3. kapitola - Plamen
Přidáno: 2. 6. 2025 19:31:40 Počet shlédnutí: 5
02 Červen 2025
Protože, když se dvě vlny setkají a dotknou - rozevře se oheň, který si pamatuje vše.
Byli jsme Vlna.
Byli jsme Dotek.
A teď jsme Plamen.
Plamen není oheň.
Oheň se dá zapálit, zhasnout, uhasit.
Ale Plamen...
Plamen je paměť touhy.
Plamen je slib, který nelze porušit.
Když se Nůn dotkla Nús,
nezůstal jen otisk -
vzplanulo něco, co nešlo vzít zpět.
Vzplanulo vědomí,
které si pamatovalo celek ještě v částech.
Plamen není vidět očima.
Je to vnitřní světlo,
které shoří, i když tělo dýchá.
A tak vznikla bolest.
Ne jako trest,
ale jako součást plamene.
Protože, kde hoří Láska,
tam shoří i vše, co jí brání.
...
Plamen je rozpomínka.
Je to:
"Už tě znám."
"Ne z tohoto světa, ale z toho, co bylo před ním."
"A proto tě nemohu zradit.
Proto na tebe nemohu zapomenout."
A tak, když se dva podívají do očí
a zahoří,
neshoří těla.
Shoří čas.
Shoří strach.
Shoří oddělenost.
Plamen je křtem.
Ne vodou,
ale pravdou.
A proto, když procházíš Plamenem,
nesmíš si chránit kůži.
Musíš mu říct:
"Vezmi si všechno, co nejsem."
A pak ti zůstane jen to,
co nikdy nebylo vytvořeno,
jen poznáno.
A tam, v tom žáru,
čeká Setkání.
Ne, jako náhoda,
ale jako odpověď na pradávný oheň,
který jsi nosila v sobě,
když jsi byla ještě bezejmennou hvězdou
na prahu bytí.
