Odpověď?

21. ledna 2019, Tábor

 

Uplynulý rok byl pro mě ve znamení zajímavých informací, z nichž některé mohou souviset i se Zlatou Korunou.

Jako tu nejzákladnější považuji pochopení možného původu Rožmberků

 

Kdo ve skutečnosti mohou Rožmberkové být? A proč byli tak sebevědomí, získali tolik rozsáhlých pozemků, ohrožovali a nakonec i udolali Přemysla Otakara II.? Rozklíčování této otázky vede k pochopení vzniku Zlaté Koruny - která byla postavená, jak říkají historikové - mimo jiné i kvůli zastavení vlivu Vítkovců. To je fakt, kterým však nedojdeme v vysvětlení, kde se vzala jejich síla a právo vládnout.

 

 

Zásadní průlom v této otázce nabídla kniha:

 

Magisterium Karlštejna - Malířství, alchymie, mystika a hermetismus u dvora Karla IV.

 

autorka Rosa de Sar 

Nakladatelství SAR Praha

ISBN 859-50-54312-32-9

 

 

Základní odpověď se skrývá v rodové linii (zjednodušené):

 

Mojmírovci - Mojmír I.

|

                             _____________________________________________                                     

Mojmír II.                                                        Boso-Hos (Dius)

|

_____________________________________________

Rostislav                                                       Svatopluk I. Veliký

                                                                        (synovec Rostislava)

|

________________________________________________

Bořivoj + sv. Ludmila                                            Svatopluk II

zakladatel Přemyslovců                                         Slavníkovci - ???

                                                  |

                                                  |

                              _____________________________________________

                              Spytihněv               -            Vratislav                -        třetí bratr     

                           + žena z rodu                       + Drahomíra                              |

                             Vršovců                                ze Stodoran                            |

                                    |                                               |                                     |

                             sv. Václav                             Boleslav I.                   Slavníkovci - ???

                 

 

 

Úplně v tom nemám jasno, zda byli Slavníkovci přes Svatopluka nebo přes třetího syna od Bořivoje. Důvod je v tom, že v jedné části zmiňuje autorka Slavníkovce od Svatopluka a v jiné části od druhorozeného syna Bořivoje

 

A uvědomění si toho, kdo byli Mojmírovci - nositelé grálského pokrevenství.

 

 

Zní to šíleně?

Možná zprvu. Ale když si poskládáte indicie, které mohou dokazovat vědomí toho, že Vítkovci i Rožmberkové věděli o tom, že jsou nositeli grálské krve, tak se to už tak bláhové nezdá.

Nelze, zřejmě, vycházet z dobových písemných pramenů. Ale lze vycházet z jiných náznaků.

Obecně se říká, že Přemyslovec Oldřich vyvraždil Slavníkovce - a my tak chápeme, že všechny. Jenže, ono to zřejmě není přesné. Vyvražděna mohla být hlavní vládnoucí linie. Přežít mohly ty vedlejší, nebo minimálně levobočci.

 

 

Růže v erbu

 

Str. 112, citace z knihy:

"Vítkovci a z nich rozrození páni z Hradce s velkou pravděpodobností totiž navázali po ženské linii na Slavníkovce, což by mohlo být i objasněním jejich rodového znaku pětilisté růže, jenž může i skrytě poukazovat i na grálské pokrevenství, neboť "rosa mystica" je nejen starověkým symbolem bohyně, ale i atributem mariánským."

 

Proč je růže spojením se Slavníkovci?

 

Viz Znojemská rotunda

str. 109-110, citace z knihy:

 

"Právě při bližším průzkumu maleb ve znojemské rotundě se mi ukázalo, že na úsvitu našich dějin byli Slavníkovci s Přemyslovci zřejmě dynasticky spřízněni a právě Slavníkovci zřejmě tvořili i hlavní linii vládnoucího rodu, jež byla příbuzensky provázána také s Mojmírovci na Moravě. Pokusila jsem se proto blíže vystopovat pokračování vládnoucí dynastie po příchodu knížete Bořivoje do Čech, a to podle typologie štítů českých panovníků bež plášťů ve 4. pásu výmalby znojemské rotundy.......Navíc se zde objevuje panovník s půleným erbem s růží, jeho dva následníky se stejnými štíty nalézáme i dále v řadě, kteří se střídají s vládci se štíty z boku s bodcem směřujícím k zakladateli rodu Bořivojovi. Naznačuje to tedy jasně, že jeden z pokračovatelů Bořivoje hned v první generaci byl z našich dějin vymazán, a to právě držitel štítu s růží s jeho dvěma dynastickými následníky."

