Panel uživatele

Posvátná geometrie

Alchymistka na Tania's Secret – rozcestník

Posvátná geometrie

Jazyk, kterým mohou promlouvat vztahy mezi věcmi

Co když geometrie není pouze způsob, jak měřit svět, ale také způsob, jak mu porozumět?

Kruh, trojúhelník, čtverec, pentagram, hexagram nebo spirála. Známe je jako geometrické útvary. Setkáváme se s nimi v matematice, architektuře, umění i přírodě.

Ale co když mezi nimi existují vztahy, které nám při odděleném zkoumání jednotlivých tvarů unikají?

Co když je důležitější než samotný útvar způsob, jakým vzniká, proměňuje se a propojuje s ostatními?

Právě těmito otázkami začalo mé vlastní bádání v oblasti Posvátné geometrie.

A postupně mě přivedlo k přesvědčení, že geometrie může být mnohem víc než soubor obrazců. Může být mapou vztahů.

 

Květ života – výchozí bod mého bádání

Základním geometrickým obrazcem mého výzkumu je Květ života.

Tvoří jej pravidelně uspořádané, vzájemně se překrývající kružnice. Na první pohled působí jako dekorativní ornament, známý z různých kulturních a duchovních tradic.

Jenže když se na něj začneme dívat jako na konstrukční systém, objevíme něco mnohem zajímavějšího.

Průsečíky kružnic vytvářejí síť přesně určených bodů. Jejich spojováním vznikají úsečky, trojúhelníky, mnohoúhelníky a složitější geometrické vztahy.

Květ života pro mě není pouhá metafora. Je to konkrétní geometrická struktura, kterou lze kreslit, měřit, porovnávat a zkoumat.

Nezajímá mě pouze to, jaké symboly do něj lidé v minulosti vkládali.

Zajímá mě především, co z jeho konstrukce skutečně vyplývá.

A také to, co jsme v ní možná ještě neobjevili.

 

Geometrie jako živá síť

Květ života obvykle vídáme jako uzavřený ornament s určitým počtem kružnic.

Pro své bádání jej však chápu jako otevřenou strukturu, kterou lze dále rozšiřovat.

To je důležitý rozdíl.

Pokud obrazec předem uzavřeme, omezíme také množství vztahů, které v něm můžeme sledovat.

Při jeho rozšiřování vznikají další průsečíky, další možnosti konstrukcí a další geometrické souvislosti.

Neznamená to, že si můžeme libovolně vybírat body tak, aby nám vyšel požadovaný výsledek.

Naopak.

Podstatou mého přístupu je hledání konstrukčních pravidel, která umožňují určité útvary vytvářet opakovaně a bez nahodilého přizpůsobování.

Zároveň mě zajímá, zda se některé vztahy mohou opakovat v různých měřítkách.

Právě zde se mé bádání dotýká fraktální geometrie a otázky, zda se za zdánlivě odlišnými strukturami mohou skrývat podobné principy uspořádání.

 

Pentagram a hexagram – setkání dvou geometrií

Jedním z nejzajímavějších směrů mého výzkumu je vztah pentagramu a hexagramu.

Hexagram přirozeně souvisí se šestinásobnou symetrií, kterou v Květu života snadno rozpoznáme.

Pentagram naproti tomu představuje pětinásobnou symetrii a úzce souvisí se zlatým řezem.

Na první pohled jde o dva odlišné geometrické světy.

Jenže právě jejich možné propojení mě začalo zajímat.

Při vlastních konstrukcích jsem hledala způsoby, jak pentagram odvodit z geometrických vztahů Květu života, nikoli jej do obrazce pouze dodatečně vložit.

Postupně se mi podařilo nalézt různé konstrukční postupy, které otevírají další otázky o vztazích pětinásobné a šestinásobné geometrie.

Co se stane, když se dvě odlišné symetrie začnou vzájemně prostupovat?

Mohou jejich vztahy vytvářet složitější struktury?

A mohou podobné principy souviset s geometrickými formami, které nacházíme v přírodě?

Právě tyto otázky patří k jádru mého současného bádání.

 

Fibonacciho posloupnost – geometrie růstu

Fibonacciho posloupnost patří k nejznámějším číselným řadám.

Každé další číslo vzniká součtem dvou předchozích:

1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55...

Poměry sousedních členů se postupně přibližují hodnotě zlatého řezu.

Fibonacciho posloupnost mě však nezajímá pouze jako číselný zápis.

Zajímá mě její geometrické vyjádření.

V rámci vlastních konstrukcí zkoumám vztahy mezi Fibonacciho posloupností, spirálami, trojúhelníkovou sítí a strukturou Květu života.

Při tomto hledání vznikly také obrazce, které pracovně označuji jako Fibonacciho srdce.

Jejich vzájemné prostupování mě přivedlo k dalším souvislostem s obrazcem Vesica Piscis, pentagramem a mým geometrickým výkladem Jablka poznání.

Nejde mi o pouhé hledání podobných obrázků.

