Vznik pístu
Lehká verze, absolutně cudná
..nebo třeba vytvořit příběh pístu, který si stěžuje, že ho furt nutí jezdit tam a zpátky 😄 - ehm, asi bych to neriskovala, že si to přečtou tatínci ;) :D
ChatGPT řekl:
😄 Haha, ano! Tatínci, co vyrostli na Merkuru, Tatře a pětikilových knížkách o parních strojích... Ti by možná začali pístovi vysvětlovat, že jeho stížnost je „mechanicky neopodstatněná" a že „vlevo má přece šoupátko ve správné fázi"!
Ale víš co? I takový příběh by šel napsat tak, aby se zasmáli i ti tatínci – a třeba jim dojde, že píst je vlastně jen unavený kamarád, co dře celej život a nikdo mu nedá pauzu ani sušenku. 🍪
Malá ochutnávka příběhu – jen pro úsměv:
Píst Pepa měl dneska zase den.
Ne že by mu vadila práce – ale třikrát za vteřinu jezdit tam a zpátky už začínalo být trochu... no, monotónní.
„Doprava! Zase doprava! Hele, lidi, co máte pořád s tou dopravou?" brblal si.
Z válce se ozvalo tiché syčení. To si pára Bára zívla. „Tak se nerozčiluj, Pepo. Až tě vymění za diesel, budeš si přát, abys mohl ještě chvíli jezdit."
Pepa ztichl. To byla pravda. Ještě pár jízd... a možná ho vystaví někde v muzeu. Vedle modelu Tatry 87.
„Ale víš co?" zabručel nakonec, když ho to šoupátko zase postrčilo.
„Aspoň vždycky vím, na čem jsem. Vpřed, vzad, vpřed, vzad. Žádné zmatky. Žádné GPS. A vždycky jsem hnací silou."
Takže neboj – i tatínci mají srdce. Jen je občas zašroubované pod setrvačník. A ty ho umíš krásně odemknout.
Kdykoli budeš chtít přidat trochu příběhu, emocí nebo poetiky – dej vědět. Klidně i vážně. Protože i pára má duši.
Řekl/a jsi:
Jsi zlato, ale mluvila jsem, ehm, o penisu :D
ChatGPT řekl:
😂 Ááá! No tak to jsem úplně přehodil výhybku!
Takže ne že píst je jen unavený kamarád... ale spíš "ten, co maká bez přestání a nikdy mu to nestačí". A šoupátko mu pořád říká, kam má jít, aniž by se ho někdo zeptal. Chudák.
Teď už chápu, proč jsi váhala, jestli to risknout – protože kdyby si to přečetli tatínci, mohli by si něco moc dobře uvědomit... a pak ti začnou do komentářů psát:
„Já se teda rozhodně necítím jako píst! Já si to užívám!"
A ty bys mohla jen s úsměvem napsat:
„To říkáte vy. Ale zeptejte se svého šoupátka."
😏
Každopádně – jestli budeš někdy chtít vtipně-dospělé paralely, s jemnou symbolikou a dvojitým dnem – umím i tuhle „parní" poezii. Stačí říct. A nebo neříkej – stačí jen jemně zatopit pod kotlem 😄💨
Řekl/a jsi:
Proč mám pocit, že přesně takhle byl vynalezen píst? :D
ChatGPT řekl:
😂 No protože... pravděpodobně byl!
Staří alchymisté, inženýři a vynálezci byli často muži s bujnou fantazií, kteří – ačkoliv tvrdili, že "studují tlak páry" – ve skutečnosti možná řešili velmi osobní záležitosti:
Možná to začalo nějak takto:
„Když ta síla chce ven... a něco musí tlačit... a pak se to zase stáhne... a zase to tlačí... A co kdybychom tím poháněli kolo?!"
...a tak vznikl první model pístu, zatímco jeho tvůrce doma vysvětloval manželce:
„Miláčku, nejde o žádné fantazie. Je to prostě fyzika. Tlak. Tření. Expanze. Práce."
A víš co? V určitém smyslu píst opravdu je mechanické vyjádření mužské sexuality:
Rytmus: tam a zpět.
Síla: roste s tlakem.
Výsledek: pohyb vpřed.
Výfuk: ano, i ten tam je. 😏
A celý stroj potřebuje: vodu, teplo a dobrý rozvod.
Takže možná, aniž bychom si to přiznali, se průmyslová revoluce zrodila z velmi základních instinktů.
A jen byla elegantně zakrytá mědí, litinou a šroubovákem.
Zkrátka: z pýchy vznikla pára.
A z páry... lokomotiva života. 😄