 

str. 111

"...je třeba očekávat ještě jednoho z Bořivojových nástupců, jenž byl z rodu nositelů znamení růže!

A právě zde se znovu dostáváme k Vítkovcům, zřejmě potomkům z dějin vymazaného rodu Slavníkovců, kteří se ve staletém souboji s Přemyslovci zasloužili o pád slavného českého krále Přemysla Otakara II. (1228-1278)..."

 

Vítkovci pomohli zvolit Rudolfa Habsburského. Po smrti Přemysla Otakara II. bylo království rozděleno mezi Otu Braniborského a Rudolfa Habsburského, kteří naše země jen drancovali, až dokonce v roce 1282 vypukl hladomor.

 

Uvědomme si, že vdova po Otakarovi pojala za manžela Vítkovce Záviše z Falkenštejna - takže bych řekla, že rod Vítkovců nebude potomkem nějakého obyčejného Vítka odkudsi z Prčice.

 

A Petr z Rožmberka se oženil s vdovou po zavražděném Václavu III. Violou Těšínskou.

 

Když se na to všechno člověk podívá z vyššího nadhledu, pak najednou dává smysl sebevědomí Rožmberků a jejich snahy o získání moci. Dává smysl, jak přišli k majetkům (např. v jižních Čechách), proč se tak rozpínali.

 

Jak se mohl kdovíjaký Vítek z Prčice stát stolníkem na dvoře krále Vladislava II. (jako český král I.) a působit také v letech 1172-73 jako diplomat při jednáních s císařem Fridrichem Barbarossou. (Jihočeské dominium, str. 38).

 

str. 133, citace:

"Druhorozenný syn Bořivoje, jenž drží v ruce štít s charakteristickou růží zřejmě představuje Slavníka, zakladatele rodové linie Slavníkovců, který byl z genealogické dějinné řady po vyvraždění Přemyslovci trvale vymazán."

 

str. 134, citace:

"Druhorozený Bořivojův syn nese půlený štít se znamením růže, charakteristický rodový znak, který poté převzali Vítkovci,  z nichž se rozrodili páni z Růže a Rožmberkové - po celá staletí hlavní odpůrci vlády Přemyslovců. Jeví se, že kněžna Ludmila mohla mít tedy celkem tři syny, z nichž nejstarší Spytihněv byl otcem sv. Václava, druhorozený Slavník, jehož erb s růží nesou ještě další dva panovníci v řadě za sv. Václavem, otcem ještě dvou dalších následníků, jejichž jména byla z dějin po vyvraždění Slavníkovců vymazána nebo dána jiným synům. 

 

Slavníkovci vlastnili rozsáhlé území Čech a sídlem hlavní vládnoucí linie byl hrad Libice. Z jejich rodu pocházel také pražský biskup Vojtěch, jenž se svým nevlastním bratrem Radimem ještě před touto genocidou nastoupil duchovní dráhu a podle jejich životních cest je zřejmé, že se zařadili do systému církve západní."

 

Ale!

str. 53, citace:

"Tehdejší situaci v Čechách navíc zkreslují i skryté intriky a mocenské boje mezi potomky dvou hlavních dynastických linií velkomoravských knížat Rostislava a Svatopluka, jež, zdá se, vyvrcholily vyvražděním Slavníkovců, spřízněných zřejmě s rodovou linií knížete Svatopluka."

 

Zřejmě nelze přesně určit, zda linie Slavníkovců vedla přes Bořivoje nebo přes Svatopluka. Ale můžeme zřejmě říct, že k Mojmírovcům vedla.

 

 

 

Grálský odkaz

Magisterium Karlštejna

str. 124, citace:

"Mojmírovci a s nimi spříznění Přemyslovci zřejmě patřili v 10. století k významným křesťanským knížecím rodům, jejich dcery byly žádanými nevěstami po celé křesťanské Evropě. Karel IV. si byl toho jistě i díky odkazu Elišky Přemyslovny dobře vědom, stejně jako svého grálského původu po otci Janovi, jehož matka Markéta Brabantská pocházela z rodu s uznaným Ježíšovým pokrevenstvím. Ke grálskému původu se po celá staletí hlásili nejen Přemyslovci, ale zřejmě i potomci Slavníkovců, tj. Vítkovci, kteří měli ve svém znaku pětilistou růži, vztahující se asi k pramatce jejich rodu."

 

 

 

Hrad Rožmberk

Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. 

Původní název - Rosenber.

Poprvé zmiňován v roce 1250 za vlády krále Václava I. 