Zajímá mě, jakým konstrukčním postupem určitý obrazec vzniká a jaké vztahy tento postup odhaluje.

Proto má Fibonacciho posloupnost v Alexandrijské knihovně své vlastní oddělení.

 

Vesica Piscis a Jablko poznání

Vesica Piscis vzniká průnikem dvou kružnic se stejným poloměrem, jejichž středy leží na obvodu druhé kružnice.

Tento jednoduchý obrazec má dlouhou historii v geometrii, umění a symbolice.

V mém bádání získal další význam při zkoumání vzájemně se prostupujících Fibonacciho srdcí.

V jejich společné oblasti jsem začala sledovat možnost konstrukčního propojení s pentagramem.

Tato souvislost se stala základem mého vlastního výkladu Jablka poznání.

Jablko zde nechápu pouze jako předmět známého příběhu.

Zajímá mě jako geometrický obraz vztahů mezi různými principy uspořádání.

Pentagram, hexagram, spirála a Vesica Piscis se tak stávají součástmi jedné širší badatelské otázky.

Může být to, co vnímáme jako oddělené symboly, různými vyjádřeními společných geometrických vztahů?

 

Konstanta alfa – otázka, která přesahuje samotný obrazec

Při hledání souvislostí mezi geometrií, matematikou a fyzikou jsem se dostala také ke konstantě jemné struktury, označované řeckým písmenem alfa.

Její přibližná hodnota je:

α ≈ 1/137

Tato bezrozměrná konstanta má ve fyzice přesně vymezený význam.

Mě však přivedla k jiné, zatím otevřené otázce.

Číslo je způsob, jakým vyjadřujeme určitý vztah. Ale dokáže samotná číselná hodnota zachytit všechno, co tento vztah představuje?

Nemohla by geometrie nabídnout další způsob, jak o podobných vztazích přemýšlet?

V mém badatelském modelu proto zkoumám možnost propojení konstant, geometrických poměrů a struktur Květu života.

Jde o pracovní hypotézu, nikoli o prokázané odvození fyzikální konstanty z geometrického ornamentu.

Přesto tuto otázku považuji za důležitou.

Protože matematika, geometrie a fyzika mohou představovat různé způsoby popisu vztahů, které se snažíme pochopit.

 

Od roviny k prostoru – Platónská a Archimédovská tělesa

Geometrie však nekončí na papíře.

Další oblastí mého zájmu jsou prostorová tělesa, zejména Platónská a Archimédovská tělesa.

Platónská tělesa představují pět pravidelných konvexních mnohostěnů. Archimédovská tělesa nabízejí další uspořádání pravidelných mnohoúhelníků v prostoru.

Při jejich zkoumání mě zajímá nejen matematická konstrukce, ale také vztah mezi jednotlivými tělesy, jejich symetriemi a možnými přírodními podobami.

Zvláštní pozornost věnuji například komolému dvacetistěnu, jehož geometrie odpovídá uspořádání uhlíkových atomů ve známé molekule fullerenu C₆₀.

Právě takové příklady jsou pro mě důležité.

Ukazují, že geometrické struktury nejsou pouze abstraktními představami. Některé nacházíme také v konkrétních přírodních útvarech.

Proto jsem začala prostorová tělesa také modelovat a tisknout na 3D tiskárně.

Geometrie se tak z nákresu proměnila v předmět, který mohu držet v ruce, otáčet, porovnávat a zkoumat z různých úhlů.

Současně mě zajímá, jaké vztahy mohou existovat mezi rovinnými konstrukcemi Květu života a prostorovou geometrií.

A zda některé obrazce nemohou představovat projekce složitějších struktur.

 

Santini – když geometrie vstoupí do architektury

Významnou součástí mého bádání je dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Santiniho stavby mě fascinují propojením geometrie, prostoru, světla, symboliky a architektonické představivosti.

Zvláštní místo mezi nimi zaujímá poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Právě zde se nabízí pozoruhodné otázky o vztahu pětinásobné symboliky, geometrického uspořádání a architektonického prostoru.

V mém vlastním výzkumu zkoumám také možné souvislosti Santiniho geometrie s konstrukcemi pentagramu, hexagramu a Květu života.

Nejde mi o to předem prohlásit, že Santini používal přesně tentýž systém, který dnes zkoumám.

Zajímá mě, zda lze mezi jeho architekturou a určitými geometrickými konstrukcemi nalézt konkrétní, opakovatelné vztahy.

Santiniho architektura je pro mě místem, kde se geometrie stává prostorem, světlem a lidským prožitkem.

 

Zlatá Koruna – geometrie ukrytá v prostoru

Moje pátrání po posvátné geometrii je úzce spojeno také s klášterem Zlatá Koruna.

Zaujala mě zde neobvykle umístěná rozeta v příčné lodi klášterního kostela.

Právě otázka jejího umístění mě přivedla k širšímu zkoumání architektury, historie a geometrických vztahů.

