Reinkarnace

z knihy:    Edgar Cayce    100 + 1 receptů pro zdraví a krásu

(Jak léčil nejslavnější léčitel)

str.162

Myšlenka znovuzrození (reinkarnace) je dnes všeobecně přijímána více, než tomu bylo kupříkladu před deseti lety. Studium zákonů vztahujících se k reinkarnaci (zákon příčiny a důsledku - co zaseješ, sklidíš) má snahy vyvrátit sugestivní myšlenku, že žijeme v nesouvislém vesmíru. Zákon karmy nabízí odpověď třeba na to, proč má nevinné dítě trápení v podobě nemoci, či dokonce smrti, třebaže zarmouceným rodičům žádné "racionální" vysvětlení nemůže stačit. Reinkarnace nabízí vysvětlení nepochopitelných nespravedlností života. Posiluje naši víru v univerzálního Boha, jehož každý pohyb je v dokonalé harmonii se zákony života, které nám poskytl.

Pokračování života a znovuzrození na této planetě zvané Země je skutečností, již příjímá více než polovina světové populace. Američtí indiáni se jí učí už jako děti. Na Východě je tato představa obsahem náboženských učení, stejně jako byla dříve součástí křesťanství.  Všechny odkazy na znovuzrození byly z bible vyškrtnuty byzantským císařem Justiánem ( 483 - 565 n.l.). Ačkoli správnější by bylo říci, že to byla císařovna Theodora, pro niž bylo za vlády jejího manžela, císaře Justiána, krédo křesťanské církve upraveno.

Kde se nezvratně v Písmu učí o znovuzrození?

"Jan, 6 - 8 a 3 - 5 a celý zbytek jako celek."

Theodořina loupež nebyla zřejmě tak dokonalá, jak by si byla přála.

Odhalená pravda o této věci byla odmítnuta před pouhými patnácti sty lety - je to kapka v moři věčnosti. Zdánlivě celé věčnosti pro ty, kdož žijí v nevědomosti o tomto učení.

Na naše různé životy na Zemi se můžeme dívat jako na množství korálků v krabičce. Dokud je nenavlékneme, aby dostaly tvar, řekněme třeba do náhrdelníku, těžko pochopíme vlastní vývoj a růst v celé plnosti.

Má vůbec nějaký význam zajímat se o reinkarnaci, když jsem dosud dobře žil i bez ní?

"Nikdy není pozdě napravit své cesty. Neboť život je věčný a vy jste dnes to, co jste, pro to, co jste byli. Spolupracujete-li léta se svým Stvořitelem, můžete dojíti dne, kdy budete společně se všemi, kdož Ho milují."

Dnes jste štastni pro štěstí, které jste dali ve svých předchozích životech. Krásní jste pro krásu, kterou jste vybudovali ve své duši. Jestliže nejste tak krásní, jak byste si přáli, začněte svou budoucnost formovat TEĎ. "Nikdy není pozdě své cesty napravit."

Jak žít?

Jelikož žijeme v trojrozměrném světě se smysly omezenými na pět (nebo šest), musíme vynaložit určité úsilí, abychom dosáhli takové úrovně bytí, z níž můžeme na život nahlížet jako na něco víc, než pouhou řadu časových úseků v čase a prostoru, které spolu souvisejí. Pak lze žít ve VĚČNÉ PŘÍTOMNOSTI a tomu odpovídající spokojenosti. "Co je čas a prostor, jste-li obklopeni vlivy, které pro spokojenost pracují uvnitř vaší duše? Chraňte se těch, kdož vás odvracejí od poznání a uvědomování si chvíle. Neboť jen to jedno může být v životě zažito, pokud už jsou jako takové rozděleny. Ale poznávejte a chápejte všechno spíše jako jedno."

Proč E. Cayce hovořil o minulých životech?

Cayce nahlížel do minulosti, aby nám pomohl objasnit náš současný stav a podnítil nás k utváření naší budoucnosti.

