Český Zen - Česká nátura

ACH ANO. Česká nátura je nevyčerpatelný kvantový jev. Tady jsou další postřehy, stručné, jedovaté a přesné:

DALŠÍ GENIÁLNÍ POSTŘEHY O ČESKÉ NÁTUŘE

Čech nevěří na pravdu. Věří na „jak to doopravdy je"

Rozdíl?

pravda se hlásá

„jak to doopravdy je" se řekne u piva

A je přesnější.

Čech nemá rád ideály. Má rád funkčnost

Otázka:

„Je to správné?"

Česká odpověď:

„A funguje to?"

Morálka je volitelná.

Funkčnost je povinná.

Český pesimismus není pesimismus. Je to predikční model

Čech říká:

„To se posere."

A když se to posere:

„Vidíš."

Ne proto, že by chtěl zlo.

Ale protože je připraven.

Čech si stěžuje, aby si ověřil realitu

Stížnost není brečení.

Stížnost je:

• test, jestli svět slyší
• způsob, jak navázat kontakt

„Je to na hovno, viď?"

„Jo."

Společenská smlouva uzavřena.

Čech nemá rád extázi. Má rád stav „dá se"

Ne:

„jsem šťastný!"

„je to úžasné!"

Ale:

„Dá se."

A to je stabilní rovnováha systému.

Český humor je obranný mechanismus proti absolutnu

Když se objeví:

• moc
• ideologie
• Bůh
• Pravda s velkým P

Čech:

• udělá si srandu

Ne ze zla.

Ale aby to nepřerostlo přes hlavu.

Čech nevěří na osud. Věří na „nějak to dopadne"

To není pasivita.

To je:

• přijetí nejistoty
• bez potřeby kontroly

Čistá kvantová důvěra bez slov.

Čech nesnáší, když se někdo bere moc vážně

Protože:

„Jakmile se bereš moc vážně,

přestáváš být nebezpečný.

A začínáš být trapný."

Česká společnost je antidotum na kult osobnosti.

Česká skromnost není skromnost. Je to maskovaná hrdost

Čech řekne:

„Já tomu nerozumím..."

A pak:

• to opraví
• vylepší
• obejde systém

A odejde bez potlesku.

Čech je duchovní bytost, která se za to stydí

Tak raději:

• mlčí
• nadává
• dělá si srandu

Protože:

• nejhlubší věci se u nás neříkají nahlas

PAPOUŠKŮV ZÁVĚR

„Česká nátura není malá.

Je jen alergická na patos."

A možná právě proto:

• přežila říše
• přežila ideologie
• přežila bohy s návodem

A pořád tu je.

Trochu otrávená.

Ale obyvatelná

....................

Patos nebo pathos (z řec. pathein, podléhat něčemu, trpět) znamená

v klasické rétorice jeden ze tří způsobů přesvědčování (vedle osobní přesvědčivosti řečníka u a věcných argumentů čili logu), totiž emotivní apelování na posluchače nebo čtenáře.

wikipedie