Rozeta

Tvorba rozety  -  Rozbor rozety  -  Sbírka rozet  -  Kruhy v obilí  -  Posvátná geometrie  -  Doporučená literatura a zajímavá videa 

 

 

 

20. 12. 2016

 

Tahleta zlatokorunská rozeta obsahuje ještě další možné významy a vysvětlení, ke kterým jsem se svým výzkumem dobrala. Zatím jsem to sem neuvedla. Ale píšu to proto, že můžete naleznout mnohem více, když budete pátrat! Je ještě kam jít a co objevit!  Ta cesta je dobrodružná a vyžaduje otevřenou mysl. Převrátí vám svět naruby a ukáže historii tak, jak jí neznáte. Můžete objevit celý nový svět, ale jen tehdy, když se nebudete držet dogmat. Viz Doporučená literatura a zajímavá videa.

 

 


rozeta_saint-denis_paris

 


 

"Kterýkoliv blázen je schopen věci zveličit, udělat je komplikovanější a násilnější. Je zapotřebí doteku génia a spousty odvahy, vydat se opačným směrem."

 

Albert Einstein

 

 

 


 

Kdo byl ten génius, který vytvořil zlatokorunskou rozetu? Ve své jednoduchosti a nijaké zdobnosti ukryté poselství. Po celém světě najdeme rozety krásnější, propracovanější, jemnější. Tato nás zrovna neokouzlí prvoplánovou krásou. Je příliš "jednoduchá". 

 

Ale víc, než která jiná právě tato rozeta ztvárňuje tak okatě svůj vlastní význam. Pokud přijmeme slova Aleše Česala, Otomara Dvořáka a Vladimíra Mátla z knihy Skrytá česká historie (str. 626):

 

"...a také s rozetou, růžicovým oknem gotických katedrál, které je vlastně mandalou, schematickým modelem vesmíru!"

 

Aleš Česal, Otomar Dvořák, Vladimír Mátl

Skrytá česká historie,

aneb dějiny Čech, jak je neznáte

Od pravěku do roku 1945

Nakladatelství XYZ, Praha 2008

ISBN 978-80-7388-142-9

Foto: archiv T. J., 

 

Zde, na této fotografii je znak opata Bernarda Pachmanna vložen do středu rozety. Na fotografii v knize Klášter Zlatá Koruna - dějiny, památky, lidé na str. 205 je na fotografii Petra Pavelce z roku 2000 znak vložen ve spodní pěticípé kružbě. Osobně považuji umístění znaku ve spodní pěticípé kružbě za vhodnější, protože střed rozety má zůstat informačně prázdný. Domnívám se, že zde došlo k neznalému přemístění znaku na nevhodné místo. Zda tak došlo k narušení energií rozety musí říct někdo jiný.

 

Zdroj, Osho Zen Tarot

The Source - Zdroj - obrovský rezervoár energie, která zůstává ve středu, odkud ji lze čerpat.

"Když energie zůstává ve středu, pulzuje, když se nikam nepohybuje, ani do hlavy ani do srdce, je v samotném zdroji, odkud jí čerpá jak srdce, tak i hlavva - pulzuje v samotném zdroji..." 

 Osho Zen Tarot

 

 


 

Zlatokorunská rozeta je prapodivně umístěná - na boční lodi transeptu (příčné lodi). Je umístěná tak, aby jí nikdo nepovolaný nemohl spatřit, pouze ten, kdo má přístup do vnitřní části kláštera (nyní to tak zcela neodpovídá, neboť rozetu můžete zahlédnout vytvořenou branou vedle kaple Andělů Strážných). Správné umístění rozet je popsáno Fulcanellim zde.