Homérova Odyssea byla jen krátkým výletem ve srovnání s tím, na němž jsme my. Výlet znamená cestu odněkud někam. Pokud budem svůj život považovat za výletní plavbu, přiblížíme se tak k postoji, že se z něho lze radovat. Když člověk vstupuje na výletní loď, myšlenka na návrat je to poslední, co by ho napadlo. Člověk se těší na společnost, na moře, svěží vzduch, ozdravující pobyt a znovunabytí sil. Ví, že na konci cesty bude zdravější, že se bude moci s vervou pustit do jakékoliv práce.

Při jednotlivých reinkarnacích jsme stále téhož pohlaví?

Během různých životů na Zemi někdy pohlaví měníme, abychom prošli určitým vývojem. Vyskytl se ovšem i jeden velmi zvláštní případ, který by se dal označit jako "ultraženský" - Cayce to zdůvodnil takto: "Zde máme znovu a znovu jedince, po každé stránce ženu, která v průběhu svých životů na Zemi pohlaví nezměnila. Není divu, že nerozumí mužům, ani muži jí. Nemohou myslet stejným způsobem, neboť nezažili to, co je již od počátku pro opačné pohlaví přirozeným nutkáním. Proto mohou coby muž a žena zřídka navázat správné vztahy." Z toho vidíme nutnost pro naše vlastní dobro, pro lepší porozumění zažít všechny fáze vývoje.

Jeden výklad z roku 1944 byl zvlášť zajímavý.

Cayce začal poznámkou: "Jak neobvyklý záznam - jeden z těch, kdož by se dal nazvat "zhmotnělou matkou světa", neboť jedinec byl jedním z těch, kdož byli v arše. Objevoval se totiž vždy, když mělo dojít k novým zjevením. Pokud se objevuje znovu, je to tehdy, když má k novým zjevením dojít."

"Ať jedinec svou mysl, své tělo a své záměry vede tak, aby se stal cestou, kterou mohou přijít poselství, jež jsou nutná k probuzení v myslích lidí, pokud jde o nezbytnost vrátit se k hledání jejich vztahu k Tvořivým Silám, neboli Bohu."

Skutečně lidstvo čekají převratné změny?

"Jak bylo ukázáno, (výklad z roku 1943) v příštích několika letech dojde k mnoha vstupům těch, kteří mají připravit cestu nové rase, novému životu lidí, jenž bude součástí příprav na příchod Pána."

Vy, kdož jste v tomto období narozeni, povšimněte si toho a nenechte se zaskočit nepřipraveni. Podívejme se na jména některých slavných lidí, kteří se v pravý čas znovuzrodili, aby se jim dostalo Cayceho výkladu:

Thomas Jefferson

Johanka z Arku

Pocahontas

Sir Joshua Reynolds

Frances Willard

Marie Antoinetta

Marie Magdalena

a dokonce několik učedníků.

To je doba, kdy se přihodí velké věci.

Z knihy:        Tajemství lidského osudu        

             Edgar Cayce - karma a reinkarnace

autor:               Richard Gordon

vydavatel:         Eko-konzult, 2002

str.   7     Předslov

   Zavedením pojmu reinkarnace (převtělení) se podstatně rozšiřuje a prohlubuje pochopení spojitosti života jednotlivce a jeho zrajícího vědomí Jednoty s Bohem. Tento pojem je velmi složitý a zahrnuje v sobě mnoho principů. Člověk, který o reinkarnaci začne uvažovat poprvé, ještě významy tohoto pozoruhodného pohledu na podstatu a povahu člověka nedokáže plně docenit.

   Ve velkém díle Stvořitele není nic náhodného, nic není ponecháno náhodě tak věřil Cayce, když nastínil reinkarnaci jako nástroj a ne jako konečnost samu o sobě.  "Každý jedinec," řekl jednou, "následuje tu vývojovou spojnici na současné zemské pláni, kterou získal z předchozích podmínek, a každé jednotlivé zrnko myšlenky či stavu je následkem jiných podmínek, vytvořených sebou samými."

  Je pro nás těžké pochopit ducha se svou vlastní vůlí. Jak duch nachází svou cestu do jiného těla, kde odpočívá a zotavuje se, proč se stále vrací zpět? "Musí každá duše pokračovat v reinkarnaci, dokud nebude dokonalá, či ztrácí se některé duše?" Byla to jedna z nesnadných otázek, které Cayce dostal.

