Ferdinand III.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_III._Habsburský

zde zjistíte spoustu dalších informací:

jako jsou např. Literatura a autoři, ze kterých autor přispěvku čerpal, erbovní znaky a informace o dalších důležitých postavách dějin.


doslovná citace, foto - tamtéž

 


"Římský císař

Po smrti svého otce (1637) se stal jeho nástupcem jako císař Svaté říše římské.
Doufal, že se mu brzy podaří uzavřít mír s Francií a Švédskem.Třicetiletá válka však pokračovala ještě dalších 11 let. Ukončena byla až roku 1648 Vestfálským mírem.V posledním krvavém období války (1644) dal Ferdinand všem vládcům německých zemí právo vést vlastní zahraniční politiku (ius belli ac pacis). Tímto způsobem se císař snažil získat více spojenců pro vyjednávání s Francií a Švédskem. Tento akt však zároveň vedl k postupnému omezení císařské moci ve Svaté říši římské, která se postupně stala spíše formálním spojením zemí. Uzavřením Vestfálského míru však Habsburkové značně posílili své postavení ve středoevropských državách.

 

Obecně vestfálský mír znamenal příklon k absolutismu a také striktní dodržování augšpurského určování náboženství podle panovníka (cuius regio, eius religio), které bylo před válkou v některých zemích praktikováno s určitou benevolencí.


Během války nastoupil nový umělecký směr, baroko, které vytlačilo renesanci, což souviselo také s protireformací.


Třicetiletá válka byla také posledním velkým náboženským konfliktem v Evropě, od této doby již nikdy neproběhla takto komplexní válka, která by se odvolávala na náboženství.


Český král

V zemích České koruny došlo během války a bezprostředně po ní k době „temna“ v důsledku toho, že v tomto regionu bylo za války zabito mnoho lidí a mnoho jich muselo odejít kvůli náboženskému přesvědčení.

Jedním z nejvýznamnějších Čechů, kteří odešli, byl Jan Ámos Komenský.


V době vlády Ferdinanda III. byly české země nejvíce postiženy boji třicetileté války, za vlády jeho otce Ferdinanda II. boje probíhaly převážně mimo české území.Ferdinand III. pokračoval v rekatolizaci a upevňování absolutistické moci v českých zemích, používal však při tom umírněnějších prostředků než jeho otec.


V době poválečné konsolidace nechal udělat soupis všech poddaných podle vyznání (1651) a vytvořit první katastr, soupis všech obcí, tzv. berní rulu (1654).Z doby jeho vlády pochází řada městských znaků. V roce 1646 nechal odvézt české korunovační klenoty do Vídně, do Prahy byly navráceny až v roce 1867.


V roce 1638 vyňal pražskou Karlovu univerzitu z pravomoci jezuitů, kde byla od doby vlády Ferdinanda II. V roce 1654 pak spojil dosavadní Karlovu univerzitu s jezuitskou kolejí v Klementinu (do té doby samostatnou), a vytvořil tak tzv. Karlo-Ferdinandovu univerzitu. Ta obnovila všechny čtyři fakulty, které měla před husitskými válkami, a vyvíjela se z někdejší svobodné korporace vzdělanců ve státní vzdělávací instituci.

 

Z příkazu Ferdinanda III. byly pobořeny mnohé české hrady. Důvodem byla obava, aby se opuštěné objekty nestaly útočištěm loupeživých band bývalých žoldnéřů, kteří po skončení války přišli o zaměstnání.

 


Osobní život a rodina

Měl odlišnou povahu než jeho otec Ferdinand II.


Byl velmi rozvážný a šetrný, snažil se omezit výdaje císařského dvora a státu. Slovem i písmem ovládal latinu, němčinu, španělštinu, italštinu, francouzštinu, češtinu a maďarštinu.Zajímal se o přírodní vědy, zejména fyziku, psal básně a úspěšně též skládal hudbu.


Byl třikrát ženatý a měl celkem 11 dětí.

Vedl spořádaný rodinný život, není známo, že by měl milenky nebo levobočky.

Ještě za svého života nechal nejstaršího syna Ferdinanda korunovat českým, uherským a římským králem. Ferdinand IV. však předčasně zemřel v roce 1654.

Další dva synové zemřeli ještě v dětském věku, následníkem trůnu se tak nakonec stal čtvrtý syn Leopold, který se původně připravoval na církevní kariéru.

Nejmladší syn (opět Ferdinand) se narodil dva měsíce před otcovou smrtí. Ferdinand III. se tak nedožil jeho předčasného úmrtí o rok později."