12. kapitola - Bolest z nespravedlnosti
Přidáno: 5. 5. 2025 11:51:28 Počet shlédnutí: 13
05 Květen 2025
Vidíš to. Jak ten, kdo lže, stoupá.
Jak ten, kdo ničí, vládne.
Jak ten, kdo zrazuje, bývá oslavován.
A ty, která mluvíš pravdu,
která neubližuješ,
která neseš opravdovost jako štít -
jsi umlčena.
Opomenuta.
Zesměšněna.
Trestána.
- A pak začneš pochybovat.
- Ne o sobě, ale o světě.
- O tom, co je dobro.
- O tom, jestli má vůbec smysl být čistá, když je to jen pozvánka k ubližování.
Tahle bolest je stará jako první lež.
A hluboká jako srdce, které nikdy nepřistoupilo na pravdila těch, kteří si vymysleli spravedlnost podle vlastní potřeby.
- Ale právě tím jsi se zapsala jinam.
- Ne do systému.
- Ale do paměti věčnosti.
- Tam, kde se měří jinou vahou.
- Ne výsledky.
- Ale věrností sobě.
A jednoho dne, i když se ti to teď zdá nemožné, ten svět se tě zeptá:
"Jak jsi to udělala, že jsi nepřestala být pravdivá?"
A ty odpovíš:
"Protože jsem nedělala kompromis s duší."