Cisterciáci jako nositelé tajné nauky?

Archiv T. J.

Cestou zpět v čase

I když řád cisterciáků nezaložil sv. Bernard z Clairvaux, tak se ten stal jeho propagátorem do takové míry, že by se mohl za zakladatele považovat. "Do konce Bernardova života (zemřel 1153) vzniklo 335 cisterciáckých klášterů. Výčet jeho dalších skutků, pro něž se někdy celé 12. století nazývá bernardinským, je neuvěřitelně rozsáhlý." (citace z knihy Dějiny Zlaté Koruny). 

Ale zajímavá je poznámka, která je u Bernarda v této knize uvedena:

"Kromě pravidel pro cisterciáky sepsal i první řeholi pro rytířský řád templářů."

To poukazuje na velmi úzký vztah Bernarda s templáři! Ale jaký? Podívejme se do knihy Mysterium templářů Louise Charpentiera:

Byli tři muži:

"Hugo z Paynsu, Hugo ze Champagne a Bernard z Clairvaux."

Hugo z Paynsu je oficiálním zakladatelem a prvním velmistrem řádu templářů a narodil se v Paynsu zřejmě kolem roku 1080.

"Roku 1118 (podle Vacandarda 1119) se pod vedením Huga z Paynsu devět rytířů "v bázni boží" dostavilo do Jeruzaléma k právě korunovanému králi Balduinovi II., kde mu přednesli své přání ochraňovat poutní cestu z Jaffy do Jeruzaléma. Král souhlasil a jako příbytek jim přidělil část svého paláce na místě, kde dříve stával Šalamounův chrám.

Do rukou jeruzalémského patriarchy Gormonda z Piquigny z města Amiensu skládají trojí slib:

chudoby, čistoty a poslušnosti.

Protože se usazují na místě Šalamounova chrámu (templu) jsou nazváni "rytíři templu", templáři.

Opat Štěpán Harding ze Citeaux - s ním je něco dle Charpentiera zvláštního.

"Po svém návratu (ze Svaté země) se setkal se Štěpánem Hardingem, opatem ze Citeaux. Opat v téže době zaměstnal celý (katolický) klášter pilným studiem posvátných hebrejských textů, ačkoli zaměření řádu bylo spíše kontemplativní než studijní. Opata Vacandarda, autora knihy o svatém Bernardovi, to, jak píše, velice udivilo. Opat Harding dokonce požádal o pomoc při studiu učené rabíny z Burgundska."

Podle Charpentiera (kniha Mysterium katedrály v Chartres, str. 65) se pokoušeli rozklíčovat zašifrované Mojžíšovy komentáře, které byly zašifrovány numerickým systémem (později nazvaným kabala). "Hebrejské knihy obsahují totiž návod ke čtení Kamene a Židé jsou opatrovníky tohoto návodu."

 Kamene?

 Podle Charpentiera se zřejmě jedná o

zákon Boží - desky Zákona, Logu, Slova, Rozumu, Míry, Vztahu a Čísla.

Desky jsou prostředkem moci.

(A tak mi připadá, že v té historii až do současné doby o nic jiného nejde - o moc. Co chce bohatý a vlivný muž?  - prý víc peněz a víc moci. Pozn. T. J.)

Obě dvě Charpentierovy knihy poukazují na velice úzkou provázanost a spolupráci mezi templáři a cisterciáky.

A to je tedy počátek. Následovala gotická architektura. Další na řadě se zdá být lokalizace Svaté Trnové Koruny - to je chybějící článek.

Dále, citerciáci byli vlastně prvními staviteli gotických katedrál. Charpentier se domnívá, že zřejmě existovala škola, neboť již 700 let před objevením deskriptivní geometrie byla tato využívána pro jejich stavbu. A dokonce sv. Bernard považoval katedrály za veřejně přístupné a tudíž pravé učení nezveřejňoval na nich.

To je tedy opravdový důvod pro umístění zlatokorunské rozety na konventní chrám a ještě na stěnu míříci přímo do vnitřního areálu kláštera - takto rozetu nemohl vidět nikdo nepovolaný. Více o rozetě se dozvíte zde.

 Zajímavé bude sledovat spojitost cisterciáků a templářů v Českých zemích.

 Květ růže, jako templářský symbol

Zajímavé informace poskytuje Ivo Wiesner ve své knize Do ráje projdeš peklem - II. díl Konec předpeklí ráje.

Např., že templáři "neuznávali kříž jako symbol křesťanství, ale květ růže či lotosu, symbolizující genetický původ Ježíše a jeho družky Marie Magdaleny". (str. 63)

To mě přivedlo na myšlenku, že se na gotických chrámech nenachází kamenné kříže, ale rozety ano. Mohu se mýlit, zkusím se při zkoumání gotiky zabývat hledáním kamenných křížů. Pokud by to tak opravdu bylo, je zajímavé, že kámen (který většinou vydrží vše) nebyl použit na kříž. Kříže na kostelech jsou většinou kovové, nebo v interiéru dřevěné - ale co na exteriérech kostelů?