Zlatá Koruna - Slovníček
Slovníček
pojmů "okolo kláštera" a klášterní gotické architektury s vazbou na cisterciácký řád
Jestli jste na tom stejně jako já, a kolikrát netušíte, co si máte pod jakým pojmem představit, tak určitě uvítáte malý slovníček.
(vyňato z knihy Řád cisterciáků v Českých zemích ve středověku)
abakus - nadhlavice - krycí deska sloupové hlavice, prostředkující přechod mezi svislou podpěrou a vodorovným článkem - kladím
abatyše - představená ženského kláštera
akant - paznehtník - jihoevropská rostlina z rodu bodláků s hrotitými dekorativně členěnými listy, často napodobovaná ve výtvarném umění
ambit - viz křížová chodba
apsida - závěr kněžiště nebo bočních lodí kostela, obvykle na půlkruhovém nebo podkovitém půdorysu, zaklenutý konchou - čtvrtkulovou klenbou
archivolta - plasticky zdůrazněné čelo oblouku v architektuře
arkáda - oblouk nesený svislými podpěrami (sloupy nebo pilíři), mezilodní arkády oddělují jednotlivé lodi v kostele
auditorium - posluchárna
Bayer Pavel Ignác - český stavitel a architekt (1656 - 1733). V letech 1700 - 1702 oprava chrámu v Sedlci.
bazilika - hlavní typ křesťanského chrámu: podélná stavba o lichém počtu lodí, oddělených sloupy nebo pilíři, s převýšenou, samostatně osvětlenou střední lodí, na východě uzavřenou apsidou
sv. Benedikt - zakladatel západního mnišství ( cca 480 - 547), tvůrce řehole, kterou se řídily benediktniské a cisterciácké kláštery
beneficium - trvalé právo na určitý úřad a užitky s ním spojené, obročí
sv. Bernard z Clairvaux - nejvýznamnější osobnost cisterciáckého řádu (1090 - 1153). V roce 1113 vstoupil do kláštera v Citeaux, 1115 opatem nově založeného kláštera v Clairvaux. Svou aktivitou řád neobyčejně proslavil a získal mu přední místo mezi nově vzniklými církevními kongregacemi. Theolog, kazatel, politik, básník.
bosáž - plasticky ztvárněné nebo v omítce napodobené kvádrové zdivo s vystouplým hrubě opracovaným povrchem
Broggio Ottavio - (1670 - 1742) český architekt italského původu, představitel vrcholného baroka. Podílel se na barokní přestavbě Oseckého kláštera.
Citeaux (Cistercium) - nejstarší klášter řádu (založen 1098), podle kterého dostal cisterciácký řád název. Mateřský klášter všech cisterciáckých klášterů.
cvikl - v architektuře trojúhelníková plocha mezi obloukem a jeho pravoúhlým ohraničením, plocha mezi kladím a archivoltou
diamantování - úprava čel kvádrů do tvaru jehlanů, sestava vystouplých nebo negativních plošek ve tvaru diamantového řezu
diecéze - obvod působnosti biskupa
donátor - dárce (majetku, obrazu, oltáře, apod.)
dormitář - společná ložnice v klášteře
drápek - zvířecí nebo rostlinný motiv, sloužící jako úchyt patky sloupu k podkladové desce, zprostředkující tak ve středověké architektuře přechod oblé části do čtvercového plinthu
dřík - svislá část sloupu ohraničená patkou a hlavicí
empora - tribuna, oddělený podklenutý prostor pro šlechtu nebo členy mnišských řádů v patře kostela v západní části nebo nad bočními loďmi, otevřený do lodi oknem nebo arkádou
episkopát - biskupská hodnost, biskupství, sbor biskupů
epistolografie - sepisování dopisů, upravovaných nebo smyšlených jako literární díla
eucharistie - svátost oltářní, obřad přijímání "těla a krve Kristovy"
fiála - výzdobný a konstruktivní článek gotické architektury v podobě štíhlého jehlance, který ukončuje opěrné pilíře nebo vimperky. Hrany bývají zdobeny kraby, vrchol kytkou.
filiace - štěpení. Vznik nového kláštera oddělením části konventu z kláštera již existujícího. V případě cisterciáckých klášterů vždy existovalo napojení na starší klášter, který měl vůči své filiaci nadřízené postavení.