 


 

"Gotická architektura, která vznikala ve Francii přibližně od roku 1220, se stylově označuje jako "rayonantní", což je připomínka paprsků jemně členěných rozetových oken této doby, v nichž se zrcadlí charakteristické rysy oné architektury: formy jsou díky technickým inovacím filigránštější a bohatší, přičemž jejich složitá výtvarná podoba je nejprve navrhována na pergamenu. Navzdory složité statice vyvolávají dojem, jako by byly jen dvourozměrné."

str. 80

Gotika - architektura, sochařství, malířství

redakce Rolf Toman

fotografie Achim Bednorz

vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o., Praha 2000

ISBN 80-7209-248-0

 

 

 

 

Jelikož se celá Evropa pokoušela francouzské rozety imitovat, je tedy otázkou do jaké míry byli stavebníci obeznámeni s významem rozety. Zda tedy pouze nekopírovali, případně nedávali do rozet vlastní invenci, zřejmě často založenou na nepochopení původního významu. To by také nasvědčovalo dnešnímu přesvědčení, že se jedná "výhradně" o okrasné okno.

 

Pokud by to tak ovšem bylo, pak by zřejmě nemohla existovat rozeta, která význam rozety jako okrasného okna zcela popírá.

 

Jedná se o rozetu umístěnou v bývalé královské zámecké kapli Notre-Dame zámku Saint-Germain-en-Laye (Yvelines). Začátek stavby kaple se datuje do roku 1238. (V knize Gotika - architektura, sochařství, malířství na straně 83.)

 

Kaple je pozoruhodná tím, že samotná rozeta je umístěná na jedinné plné zdi kaple (té, která přiléhá ke zdi zámku). Tato zeď neobsahuje vstupní dveře, které by se zde dali očekávat, ani kruchtu. Okna typické jednolodní kaple, jako by se pozorovateli zdála být zdrojem světla dopadajícím na pódium kde hlavním hercem je rozeta (řečeno dnešním jazykem - pod světly reflektorů).

 

rozeta Saint-Germain en Laye, zámecká kaple

Rozeta umístěná v bývalé zámecké kapli Notre-Dame zámku Saint-Germain-en-Laye

zdroj: http://arcus.centerblog.net/rub-chateau-de-saint-germain-en-laye--2.html 

(V září 2014 jsem Saint Germain en Laye navštívila, ale kaple byla bohužel uzavřená. Fotografie zámku a kaple zvenčí zde.) 

 

 

O této pozoruhodné kapli se kniha Gotika vyjadřuje takto:

 

"Nový styl ze Saint-Denis, v němž se pojilo bohatství a elegance členění s burgundskou strukturou stěny, byl už během třicátých let přenesen na malou stavbu v královské zámecké kapli v Saint-Germain-en-Laye. Zde jsou všechny stěny rozloženy do vrstev: zdi se sokly ustupují za jemně profilovanou arkádu, a jak okna, tak mezi nimi vyzděná západní rozeta leží v nahoře rovně uzavřených výklencích, které jsou ve cviklech za kápěmi klenby prosklené. Oddělení vnitřního a vnějšího opláštění prostoru je uspořádáno velmi nápadně. Architekt dokonce předvedl stylový rozdíl mezi vnějším povrchem a vnitřním opěrným a klenebným systémem: okenní kružba s větším množstvím hlavic než v Saint-Denis kontrastuje s hladkými příporami interiéru. Něco takového mělo samozřejmě smysl jen v malé kapli, kde jsou okna k pozorovateli blíž než zóna bazilikálních oken katedrály. Architekt tehdy zřejmě počítal s pozorným divákem, který byl schopen vnímat a ocenit takové jemnosti."

str. 83

 

 

 

Informace o rozetě, jako takové také v souvislosti s charterskou katedrálou zde.



 

 

"Templáři neuznávali kříž jako symbol křesťanství, ale květ růže či lotosu, symbolizující genetický původ Ježíše a jeho družky Marie Magdalény."

