Bavorov

Opravdu nejvýraznější Bavorovskou stavbou je

kostel Nanebevzetí Panny Marie.

" Byl vystaven bratry Rožmberky v letech 1380 na místě původního menšího kostela založeného Bavory. Listinou z roku 1384 ustanovili Rožmberkové při novém kostele pět kaplanství a důchody kněžím, učitelům a špitálu. 

Veškerá vnitřní výzdoba pochází z doby po požáru kostela roku 1649.

V kostele je celkem devět oltářů. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie a čtyři velké sochy - sv. Řehoře, sv. Ambrože, sv. Augustina a sv. Jeronýma.

V kapli Božího hrobu v malém kostelíčku (bývalé sakristii) je oltář sv. Floriána, na památku velkých požárů Bavorova a modely starých bavorovských domků.

Nahoře na témže oltáři je soch sv. Rocha s rakvemi u nohou, to na památku moru v Bavorově, řádícího roku 1680.

Kamenná křtitelnice nese letopočet 1679.

Kostel má dvě věže.

Ta nižší s cimbuřím se jmenuje Rožmberská. Zda je původní či shořela při požáru kostela v roce 1472, kdy se na ní i zvony rozlily, není známo. Na této věži je ciferník bývalého orloje s ukázkou německého vrubového písma "Kerbschiftu"(z XV. století). Vyšší věž - Nová - byla vystavěna roku 1604 a je vysoká 54 metrů. Původně byla v barokním slohu až o dvě poschodí vyšší s cibulovitou bání. Nynější podobu dostala po požáru v září 1867, kdy byly zničeny i zvony. K zavěšení a vysvěcení nových zvonů Marie, Jana Nepomuka, Adolfa a Idy došlo 1. prosince 1869. V letech 1905 až 1908 byl kostel regotizován podle plánů Josefa Mockera, vnitřní úprava byla provedena M. Boháčem v roce 1938.

Zvláštností bavorovského kostela je spojovací chodba, vedoucí z děkanství do kostela. Roku 1334 Rožmberkové kostelu přidělili dvůr, aby zde mohla být zřízena fara. Můžeme se domnívat, že dnešní stavení je to původní - nasvědčují tomu vysypávané zdi. Poslední oprava fary byla v roce 1868, roku 1957 byla opravena uvnitř, v roce 1970 zvenčí."

doslovná citace z webu druidova.mysteria

http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/BAVOROV/Bavorov.htm

web také nabízí:

- informace o historii Bavorova (a mimo jiné i o Bavoru III. z Bavorova, který byl velkým dobrodincem zlatokorunského kláštera)

- informace o panském domě - zámku

- o, výše zmíněném, kostele

Fotogalerie

(archiv T.J.):

Všimněte si i zachovalých chrličů. Myslím, že je na malých kostelech nevídáme často.

S Bavorovem mám spojené jedno jméno:

Páter František Hobizal

- byl to vyjímečný člověk plný humoru. Cítili jste se v jeho přítomnosti dobře.

"Narozen 10. 3. 1933 v Českých Budějovicích.

Prvním rokem studoval Teologickou fakultu v Praze a po jejím násilném uzavření počátkem 50. let dokončil studia v Litoměřicích, kde přijal roku 1956 kněžské svěcení.

Po vysvěcení působil v Českých Budějovicích jako archivář a sekretář na kapitulní konsistoři.Primiční mši sv. celebroval v bývalém klášterním kostele Obětování Panny Marie.

Další, již samostatně spravovanou farností byla Stráž nad Nežárkou (1957 - 1960) a od roku 1960 byl ustanoven v Bavorově.

Následujícího roku byl pověřen správou farnosti Bílsko (kterou tudíž spravoval rovných čtyřicet let) a až do 80. let tvořily jeho kolaturu tyto dvě farnosti.

Roku 1983 byl dále ustanoven správcem farnosti a mariánského poutního místa Lomec, o jehož rozvoj se nebývale zasloužil.

