Tajemství trnu

 

 

Jméno 

 

 

Zdálo se, že název kláštera Svatá Trnová Koruna v sobě nenese snad ani nic záhadného.

Jak je nám odborníky vysvětlováno, a zdá se to být naprosto logické, byl název odvozen od trnu Kristovy koruny.

 

 

 

Přesto jsem však v knize Mysterium templářů od Louise Charpentiera, str. 95 objevila možný další význam názvu kláštera. Význam překvapivý, snad přímo šokující!

 

Charpentier hovoří v knize v kapitole Tajemství trnu o tom, že "Prakticky všechny komendy, nebo alespoň jedna v každém páru, až na několik skutečně vzácných výjimek, které vznikly pravděpodobně pozdějším přejmenováním, mají ve svém bližším či vzdálenějším okolí místní název odvozený od trnu..."

 

Dále v knize zmiňuje souvislost těchto pojmenování s perskými zahradníky-alchymisty, kteří vypěstovali v 10. nebo 11. století růže.

 

Pokračuje souvislostí trní, jako obraného prvku. Trní ochraňovalo Růženku v zámku, z trnovníku akátu byla vyrobena schránka úmluvy.

 

 

Kdo se chce dostat k růži (Růžence, lilii) musí se probít trním.

 

 

 

"Symbol trnu (épine) má však ještě jiný aspekt, který se přímo týká člověka - páteř (épine dorsale), chránící míchu (moelle épiniere). Chrání míchu, ale i kanál, kterým může proudit vitální síla člověka.

 

Jelikož pouze indičtí mudrci uznali za vhodné tuto záležitost trochu objasnit, musíme si vypůjčit jejich slovník.

 

V člověku je vitální síla, která nemá nic společného se silou živočišnou. V indické tradici je znázorněna hadem stočeným v perineální krajině proti pohlavním žlázám. Je to spící had Kundalíni a člověk ho má probudit. Ikonograficky se tato síla zobrazuje jako stočený spící had, na němž sedí dosud neosvícený Budha."

 

Další informace z této oblasti si už můžete nastudovat i jinde - týkají se totiž čaker.

 

 

 

 

 

 

.... Avšak to zřejmě ještě není všechno. Charpentier pokračuje dále, str. 98:

 

 "Jak to ale souvisí s místními názvy odvozenými od trní (épine) v okolí komend? Nevylučoval bych domněnku, že zasvěcenci měli tajné podzemní chodby. Je rovněž možné se domnívat, že tyto tajné podzemní chodby vedly z těchto míst přímo do "Velkého domu"...."trn" mohlo být třeba znamení, že je zde průchod."

 

Ve Zlaté Koruně byly chodby objeveny, i když nejsou prozkoumány (z důvodu buďto zřícení nebo neprovedeného archeologického průzkumu).

 

 

 

 

Takže zde máme Kundalíni sílu, léčení čaker, ale i možnost propojených podzemních chodeb a souvislost s templářskými komendami, které byly podle trnu pojmenovány.

 

Ale zřejmě to nebude úplně všechno, máme zde totiž také osmibokou opatskou kapli! Což se, jak se zdá, ukazuje být v přímé souvislosti se zasvěcováním. Blíže ve výše uvedené knize. 

 


 

Trn z Kristovy koruny

 

 

Josef Braniš ve své knize Svatá Koruna na str. 4 píše:

"Jeden trn z koruny Páně král francouzský (sv. Ludvík) na veliké prosby mu daroval, kterýmžto založení své ozdobil a proto Korunou Svatou pojmenoval."

 

Ale i pokračování je velice zajímavé:

"Ani listář klášterní neposkytuje v té příčině dostatečného světla. Darovací listina statku Boletického, která i za fundační listinu kláštera ode dávna se považuje, praví v úvodu pouze, že král ustanovil založiti klášter rodu cistercienského, jenž mu z úcty k svaté trnové koruně Svatá Koruna nazývati se má, a potom k hlavnímu nadání pouze připomíná, že na památku válek v Rakousích a Štýrsku přidává ještě dvě vinice v Rakousích. Z ostatních souvztahů ve prospěch tradice padá na váhu jedině to, že druhý kostel klášterní zasvěcen byl sv. Marketě, v jejíž vigilii vítězství kressenbrunnské bylo vybojováno."

 

Co se týká trnu je tedy opravdu s podivem, že taková velká vzácnost, poklad snad nevyčístlitelné hodnoty nebyl řádně popsán nebo oslaven.Je opravdu možné věřit tomu, že na prosbu Přemysla daroval Ludvík jeden z trnů Svaté Koruně?

 

Vždyť (dle wikipedie) se Kristova Trnová koruna cenila více, než samotná kaple Sainte-Chapelle, která pro ni byla postavena! Trn ve Zlaté Koruně chtěl král Přemysl Otakar II. uchovávat v Kapli Andělů Strážných.

