právě Slavníkovci zřejmě tvořili i hlavní linii vládnoucího rodu, jež byla příbuzensky provázána také s Mojmírovci na Moravě. Pokusila jsem se proto blíže vystopovat pokračování vládnoucí dynastie po příchodu knížete Bořivoje do Čech, a to podle typologie štítů českých panovníků bež plášťů ve 4. pásu výmalby znojemské rotundy.......Navíc se zde objevuje panovník s půleným erbem s růží, jeho dva následníky se stejnými štíty nalézáme i dále v řadě, kteří se střídají s vládci se štíty z boku s bodcem směřujícím k zakladateli rodu Bořivojovi. Naznačuje to tedy jasně, že jeden z pokračovatelů Bořivoje hned v první generaci byl z našich dějin vymazán, a to právě držitel štítu s růží s jeho dvěma dynastickými následníky."

str. 111

"...je třeba očekávat ještě jednoho z Bořivojových nástupců, jenž byl z rodu nositelů znamení růže!

A právě zde se znovu dostáváme k Vítkovcům, zřejmě potomkům z dějin vymazaného rodu Slavníkovců, kteří se ve staletém souboji s Přemyslovci zasloužili o pád slavného českého krále Přemysla Otakara II. (1228-1278)..."

Vítkovci pomohli zvolit Rudolfa Habsburského. Po smrti Přemysla Otakara II. bylo království rozděleno mezi Otu Braniborského a Rudolfa Habsburského, kteří naše země jen drancovali, až dokonce v roce 1282 vypukl hladomor.

Uvědomme si, že vdova po Otakarovi pojala za manžela Vítkovce Záviše z Falkenštejna - takže bych řekla, že rod Vítkovců nebude potomkem nějakého obyčejného Vítka odkudsi z Prčice.

A Petr z Rožmberka se oženil s vdovou po zavražděném Václavu III. Violou Těšínskou.

Když se na to všechno člověk podívá z vyššího nadhledu, pak najednou dává smysl sebevědomí Rožmberků a jejich snahy o získání moci. Dává smysl, jak přišli k majetkům (např. v jižních Čechách), proč se tak rozpínali.

Jak se mohl kdovíjaký Vítek z Prčice stát stolníkem na dvoře krále Vladislava II. (jako český král I.) a působit také v letech 1172-73 jako diplomat při jednáních s císařem Fridrichem Barbarossou. (Jihočeské dominium, str. 38).

str. 133, citace:

"Druhorozenný syn Bořivoje, jenž drží v ruce štít s charakteristickou růží zřejmě představuje Slavníka, zakladatele rodové linie Slavníkovců, který byl z genealogické dějinné řady po vyvraždění Přemyslovci trvale vymazán."

str. 134, citace:

"Druhorozený Bořivojův syn nese půlený štít se znamením růže, charakteristický rodový znak, který poté převzali Vítkovci,  z nichž se rozrodili páni z Růže a Rožmberkové - po celá staletí hlavní odpůrci vlády Přemyslovců. Jeví se, že kněžna Ludmila mohla mít tedy celkem tři syny, z nichž nejstarší Spytihněv byl otcem sv. Václava, druhorozený Slavník, jehož erb s růží nesou ještě další dva panovníci v řadě za sv. Václavem, otcem ještě dvou dalších následníků, jejichž jména byla z dějin po vyvraždění Slavníkovců vymazána nebo dána jiným synům. 

Slavníkovci vlastnili rozsáhlé území Čech a sídlem hlavní vládnoucí linie byl hrad Libice. Z jejich rodu pocházel také pražský biskup Vojtěch, jenž se svým nevlastním bratrem Radimem ještě před touto genocidou nastoupil duchovní dráhu a podle jejich životních cest je zřejmé, že se zařadili do systému církve západní."

Ale!

str. 53, citace:

"Tehdejší situaci v Čechách navíc zkreslují i skryté intriky a mocenské boje mezi potomky dvou hlavních dynastických linií velkomoravských knížat Rostislava a Svatopluka, jež, zdá se, vyvrcholily vyvražděním Slavníkovců, spřízněných zřejmě s rodovou linií knížete Svatopluka."

