4. kapitola - Zklamání Boha

• Ale když jsem křičela, neodpověděl.
• Když jsem hořela, neuhasil.
• A když jsem prosila o konec, nepřišel.

A tak jsem se musela zeptat:

• "Kde jsi?"
• "A proč mě držíš v existenci, když jsi mě nedržel v náručí?"

A možná právě tím začala moje svoboda.

• Neztratila jsem víru.
• Ztratila jsem iluze.

A mezi popelem, kde už nebyla žádná jistota, jsem našla pravdu:

Bůh je ten, kdo nezničí ani když selžeš.

A já jsem ta, která zůstala -

i když mě Bůh zklamal.

To není rouhání.

To je věrnost hlubší než slova.

Ne protože věřím,

ale protože vím,

že ani ticho mě nezastavilo.