 

Citace z webu http://www.stavitele-katedral.cz/ukazka-z-knihy/kristova-trnova-koruna-28/ :

 

"Od vrcholného středověku až do revoluce v roce 1789 si obyvatelé Francie připomínali 11. srpen jako velký svátek. Tento den jejich svatý král Ludvík IX. přinesl do arcibiskupského města Sens jednu z nejcennějších křesťanských relikvií. Šlo o trnovou korunu, kterou podle líčení evangelistů upletli Pilátovi vojáci a brutálně ji narazili Kristovi na hlavu, až mu z ní vystříkly pramínky svaté krve, jež měla smýt dědičný hřích Adama a Evy a otevřít lidstvu cestu ke spáse. Ludvík získal veleslavný předmět od latinského císaře z Konstantinopole a do Francie ho v pozdním létě 1239 z Benátek přivezli s početným doprovodem dva dominikánštní mniši, Jacques a André de Longjumeau....

 

Získání trnové krouny patřilo k Ludvíkovým prvním velkým státnickým úspěchům. ...

 

V roce 1240 se Ludvík IX. obrátil na shromáždění opatů v Citeaux a požádal je, aby byl v jejich klášterech na území Francie 11. srpen oslavován jako svátek translace Kristovy koruny."

 

 

Co nabídl Přemysl Otakar II. oplátkou? Něco tak cenného se nedaruje bez protislužby.

 

A opět se nám zde objevují cisterciáci!

 

Avšak tentokrát i něco navíc...

 

____________________________________________________

 

21. ledna 2019

Prý ten, kdo vlastní trn z Kristovy koruny má právo vládnout.

 

Magisterium Karlštejna

- význam trnu pro panovníky

str. 199, citace:

"Jakmile císař Karel IV. obdržel od francouzského nástupce trůnu dva trny z Kristovy koruny a dřevo kříže, rozhodl se ve stejném roce 1356 zřejmě pro přebudování karlštejnských svatyní po vzoru oficiálních kaplí francouzských králů, kteří mu tímto aktem symbolicky předali roli "náměstka Krista" v Evropě."

...

"Osobní úcta evropských panovníků k tzv. pašijovým ostatkům, týkajících se Kristova utrpení, má i grálský podtext, vycházející i z předpokladu, že právě dynastičtí potomci Ježíše by měli být osobními vlastníky pašijových relikvií, což byla asi hlavní motiv, jež vedl Karla IV. po vzoru krále Ludvíka Svatého k vytvoření rozsáhlé osobní kolekce relikvií světců."


str. 24

Dějiny Zlaté Koruny

 

 

citace:

"Do roku 1204 byla trnová koruna součástí pokladu svatých ostatků v Cařihradě (dnešní Istanbul, pozn. T. J.), hlavním městě Byzantské říše, kam se dostala předtím z Jeruzaléma. Při čtvrté křížové výpravě vyvrátili roku 1204 Byzantskou říši rytíři Západu, aby na jejích troskách založili Latinské císařství.

 

 

Jednotlivosti z této koruny začaly různými cestami putovat do západní Evropy.

 

 

O mimořádně cennou relikvii projevil zájem francouzský král Ludvík IX. Svatý, který za ni skrze benátského kupce nabídnul latinskému císaři a vládci Cařihradu Balduinovi II. pohádkovou sumu 135 000 liber (zřejmě jde o omyl a skutečná cena byla asi 12 000 liber).

 

 

Osobně ve slavnostním průvodu, bosý a oděn jako kajícník do jednoduché tuniky, ji přinesl v srpnu 1239 do Paříže. 

 

 

Tam pro tuto cennost stejně jako další ostatky nechal vybudovat slavnou palácovou dvoupatrovou kapli Sainte-Chapelle (dokončena 1248), jejíž kabinetní gotika patří k nejkrásnějším stavebním památkám evropského středověku....

 

Vlastnictví Kristovy trnové koruny podtrhovalo vůdčí postavení francouzského krále mezi suverény tehdejší Evropy. Je proto podivuhodné, že Ludvík IX. několik trnů z této koruny záhy věnoval dalším vladařům.

 

 

Existují dvě verze, podle kterých se dostatl vzácný ostatek do zdějšího kláštera."

 

 

Česká verze říká, že trn byl věnován nově založenému klášteru Přemyslem Otakarem II., který jej dostal od francouzského krále.

 

Rakouská, svatokřížská, verze říká, že trn daroval klášteru mateřský klášter v Heiligenkreuzu, možná přes posledního mužského příslušníka rakouské vládnoucí dynastie Friedricha II. Bojovného z rodu Babenberků, který jej mohl dostat od francouzského krále Ludvíka IX.

 

Dle knihy se v roce 1243 Friedrich II. zaobíral založením kláštera v severním lese, ale realizoval to až Přemysl Otakar II.

 

Přemysl si vzal za manželku Friedrichovu sestru Markétu a tím obě země spojil.

 

Zřejmě je tedy nejstarší záměr postavit zde klášter již z roku 1243!

 

 

 

Domněnka - pokud tedy Přemysl pokračoval v úmyslu Friedricha, musel něco vědět, co ho přesvědčilo v záměru pokračovat. Samozřejmě, že důvodů pro založení kláštera je mnoho a mnoho jich je oprávěných. Zatím zde však chybí důvod pro stavební úpravy a umístění trnu jako takového - do, s prominutím, zapadákova tenkrát, ale vlastně i dnes.

 

 

 

 

Fotografie

archiv T. J.