Zřejmě nelze přesně určit, zda linie Slavníkovců vedla přes Bořivoje nebo přes Svatopluka. Ale můžeme zřejmě říct, že k Mojmírovcům vedla.

Grálský odkaz

Magisterium Karlštejna

str. 124, citace:

"Mojmírovci a s nimi spříznění Přemyslovci zřejmě patřili v 10. století k významným křesťanským knížecím rodům, jejich dcery byly žádanými nevěstami po celé křesťanské Evropě. Karel IV. si byl toho jistě i díky odkazu Elišky Přemyslovny dobře vědom, stejně jako svého grálského původu po otci Janovi, jehož matka Markéta Brabantská pocházela z rodu s uznaným Ježíšovým pokrevenstvím. Ke grálskému původu se po celá staletí hlásili nejen Přemyslovci, ale zřejmě i potomci Slavníkovců, tj. Vítkovci, kteří měli ve svém znaku pětilistou růži, vztahující se asi k pramatce jejich rodu."

 Hrad Rožmberk

Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. 

Původní název - Rosenber.

Poprvé zmiňován v roce 1250 za vlády krále Václava I. 

Za života pravděpodobného zakladatele hradu Voka z Rožmberka i jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centerm panství.

www.hrad-rozmberk.cz

Opět zde vidíme odkaz na růži, tentokrát v názvu hradu.

Plášť archanděla Gabriela

Mistr Vyšebrodského obrazu vymaloval na modrý plášť mezi symboly i symboly lilie. Onoho důležitého spojení si všimli i odborníci, ale přisoudili plášť Blance z Valois. Proč?

Starým znakem Francie je:

 

Od 14. století je znakem Francouzského království:

 

Jeden z častých symbolů je heraldický symbol lilie a symbolizuje čistotu, proto bývá spojována s Pannou Marií, jíž podle legendy anděl, Boží posel, snesl zlatou lilii. Tuto legendu převzali francouzští panovníci z merovejské královské dynastie, kteří přijali křesťanství. O několik století později, ve 12. století za vlády Ludvíka VI., byla "fleur de lis" použita jako hlavní znak panovníků francouzského království.

Tři lilie, které jsou na štítě dne, představují linii Bourbonů.

Lilie na modrém poli jako plášť Blanky z Valois

je tady něco jako krytí. Nezasvěceným to bude připadat  v pořádku, ale zasvěcení budou tušit, že to je připomínka grálského původu Vítkovců a Rožmberků, kteří také měli právo na trůn, ale byli vyvražděni Přemyslovcem Oldřichem. Připomínka toho, že Karel IV. Lucemburský je po matce Přemyslovec. 

Opravdu připadá pravděpodobné, poté, co jste si přečetli výše uvedené, že by Mistr vyšebroského kláštera vymaloval plášť archandělovi Gabrielovi tak, jak ho vymaloval z úcty k Blance z Valois nebo Karlovi?

Rivalita mezi rody, probíhající již celá dlouhá staletí je ukrytá nejenom v erbu s růží, vyšebrodském oltáři, ale třeba i ve stavbách dvou klášterů ve stejné době, na stejné řece, na stejném poledníku, se stejným řádem...

Obraz Zvěstování Panny Marie, Anežský klášter, Praha

- kolem 1360

- pochází z cisterciáckého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie

- zapůjčilo cisterciácké opatství Vyšší Brod

Mistr Vyšebrodského oltáře

- činný ve druhé čtvrtině 14. století

- Archanděl Gabriel předává Boží poselství, jeho plášť ozdobený liliemi podle některých autorů poukazuje na svatební plášť Blanky z Valois, první manželky Karla IV. 

Heraldická lilie

Magisterium, str. 137, citace:

"...dvě heraldické lilie jako prokazatelné znaky grálského rodokmene."

Trn z Kristovy koruny

A proč umístil král Přemysl Otakar II. jednu z nejcennějších křesťanských relikvií - trn z Kristovy koruny právě do Zlaté Koruny? Prý ten, kdo má trn, má právo vládnout! Proč by volil tak silný argument (v té době), když by se jednalo o nekrálovský původem rod? 