   Cayce však měl pohotovou odpověď: "Duše není ztracena. Individualita duše, která se sama odděluje, je ztracena. Reinkarnace či příležitost je nepřetržitá, dokud se duše sama o sobě nestane entitou v jejím celku, či sama nepřejde dále."

   "Když duše neuspěje ve svém zdokonalení, co se s ní stává?"

   "Proto existuje reinkarnace, proto se reinkarnuje, tím může mít příležitost. Může lidská vůle vzdorovat Tvůrci?"

   Cayce neustále minimalizoval ego, byl si vědom, že mnoho souvěrců se nesprávně zaměřilo na grandiózní minulé životy, na úkor tohoto života. Cayce cítil, že minulost může být vyjádřena pouze v životě žitém nyní, jinak se žádný život nestává významným.

   "Skutečným cílem je pro každou duši poselství lásky Spasitele pro děti člověka. Tato fáze křesťanství (reinkarnace) je diskutována mnohými, nicméně existuje toto období, kdy fakta potřebují zdůraznit, aby se zodpověděly mnohé otázky. Ale toto má být primárním faktem - reinkarnace ne. To je pouhý plán, který On předvádí."

   Připustíme-li reinkarnaci, shledáváme, že pro ni mluví pouhé náznaky, což je to jediné, co může nezávislý badatel nalézt, nemá-li spojení s univerzálním vědomím. Paměť je jedním z těchto náznaků, ale Cayce byl potřebný, aby náznaky správně interpretoval.

   Mladou ženu, která byla chorobně uchvácena cirkusy, vždy zachvátila panika, když do klecí vpustili tygry a lvy. Aniž by věděl o její idiosynkrazii, řekl jí spící Cayce, že v dřívějším životě byla křesťanem v Římě, a že byla předhozena lvům. Nedivme se, že byla vyplašená.

   Jiné dívce, která byla rozeným mrzákem, stejně jako biblické dítě, které se narodilo slepé, Cayce vysvětlil, že během vlády císaře Nerona často sedávala a smála se v Kolosseu, když byli křesťanští mučedníci zabíjeni a mrzačeni divokými zvířaty.

   Jinde jsem v Cayceho záznamech četl o člověku, který krutě vládl mečem v jednom životě a v tomto byl mořen nevysvětlitelným strachem ze všech řezných nástrojů, včetně neútočného nože na chléb. Musely proto milióny lidí, kteří zahynuli ve válce, zabíjet ve válkách předchozích? Co to říká Kniha Zjevení? "Kdo vede do zajetí, půjde do zajetí. Kdo zabíjí mečem, musí mečem zemřít."  Většinou o tomto uvažujeme v rámci jednoho života, ale v životě to takto jistě není: Hříšnost často přichází nepovšimnutě, dokonce bývá oceňována. Takový je svět.

   Karma toto všechno mění. Je to zátěž, kterou si přenášíme z jednoho života do druhého. "Karma," řekl Cayce, "je životní potřeba toho, o čem víme, že bychom měli činit. Když vám bude odpuštěno, odpouštějte druhým. Tímto způsobem se střetnete s karmou."

   Pozitivní postoje mohou také pomoci. Ženě, ochromené revmatickou horečkou v dětství, Cayce řekl: "Postoje, které jsou a budou udržovány tělem, jsou užitečné, nicméně tento stav je karmický a v těle se musí projevit jako trpělivost, laskavost, bratrská láska, snášenlivost a podobně."

   Na první pohled se myšlenka reinkarnace zdá zbožným přáním, pocházejícím z děsu před úplným zapomněním smrti. Nicméně většina z nás je opatrná před jasným poselstvím o znovuzrození. Nicméně, necitoval Ho svatý Jan v tvrzení, otcovsky zprošťujícím všechny bytosti na zemi z viny ukřižování? "Proto mě tedy můj Otec miluje, protože pokládám svůj život, neboť si ho mohu vzít znovu. Nebere mi ho žádný člověk, ale pokládám ho sám o sobě. Toto přikázání jsem obdržel od svého Otce."

