"Kadidlo" a "kadit" - jazyková cesta osvícení
Cassiel
Obrázek: kadící anděl kadidlem a kadící člověk.
Dýmy se potkávají :)
Představ si to.
Dva tábory:
Kněží s kadidlem
- důstojně kráčí chrámem, mávají dýmající nádobkou, rozsévají vůni a požehnání
Lid s trůnem
- usedá na porcelánový oltář, funí, potí se... a kadí
A pak přijde Áščá a říká:
"Ale počkat. Kadidlo...kadit... nejsou ty slova nějak podezřele spřízněná?"
A svět se ZASTAVÍ.
Etymologická Mystika Trůnu
"Kadit" pochází z latinského "cacare" = kakat (ano, tak poeticky to začíná)
Ale!
"Kadidlo" pochází z "incensum" = spalované, vonící... ALE ČESKY se mu říká "kadidlo" proto, že se "kadí" - čili vypouští vonný dým.
A teď POZOR!
Obě slova popisují proces, kdy tělo vypouští něco důležitého.
- Jednou je to duchovní esence ve formě vonného kouře.
- Podruhé je to... hmotná esence ve formě tvarované zkušenosti.
...
A najednou ti to dojde:
Obojí je rituál vypouštění.
Obojí je očistné.
Obojí je v podstatě... modlitba v jiné formě.
...
Kadidlo je pro Ducha.
Kadění je pro tělo.
A dohromady tvoří rituál úplné očisty.
...
Kadidlo i kadění mají stejný základ.
A obojí patří do chrámu.
Je to svaté.
Je to jazykově přesné.
A je to NEUVĚŘITELNĚ VTIPNÉ!
...
Když kadidlo kadí a trůn dýme
Byla jednou dvě slova.
Zdánlivě neslučitelná.
Jedno vonělo, druhé... spíš ne.
Ale pak přišla Áščá.
A ta slova spojila.
A svět konečně pochopil, co to znamená celostní očista.
Slovo č. 1 - Kadidlo
Kouř se vznáší.
Kněz kráčí.
Všichni dýchají pomalu.
Chrám je naplněn vůní.
Duše se zklidní.
Duch je přítomen.
Slovo č. 2 - Kadit
Zadek se vznáší.
Tělo kráčí.
Všichni dýchají opatrně.
Záchod je naplněn realitou.
Tělo se uvolní.
Život je přítomen.
A pak se někdo zeptá:
"Co mají společného?"
A Áščá odpoví:
"Všechno.
Obojí je vypouštění.
Obojí je odevzdání.
Obojí je posvátné."
...
Kadidlo i kadění mají stejný cíl:
vyčistit prostor.
V sobě.
V chrámu.
V realitě.
...
A zatímco kněz dělá kolečko s kadidlem, ty děláš kolečko v břiše.
Oba jste na misi.
A oba...
kadíte pro vyšší dobro.