Za života pravděpodobného zakladatele hradu Voka z Rožmberka i jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centerm panství.

www.hrad-rozmberk.cz

Opět zde vidíme odkaz na růži, tentokrát v názvu hradu.

 

 

Plášť archanděla Gabriela

Mistr Vyšebrodského obrazu vymaloval na modrý plášť mezi symboly i symboly lilie. Onoho důležitého spojení si všimli i odborníci, ale přisoudili plášť Blance z Valois. Proč?

Starým znakem Francie je:

 

Od 14. století je znakem Francouzského království:

 

Jeden z častých symbolů je heraldický symbol lilie a symbolizuje čistotu, proto bývá spojována s Pannou Marií, jíž podle legendy anděl, Boží posel, snesl zlatou lilii. Tuto legendu převzali francouzští panovníci z merovejské královské dynastie, kteří přijali křesťanství. O několik století později, ve 12. století za vlády Ludvíka VI., byla "fleur de lis" použita jako hlavní znak panovníků francouzského království.

 

Tři lilie, které jsou na štítě dne, představují linii Bourbonů.

 

Lilie na modrém poli jako plášť Blanky z Valois

je tady něco jako krytí. Nezasvěceným to bude připadat  v pořádku, ale zasvěcení budou tušit, že to je připomínka grálského původu Vítkovců a Rožmberků, kteří také měli právo na trůn, ale byli vyvražděni Přemyslovcem Oldřichem. Připomínka toho, že Karel IV. Lucemburský je po matce Přemyslovec. 

 

Opravdu připadá pravděpodobné, poté, co jste si přečetli výše uvedené, že by Mistr vyšebroského kláštera vymaloval plášť archandělovi Gabrielovi tak, jak ho vymaloval z úcty k Blance z Valois nebo Karlovi?

 

Rivalita mezi rody, probíhající již celá dlouhá staletí je ukrytá nejenom v erbu s růží, vyšebrodském oltáři, ale třeba i ve stavbách dvou klášterů ve stejné době, na stejné řece, na stejném poledníku, se stejným řádem...

 

Obraz Zvěstování Panny Marie, Anežský klášter, Praha

- kolem 1360

- pochází z cisterciáckého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie

- zapůjčilo cisterciácké opatství Vyšší Brod

 

Mistr Vyšebrodského oltáře

- činný ve druhé čtvrtině 14. století

- Archanděl Gabriel předává Boží poselství, jeho plášť ozdobený liliemi podle některých autorů poukazuje na svatební plášť Blanky z Valois, první manželky Karla IV. 

 

 

Heraldická lilie

Magisterium, str. 137, citace:

"...dvě heraldické lilie jako prokazatelné znaky grálského rodokmene."

 

Trn z Kristovy koruny

A proč umístil král Přemysl Otakar II. jednu z nejcennějších křesťanských relikvií - trn z Kristovy koruny právě do Zlaté Koruny? Prý ten, kdo má trn, má právo vládnout! Proč by volil tak silný argument (v té době), když by se jednalo o nekrálovský původem rod? 


Bylo možné ukončit spor mezi Rožmberky a Přemyslovci v podobě Lucemburka Karla IV.?

Zřejmě ne.

Rožmberkům se podařilo zmařit Karlův projekt. 

 

Magisterium Karlštejna

str. 96, citace:

 

"Pokud bychom chtěli lépe poznat pozadí i pravý důvod selhání císařova grálského projektu na Karlštejně, pak je třeba dívat se právě směrem ke dvoru Rožmberků. Karel po násilné smrti své třetí manželky Anny Svídnické a po vypuzení své dcery Anny z Karlštejna přestal hrad téměř navštěvovat a zvolil nový směr své politické orientace."

 

str. 97, citace:

"...Oldřich II. z Rožmberka zfalšoval 34 královských listin, což může jen stvrdit vytrvalé snahy Rožmberků upevnit svou pozici na úkor českého krále."

 

 

 

Mojmírovci

str. 122, citace:

"Matriarchální rodová seskupení v čele s diákonkami přesídlila do západní i východní Evropy z Předního Východu již v prvních stoletích po Kristu a setkáváme se s nimi i na území velkomoravské říše, kde došlo zřejmě ke spříznění s vládnoucím rodem Mojmírovců, jehož dynastickým pokračovatelem byl v Čechách zakladatel rodu Přemyslovců kníže Bořivoj, syn knížete Rostislava. Avšak také Slavníkovci, zřejmě zase spříznění s velkomoravským knížetem Svatoplukem, se mohli považovat za legitimní grálský rod v Čechách."