 

 

12. 2. 2020

Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si se dozvědět nejnovější závěr, domněnku.

 

Výsledkem studia je poznání záhady cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně

Co je spojujícím prvkem, tvůrčí ideou, která stanovila podmínky pro založení kláštera v místě, ve kterém se nachází? Co je opravdovým záměrem?

Klášter v sobě spojuje mnoho záměrů a v jeho provedení je ukryté mnohé. Založení kláštera jako hráz proti rozpínavosti Vítkovců, jak tvrdí odborníci, je jedním z mnoha důvodů. Přemysl Otakar II. nejenom, že zabraňuje oné rozpínavosti, ale zároveň dokládá své právo vládnout (umístění trnu z Kristovy Koruny do kláštera). Samotné umístění kláštera na samém okraji zlatokorunského zboží je však ze správního hlediska zcela nelogické, je tedy zřejmé, že zde byly mnohem důležitější podmínky, než správa daného území.

Stavební prvky poukazující na hlubší záměr:

· Orientace hlavního/konventního chrámu je jiho-severní, což svědčí o mysterijní areálu odkazujícím zároveň na učení starého Egypta. Toto učení dokládá i dřívější umístění klášterního hřbitova na západní straně chrámu – říše mrtvých, a umístění Rajské zahrady na východní straně chrámu – říše živých. Vltava teče od jihu na sever, analogie s Nilem.

· Řeka Vltava pramení jako Černý potok na svahu Černé hory – pojmenování s odkazem na prima materia. Vltava protéká rašeliništěm.

· Řeka Vltava vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy. Řeka Nil vzniká soutokem Modrého a Bílého Nilu. Modrý Nil pramení v jezeře Tana.

· Dvojí osa konventního chrámu svědčí o znalosti vychýlení zemské osy.

· Důležitost kláštera naznačuje i stavba kostela v podobě s vnějším opěrným systémem – první pokus v českých zemích. Samotná velikost kostela pro pár mnichů...

· Dosud neobjevená krypta, kterou předpokládám. Dále se domnívám, že potok Jordánek, jehož tok byl v blízkosti kostela objeven nedávno, povede pod chrámem ve stylu Chartres a bude ústit v místě nyní zbořené Studniční kaple, která dle mého názoru sloužila k rituálním účelům.

· Dvoupatrová kaple Andělů strážných odkazuje na Sainte Chapelle v Paříži. Kaple Sainte Chapelle byla postavená pro Kristovu korunu. Odborníci se nyní domnívají, že v horním patře kaple Andělů strážných mohl být něco jako trezor. Na tento prvek upoutává i „Templářská ruka" v tympanonu, který zde byl dříve umístěn, a která podle seriálu Strážce duší ukazovala na poklad templářů (něco jako „banku"). Odborníci se domnívají, že úzké schodiště a pravděpodobné kované dveře při vstupu do druhého patra nasvědčují právě omezenému přístupu do prostoru, tedy chráněnému. Ostatně název kaple Andělů strážných odkazuje k něčemu stráženému.

· Zajímavostí je samotný odklon osy kaple Andělů strážných od konventního chrámu. Zdá se být nelogický, pokud si v mysli nepromítneme Fibonacciho spirálu. Je možné, že kaple vůči chrámu a vůči Opatské kapli je umístěná právě na Fibonacciho spirále – nutno prověřit.

· Samotná opatská kaple je také dvoupatrová, s utajeným schodiště v síle zdiva a přístupu z dolního patra do horního. Opatská kaple je osmiboká – další odkaz na templáře.

· Templáři jsou bratři cisterciáků, a na jejich založení se podílel i sv. Bernard z Clairvaux.

· Existence tajných chodeb vedoucích z kláštera – opět odkaz na templáře.

. Samotný název kláštera opět odkazuje na templáře - Sancta Spinea Corona - Svatá Trnová Koruna - podle Charpentiera slovo "trn" opět ukazuje na templáře, kteří toto slovo používali v pojmenování svých významných sídel.