V roce 1985 přibyla do jeho správy farnost Dub v sousedním prachatickém vikariátu, v letech 1985 – 2000 byl vikářem strakonického vikariátu.

1. 2. 2000 jmenován čestným kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

Kromě kněžské služby byl spisovatelem Šumavy, mimo ni jeho literární činnost mapuje rodné město a navazující Doudlebsko.

Z jeho díla:

Apoštolský poutník, Dopisy z Brazílie, Schreinerské kořeny, Schöningerské pastviny, Údolí Vogelsang, Budějovické nálady, Bomby na Budějovice, Volání budějovických zvonů (původně připravováno pod jménem Rok pod Černou věží), Moje Doudlebsko, Svatá země s Františkem Hobizalem, Humor v církvi povolen, Cesta k nebi, Annáš.

Zemřel 8. července 2001, pohřben 13. 7. na městském hřbitově v Bavorově." 

Zdroj informací a fotografie: http://bilsko.wz.cz/Frantisek.htm

doslovná citace

...

A právě páterem Františkem Hobizalem můžeme propojit město Bavorov s dalším zajímavým místem, a tím je:

LOMEC - "LOMEČEK"

www.lomec.cz

"Krásné a vzácné jihočeské mariánské poutní místo, ukryté uprostřed lesů.

Místo vyhledávané a častokrát i hledané.

Tím nejvzácnějším, co Lomeček ukrývá, ale také nabízí je poutní svatyně s milostnou soškou Panny Marie.

Kostel neobvyklého tvaru a nepříliš velký tu stojí přes 300 let, aby všem příchozím zvěstoval své poselství: Je tu Matka, která miluje své děti a provází je na všech jejich cestách.

Tuto zkušenost udělal i hrabě Karel Filip Buquoy, který byl spolu s mnoha dalšími zachráněn od ztroskotání při plavbě na moři. Důkazem toho je krásná svatyně, jako poděkování Matce Boží.

K Lomečku dnes již neodmyslitelně patří fara vybudovaná z loveckého zámečku, klášter Šedých sester, zvonice, soukromý byt pod kostelem. Poutní areál doplňuje venkovní oltář, Meditační zahrada Panny Marie, křížová cesta a nedaleký hřbitov." 

doslovná citace z výše uvedeného webu

Interiér kostela

fotografie převzaté z výše uvedeného webu

Nemá cenu sem vše kopírovat, ani by to nebylo správné.

Nejlépe uděláte, když se na www.lomec.cz podíváte sami.

Co zde najdete?

Historie - vznik a počátky místa Lomec,

               - o původu milostné sošky Panny Marie,

               - Bouře na moři.

Kostel - architerktura

               - interiér

               - fotogalerie kostela

Poutní areál - ostatní budovy,

              - venkovní areál,

              - venkovní křížová cesta,

              - meditační zahrada.

Farnost

Program

Mariánská úcta

Fotogalerie

Fórum

Kontakt

Šedé sestry

Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka

http://www.sedesestry.cz/komunity/lomec/budovani-klastera/

sem klikněte, pokud vás zajímá jak byl vlastně samotný klášter v dobách totality vůbec budován.

Webová adresa Řádu šedých sester, který klášter obývá je:

www.sedesestry.cz

Sestřičky svojí přítomností, dobrotou a láskou, která z nich vyzařuje naplňují celé okolí.

Je to oáza, ztracený ráj, který se v dnešním uspěchaném životě plném zážitků, myšlenek a stresů nedaří nalézt.

No, tak teď už víte kde je  .

Jen se připravte na to, že ten pravý ráj musíte objevit sami v sobě.

A určitě dobře víte, že bez meditací a ticha to jde dost těžko.

Zajímavý článek o šedých sestrách si můžete přečíst na OnaDnes, zde.

Rozhovor s matkou představenou z Lomečku najdete zde.