   Měl sílu získat jej zpět. A co udělal, mohou druzí udělat také, s pomocí Otce. Nebylo toto Kristovo poselství - toto a volání po univerzální lásce, celé věky zesměšňované? Vyrazil Edgar Cayce, jak uváděly jeho výklady, na trpkou cestu s Mistrem a vstřebal poselství, které učinilo jeho vlastní dar možným, stejně jako jsou s Božím souhlasem možné všechny dary?

   Byl Cayceho unikátní dar, vysmívaný stejně jako dar toho Druhého, prostředkem vedoucím ke konečnému zjevení, co je životní podstatou? Byla pravdivost, ukázaná v jeho zázračných léčitelských radách, určena k získání důvěry v širší duchovní stezku smysluplného života? Objevilo se Cayceho podvědomí, splývající s univerzálním vědomím, který je Otec, Stvořitel a Stvoření, v době, kdy těžkostmi zmítaný svět je dušen omezenými výhledy mamonu a tzv. kapitalistické demokracie a je připraven, či dokonce dychtivý získat nějaké náznaky svého místa v univerzálním plánu?

   Cesta samotného Edgara Cayceho k pojmu reinkarnace nebyla jednoduchá, ale jeho duševní odkaz a dílo jsou monumentální. Dílo Edgara Cayceho významně ovlivnilo nejenom myšlení miliónů lidí na celém světě, ale i vědecký zájem i pracovní zaměření celé řady význačných badatelů v oblasti tanatologie, studia zážitků blízko smrti, problematiky existence po smrti atd., jak se mnozí k tomu otevřeně přiznávají ve svých dílech. Jde např. o dr. Helen Wambachovou, americkou psycholožku, autorku díla "Reliving Past Lives, The Evidence Under Hypnosis", 1979. Ale i světoznámého dr. Moodyho, jehož všechna díla byla vydaná i u nás.

   Naši čtenáři se měli možnost setkat se jménem Cayce v souvislosti s reinkarnací např. v publikaci "Život mezi životy", 1992, jejíž autoři (Dr. J. Whitton a J. Fisher) několikrát citují Cayceho. I když je dílo Edgara Cayceho u nás doposud málo známé, nevynechává ho ani jedna seriózní "ezoterická či parapsychologická" encyklopedie.

   Výklady E. Cayceho o karmě a reinkarnaci podnítili napsání několika desítek vědeckých i populárních děl z oblasti karmy a reinkarnace, alespoň některé z nich uvádíme na konci této publikace v bibliografii.

   Jsme proto velmi rádi, že se s touto problematikou budou moci blíže seznámit i naši čtenáři.

                                                                                          Vydavatel

                                                                                         Eko - konzult

Edgar Cayce - Karma a reinkarnace

Mary Ann Woodwardová

Citace Ruth Montgomeryové

str. 6, 7

"Pokud bychom přijali filozofii, že život je věčný a že tak, jak se chováme k druhým, tak se oni jednou budou chovat k nám, pak bychom naše chování nepochybně významným způsobem změnili."

"Jestliže přijmeme filozofii reinkarnace a karmy, pak jsme si vědomi toho, že naše stávající situace je plodem našich předchozích myšlenek a skutků."

Z výkladů Edgara Cayceho:

"To, co vyseješ, sklidíš. Dochází k situacím, kdy lidé zjevně sklízejí to, co nezaseli. Je to jen krátkozrakost, jež nebere v úvahu činnosti během předchozích pobytů na zemi."

(2528-3)

  "Pro některé je příčina a následek totéž co karma. Karma je však to, co si přinášíme z minulých životů, zatímco příčina a následek existují pouze v jednom našem životě."

(2981-21)

"Většina lidí karmické vlivy interpretuje chybně. Každá duše, bytost, by měla správně porozumět konceptu osudu. Osud je uvnitř nás nebo je to dar Kreativních sil. (E. Cayce má nejspíše na mysli skutečnost, že naším osudem je dříve nebo později dosáhnout dokonalosti a tak se stát společníkem Boha. - poznámka M. Židlický) Karmické vlivy jsou vlivy, jež se proti tomuto osudu bouří. V každém kontaktu s jinou lidskou bytostí je obsažena příležitost dále naplňovat náš osud, tj. uvnitř nás posilovat to, co  nám pomůže dosáhnout jednoty s Tvořivou silou."

(903-23)