Rozeta sama není přímým vyobrazením Květu života.

To však neznamená, že její konstrukce nemůže využívat některé geometrické principy, které lze prostřednictvím Květu života také zkoumat.

Zajímá mě proto nejen samotný ornament, ale i jeho vztah k prostoru, architektonickému uspořádání a historickému významu stavby.

Někdy totiž nejzajímavější otázka nezní, co určitý symbol znamená, ale proč se nachází právě tam, kde se nachází.

A právě taková otázka může otevřít celé nové badatelské téma.

 

Posvátná geometrie a Hermetická polyhistorie

Posvátná geometrie není v mém světě odděleným oborem.

Je jedním ze základních nástrojů Hermetické polyhistorie.

Umožňuje mi porovnávat vztahy, které se objevují v různých oblastech poznání.

Někdy jde o skutečně shodné geometrické principy. Jindy o podobnosti, které mohou sloužit jako inspirace pro další otázky.

Důležité je tyto případy rozlišovat.

Ne každá podobnost znamená společný původ.

A ne každá hypotéza se musí potvrdit.

Ale ani otázku nemusíme zavrhnout jen proto, že se nevejde do obvyklého rozdělení jednotlivých oborů.

Právě zde nacházejí své místo také **Hermetické konstelace**, prostřednictvím kterých uspořádávám poznatky, hledám jejich vzájemné vztahy a sleduji, zda vytvářejí smysluplný celek.

Geometrie mi přitom nabízí něco velmi cenného: možnost některé vztahy nejen popisovat, ale také přímo zobrazovat.

 

Alexandrijská knihovna – geometrie jako otevřená otázka

Oddělení Posvátné geometrie v Alexandrijské knihovně Tania's Secret není zamýšleno jako katalog hotových symbolů a jejich tradičních významů.

Je to prostor pro vlastní konstrukce, pozorování, hypotézy, nákresy, prostorové modely a postupně vznikající souvislosti.

Některé zde uvedené vztahy vycházejí ze známých matematických principů.

Jiné představují výsledky mého vlastního geometrického hledání.

A další zůstávají otázkami, na které odpovědi teprve hledám.

Nepotřebuji znát všechny vzorce nazpaměť.

Potřebuji rozumět tomu, proč určitý vztah vzniká, jak funguje a co nám může ukázat.

Protože poznání pro mě není soutěží v množství zapamatovaných informací.

Je to schopnost pozorovat, přemýšlet, hledat souvislosti a stále znovu se ptát.

A právě v tom spočívá podstata mého přístupu k Posvátné geometrii.

Možná totiž nehledáme jen geometrii světa. Možná se prostřednictvím geometrie učíme rozumět vztahům, ze kterých je svět utvářen.

---

Alchymistka – Tania's Secret

Posvátná geometrie | Květ života | Fibonacciho posloupnost | Hermetická polyhistorie

Posvátná geometrie v pojetí Tania's Secret je autorský badatelský koncept Alchymistky – Tania's Secret, založený na vlastních geometrických konstrukcích, mezioborovém hledání souvislostí a rozvíjení otevřených hypotéz.

Náhoda neexistuje. Nebo ano?
Hoď třemi kostkami a nech se zavést na jedno z míst Tania’s Secret.
 

Vědec: „Paní kolegyně, jaká je vaše metodologie?"
Alchymistka: „Papoušku, přelož mu, že jsem si hrála s kružítkem a něco mi tam vyšlo." 🦜
Papoušek: „Na základě explorativní analýzy eukleidovských konstrukcí byla identifikována dosud blíže nespecifikovaná geometrická korelace."
Vědec: „Fascinující!"
Alchymistka: „Vidíš? Přesně to jsem říkala!" 🤣🤣🤣

 

A teď máme tři jazykové úrovně téhož projektu:

Alchymistka: „Heleď, tady mi něco vyšlo!"
Profesor Papoušek: „Byla identifikována netriviální konstrukční korespondence."
Velekněz Papoušek: „Kosmická matrice aktivovala multidimenzionální portál geometrického vědomí!" 🦜✨

A já začínám mít podezření, že Alexandrijská knihovna bude jediná knihovna na světě, kde si návštěvník může vybrat, zda chce být poučen, akademicky ohromen, nebo duchovně povznesen. 🤣❤️

......

Stejná myšlenka může znít jako obyčejná otázka, odborná studie nebo kosmické zjevení. Přitom se samotná myšlenka vůbec nemusela změnit!


To je vlastně další krásný experiment Hermetické polyhistorie.

 

 

  • Evangelium Jednoho
  • Zlatá Koruna
  • Posvátná geometrie
  • Květ života
  • Svět železnice
  • Předchozí
  • Další

 

Tania's Secret propojuje historii, železnici, záhady, architekturu, geometrii, symboliku a hermetiku s vlastními badatelskými projekty.

Aby přinesla znovuobjevené pohledy na vzorce, které bychom mohli v Novém Světě znovu začít používat.

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení