Opatská kaple

Archiv T. J.

 

Opatská kaple byla koncipována jako osmiboká.

 

Zde se jedná o osmibokou (možná osmihrannou?) kapli umístěnou uvnitř budovy. Tato koncepce kaple v interiéru je velmi netradiční. Pokud by se jednalo o naplnění prostoty a nezdobnosti, kterou se cisterciáci vyznačovali, nebyl důvod pro takto mimořádnou stavbu.

 

Zřízením této kaple jako "opatské" se stala soukromým opatovým prostorem kam, předpokládám, měli hosté spíše omezený přístup.

 

Na mysli mi ta kaple přišla v okamžiku, kdy jsem v knize Mysterium templářů Louise Charpentiera uviděla osmihranné kaple templářské!

 

Např. osmihranná templářská kaple v Le Puy-en-Velay, nebo v Eunatu ve Španělsku (tato osmihranná kaple je dokonce ještě obehnaná osmihrannou zdí). Podle Charpenitera byly tyto kaple určeny ke kolektivní iniciaci.

 

Proč by se něco takového nacházelo v cisterciáckém klášteře ve Zlaté Koruně?

Třeba proto, že:

  • se dříve jmenovala Svatá Trnová Koruna
  • má netypicky umístěnou rozetu, naproti níž bývala empora
  • sv. Bernard z Clairvaux byl zakladatelem řádu templářů
  • prostě to je všechno dohromady podezřelé, a já pořád nevím, proč smiley

 

Více můžete zkoumat např. u Rozety, Významu Svaté Trnové Koruny a Situování klášterů a gotická architektura.

 

 

Str. 313 knihy Dějiny Zlaté Koruny píše o opatské kapli a opatství toto:

 

"Jádro opatské rezidence pochází z druhé poloviny 13. století, ... V první polovině 14. století byl opatský dům na východě rozšířen o další trakt, který obsahoval dodnes zachovalou osmibokou opatstkou kapli, jež vyniká svou architektonickou elegancí...

 

Pro kapli v opatství z doby kolem poloviny 14. století byl užit osmiboký půdorys, tedy centrála (gotika centrálu chápala vždy jako polygon, nejčastěji oktogon), jež byla ve středověku vzácností a odvozovala se od kaple Karla Velikého v Cáchách z 8. století. Také klenba, jejíž žebra sbíhají až k podlaze, snad byla komponována na pomyslné vepsané kouli spočívající na podlaze.

 

Unikátnost kaple podtrhují nedávné nálezy zbytků malované výzdoby kaple - sv. Václav, Klanění tří králů, které jsou dalším příkladem pronikání figurální malby do cisterciáckého prostředí v průběhu 13. a 14. století."

 

Jak je v knize dále popsáno, další úpravy vedly již spíše k poškození kaple, řekla bych, že nejenom z neznalosti, ale i nepotřebnosti, protože původnímu záměru kaple již nesloužila. Klášterní život se zřejmě odehrával již podle obvyklých pravidel

 

 

_________________________________________________________

 

21. ledna 2019

 

Zajímavost z knihy Magisterium Karlštejna

str. 200, citace:

 

"I v hlavním korunovačním městě římských králů v Cáchách se nachází dvoupatrová oktogonální kaple s relikviemi prvního římského krále sv. Karla Velikého, jejíž spodní část je mariánská a horní patro je zasvěceno Spasiteli - že by též inspirace pro kapli sv. Kříže na Karlštejně?"

 

Mně tak napadá, že octogonální dvoupatrová opatská kaple ve Zlaté Koruně je pro opata docela přepych :) .