· Rozeta – okno, které je netradičně umístěné a naproti kterému se dříve nacházela empora, nyní zazděná. Samotné okno je plné významů. K empoře vede schodišťová věž s přístupem mimo kostel. Empora nemohla sloužit ke sledování mše, nebylo možné z ní dohlédnout na hlavní oltář, zato poskytovala dokonalý výhled na rozetu. Práce o rozetě jsou zde na webu. Okno může také „ležet" na Fibonacciho spirále, stejně jako postavená Studniční kaple (zatím neproměřeno).

· Hvězdárna – i když to na první pohled nepřipadá podivné, otázkou je, nač by cisterciáckému řádu s heslem „Modli se a pracuj" byla správně hvězdárna? Pro určení svátků Velikonoc? Katolická církev se (podle mého) staví proti astrologii. A, nebo také k jinému účelu...

· Pivovar – klášter si vařil vlastní pivo. Sopouch v blízkosti opatské kaple je nyní zbořen.

· Laický kostel sv. Markéty – Markéta=Margareta=perla=duše. Perly se ve Zlaté Koruně také nacházely. Vltava je ve svém horním toku perlonosná.

Toto vše vede k jednomu záměru a závěru.

Pochopíme-li, že severní rozeta na katedrálách je symbolem temnoty (místa beze světla, slunce na ní nesvítí, protože je na sever) a odkazuje na nigredo, a tedy v podstatě na ženské energie. Temnota, chaos, beze tvaru – je ženské.

Víme-li, že jižní rozeta je albedo – na Korunském chrámu je místo rozety umístěné okno faloidního tvaru – odkazuje na mužské energie. Světlo, slovo, prvotní impuls – mužské.

A výsledkem je okno na západní straně – rubedo, které se v Koruně nedochovalo...

Přidáme-li všechny dosud zjištěné znalosti, a to včetně původního templářského názvu – Svatá Trnová Koruna, který se velice rychle změnil na přezdívku Zlatá Koruna – tak ze všech těchto ingrediencí uvaříme alchymickou polévku.

V tomto klášteře mohlo dojít k soustavné duchovní práci zároveň cestou vzestupnou i sestupnou. Duchovní práce na sobě se propojuje s prací s hmotou. Modlitby (řeholníci), studia (posvátná geometrie – rozeta), práce obecně – a alchymie, která to všechno spojuje do smysluplného celku. Což je všechno znázorněno ve zlatokorunské rozetě.

Závěrem je tedy zjištění, že ve Zlaté Koruně byla, podle mého názoru, prokazatelně prováděná alchymie.

K tomuto závěru jsem dospěla mnohaletým výzkumem a studiem.

Bylo možné ukončit spor mezi Rožmberky a Přemyslovci v podobě Lucemburka Karla IV.?

Zřejmě ne.

Rožmberkům se podařilo zmařit Karlův projekt. 

Magisterium Karlštejna

str. 96, citace:

"Pokud bychom chtěli lépe poznat pozadí i pravý důvod selhání císařova grálského projektu na Karlštejně, pak je třeba dívat se právě směrem ke dvoru Rožmberků. Karel po násilné smrti své třetí manželky Anny Svídnické a po vypuzení své dcery Anny z Karlštejna přestal hrad téměř navštěvovat a zvolil nový směr své politické orientace."

str. 97, citace:

"...Oldřich II. z Rožmberka zfalšoval 34 královských listin, což může jen stvrdit vytrvalé snahy Rožmberků upevnit svou pozici na úkor českého krále."

Mojmírovci

str. 122, citace:

"Matriarchální rodová seskupení v čele s diákonkami přesídlila do západní i východní Evropy z Předního Východu již v prvních stoletích po Kristu a setkáváme se s nimi i na území velkomoravské říše, kde došlo zřejmě ke spříznění s vládnoucím rodem Mojmírovců, jehož dynastickým pokračovatelem byl v Čechách zakladatel rodu Přemyslovců kníže Bořivoj, syn knížete Rostislava. Avšak také Slavníkovci, zřejmě zase spříznění s velkomoravským knížetem Svatoplukem, se mohli považovat za legitimní grálský rod v Čechách."

Přihlášení