 

 

str. 63, Ing. Ivo Wiesner 

Do ráje projdeš peklem - II. díl Konec předpeklí ráje

AOS PUBLISHING, 2013

ISBN: 978-80-87624-17-3

 

 


 

 

"Stále zřetelněji poznávám,

že mandala je centrem,

výrazem všeho živého,

je cestou k individualitě."

 

C. G. Jung

 

 

 

baletka, mandala

kresba T. J. (Tania)

 



"Kruchta (kůr) je vyvýšená, zpravidla zděná a podklenutá, někdy však pouze dřevěná konstrukce v zadní části lodi kostela, určená pro varhany, pěvecký sbor a hudebníky. Téměř vždy je umístěna proti hlavnímu oltáři. Někdy jsou kruchty i ve dvou patrech nad sebou. U chrámů s centrální dispozicí kruchta často ve formě ochozu zaujímá prostor kolem celého obvodu lodi."

 

zdroj: wikipedie

 


 

Citace z knihy Josefa Braniše:

str. 99

 

 

Význam rozety vzhledem k empoře

 

 

"Ve východním rameně byla asi již původně jako posud zřízena empora, na kterou byl přístup přímo z dormitáře a z níž vedly i dvéře na podkroví ambitu (znatelné pod střechou zazděné okno? - tato poznámka byla ručně dopsána do výtisku, který vlastní pan Cába ze ZK).

 

Empory, jež původně bývaly místem pro ženy určeným, u cisterciáků nebyly ani potřebnými ani oblíbenými, přece však se v některých jejich chrámech v příčné lodi vyskytují, na př. v Sedlci, V Heilsbroně a v Bebenhausech (zde rovněž z dormitáře přístupná).

 

Že empora na tomto místě korunského chrámu není snad teprve výtvorem baroku, ale že tu byla hned při založení, dosvědčuje 1. na půdě ambitu posud dobře zachované gotické ostění zazděných dvěří (okna, dle ručního zápisu), kterými se mohlo z empory na podkroví (toto škrtnuto), a 2. nádherné kruhovité gotické okno, jehož od ostatních oken odlišný tvar jen tím se vysvětliti dá, že k osvětlení empory bylo určeno."

 

 

 

Můj pohled na umístění empory

 

 

Vzhledem k Branišově neznalosti významu a tvarosloví rozety (stejně tak, jak je obvyklé u většiny populace) se nelze divit, že si rozetu vysvětlil jako okno osvětlující emporu.

 

Pravda se zřejmě ukrývá ještě někde jinde, ale můj pohled je spíš ten, že vzhledem k tomu, že ve vnitřním mužském klášteře se nepředpokládá přítomnost žen dále, že byla empora (dle slov Braniše) původní - byla by tam prostě zbytečná. Nač vynakládat finanční prostředky na něco, co by nebylo využito? Nepředpokládám takové plýtvání nebo, že by zadavatel nebo stavitelé nevěděli co dělají?

 

Domnívám se, že nikoliv rozeta k osvětlení empory, ale empora byla zbudovaná pro pohled na onu rozetu. Rozetu, která je natolik výjimečná, že musela být pro své tvarosloví ukryta ve vnitřní části kláštera, kam nikdo nepovolaný nesměl. Kdyby byla určená pro veřejnost nebo nezasvěcené, byla by umístěna na průčelí buď hlavní lodi, nebo alespoň na průčelí boční lodi (transeptu). Což, jak víme, není.

 

Empora byla tedy nejpříhodnějším místem nejen pro studium samotné rozety, ale i pro rozjímání nad smyslem, který vyjadřuje.

 

T. J.

 

Posvátná geometrie, co to je?

Základy jasně a stručně zde:

http://martinkopecny.

blog.idnes.cz/

c/239981/Posvatna-geometrie-

co-to-je.html

 

Dozvíte se, že k tomuto učení měli přístup pouze vysocí církevní představitelé.

Zjistíte, co je "vesica piscis", a že z květiny života vychází Platónská tělesa.

 

 

Pro více informací bádejte sami.