freska - nástěnná malba na čerstvé vápenné omítce
fundace - nadace, založení, majetkový základ věnovaný ke konkrétnímu účelu
fundátor - zakladatel, zakladatel fundace
gema - kámen nebo sklo s rytým nebo řezaným reliéfem
generální kapitula - shromáždění všech opatů cisterciáckého řádu. Konala se vždy 14. září v Citeaux. Opaté ze vzdálených klášterů se nemuseli generální kapituly účastnit každoročně, ale pouze jednou za tři roky.
generální opat - nejvyšší představitel cisterciáckého řádu. Statut generálního opata měl vždy opat kláštera v Citeaux.
glazura - tenký sklovitý povrch, poleva
graduál - liturgická kniha obsahující mešní chorální zpěvy, tj. zpěvy zpívané sborem
grangie - hospodářský dvůr obhospodařovaný členy řádu, mnichy a konvrši. Grangie sehrály důležitou roli v cisterciácké ekonomice.
gryf - okřídlené bájeslovné zvíře s tělem lva a hlavou a pařáty dravého ptáka
hábit - oblečení řeholníků, pro jednotlivé rády přesně určené. V užším slova smyslu základní část mnišského oděvu, kutna.
hala - vícelodní kostelní prostor se stejně vysokými klenbami.
Heidenreich Sedlecký - opat sedleckého kláštera ( cca 1282 - 1320 ), přítel krále Václava II., významný politik. Zasloužil se o příchod Lucemburků na český trůn.
hlavice - architektonický článek ukončující nosné části (sloupy, pilíře, přípory, apod.)
hodinky - osmkrát denně se mniši společně modlí v chóru, odtud jiný název pro hodinky, chórové modlitby. Vigilie, laudes, primy, tercie, sexty, nony, nešpory, kompletář.
hospic - útulek pro pocestné, zřízený řeholníky, útulek pro nemocné a staré lidi
huť stavební - středověká kamenická a stavitelská dílna při velkých sakrálních a hradních stavbách
chór - původně místo určené pro kněze, chrámové zpěváky, v řádovém kostele pro řeholníky, kněžiště, presbytář. Prostor mezi apsidou a lodí, vzniklý jejím prodloužením k apsidě, často poněkud zvýšený nad dlažbu kostela.
chórové lavice - stally, dřevěné lavice umisťované po stranách v chóru klášterních a kapitulních kostelů k společným modlitbám duchovních. Mají zpravidla vysoká opěradla, pultově upravený poprsník s klekátky a oddělená sedadla.
chórová modlitba - viz hodinky
ikonografie - nauka o námětech ve výtvarném umění
iluminace - knižní malba, především středověká, výzdoba rukopisných kodexů (iniciály, výzdoba okrajů listů i celostranné ilustrace)
iniciála - začáteční písmeno textu, zdůrazněné velikostí, výzdobou nebo barvou
inkorporace - včlenění, připojení
invokace - vzývání, oslovení, úvodní textová část středověké listiny
jeptiška - 1. řeholnice, žena, která složila řeholní sliby. Žije v řádovém společenství, řídí se zásadami stanovenými v řeholi.
2. trojlisté kružbové zakončení gotického okna nebo portálu, střední lomený oblouk s postranními segmenty působí dojmem postavy v kukle.
kalefaktorium - ohřívárna, jediná vytápěná místnost v klášteře
kamenické značky - drobné literární obrazce vytesané do jednotlivých kvádrů nebo kamenických článků stavby. Byly buď značkou kameníka, nebo pomůckou pro sestavení jednotlivých opracovaných kamenů.
kanelování - svislé žlábkování dříku sloupu nebo pilastru
kánon - církví uzákoněná pravidla, liturgické předpisy
kápě - klenbová výseč, díl klenby vymezený klenebními žebry
kapitula - shromáždění všech plnoprávných členů konventu
kapitulní síň - poradní prostor řádových představitelů kláštera. Prostorný - ve středověkém klášteře často dvoulodní - klenutý sál se sedadly podél stěn, přiléhající k východnímu křídlu ambitu.
katedrální půdorys - příznačná půdorysná dispozice velkých gotických katedrál ve Francii, jejímž hlavním znakem je věnec kaplí připojený k ochozu kolem kněžiště, odděleného příčnou lodí (transeptem) od tří nebo více lodí podélných, a západní dvojvěží
kladí - vodorovná část architektury nesená svislými podpěrami
klauzura - soubor obytných a jiných prostorů v klášterech mužských i ženských, které byly uzavřeny osobám druhého pohlaví
klenák - klínově tvarovaný článek klenebního oblouku
klenební pas - oblouk zpevňující stavbu, probíhající napříč podélné osy stavby, spojující dva pilíře a rozdělující tak klenbu na jednotlivá klenební pole - travé
klenební pole - viz travé
klenební žebra - pruty z kamene nebo tvarovek, spočívající na příporách či konzolách, nesoucí klenbu
kněžiště - viz chór
komunita - řádová společnost žijící v jednom klášteře
koncha - čtvrtkulová klenba v apsidě nebe nice
Konrád Zbraslavský - první opat zbraslavského kláštera ( 1292 - 1316, s přerušením cca 1295 - 1297). Přítel krále Václava II. Významný politik. Spolu s opatem Heidenreichem Sedleckým se zasloužil o nástup Lucemburské dynastie na český trůn.
konvent - 1. členové kláštera
2. shromáždění členů kláštera
3. část kláštera obývaná mnichy
konvrš - laický bratr. Konvrši existovali i u jiných řádů než u cisterciáků. Sehráli specifickou roli v cisterciácké ekonomice. Počet konvršů v cisterciáckých klášterech vzhledem k mnichům ve 12. století 2:1 či 3:1. Od 13. století nedostatek konvršů.
konzola - nosný kamenný článek vystupující ze zdi a podpírající klenební oblouky, žebra, přípory, římsy, sochy apod. V gotice má tvar profilovaného polojehlance s půlkruhovou nebo polygonální deskou
krab - plastický dekorativní kamenický prvek v gotické architektuře, obvykle ve tvaru stylizovaného listu, umisťovaný na hrany štítů (vimperků), fiál a věžic
krakorec - kamenný nosník vysunutý ze stěny, nesoucí arkýře, balkóny, ochozy či jiné vyčnívající části stavby
kružba - obrazec složený z profilovaných kamenných či terakotových prutů, členící a vyplňující zábradlí, oblouky oken a tympanonů apod.
krycí deska - viz abakus
křížení - kostelní prostor kde se protíná hlavní loď s lodí příčnou - transeptem
křížová chodba - ambit, kvadratura - krytý, obvykle klenutý chodbový ochoz kolem čtvercového rajského dvora, do něhož je otevřen arkádami s kamennými kružbami, přiléhající ke klášternímu kostelu
křížová klenba - je tvořena kolmým průnikem dvou valených kleneb. Vzniklé hrany svádějí tlaky do čtyž opěrných bodů - jsou-li zesíleny žebry, která pak mají hlavní nosnou funkci, jedná se o klenbu žebrovou
kytka - kamenná vrcholová ozdoba gotických fiál, věží a štítů, vytesaná v podobě poupat a listů ve tvaru kříže nebo křížové růžice
lancetové okno - okno zakončené úzkým velmi vysokým lomeným obloukem
lavatorium - umývárna, kamenné koryto k obřadnému omývání v blízkosti studniční kaple při křížové chodbě středověkého kláštera
letner - vysoká chórová zdobená přepážka s průchody oddělující chór od střední lodi, zřizovaná v chrámech od 13. století
litanie - modlitba složená z krátkých proseb, pronášená nebo zpívaná střídavě předříkavačem a lidem, vytrvalá prosba
liturgie - křesťanský bohoslužebný řád, bohoslužba
lizena - svislý, plochý pás bez patky a hlavice, přiložený ke stěně
loď - kostelní prostora mezi kněžištěm a vchodem, příčná loď viz transept
mandorla -svatozář mandlového tvaru
maskaron - výzdobný motiv v podobě stylizované lidské tváře
Matyáš z Arrasu ( 1290 - 1352 ) - architekt činný v Avignonu, od r. 1344 v Praze (zahájení stavby chrámu sv. Víta). Po jeho smrti se jeho huť mimo jiné pravděpodbně podílela na výstavbě kláštera ve Skalici.
mauzoleum - monumentální architektonický náhrobek
mendikanti - žebravé mnišské řády
mnich - muž žijící v klášterním společenství, skládá sliby, má povinnost kontemplace, chórové modlitby, je podřízen opatovi
náběžní štítek - kamenný článek raně gotické architektury, kryjící výběhy žebra v místě, kde dosedá na hlavici nebo konzolu
nika - výklenek v síle zdi, nejčastěji půlkruhový nebo eliptický, zaklenutý konchou
nos kružby - přihrocený motiv gotické kamenné kružby ukončující jednotlivý prut nebo spojení dvou prutů, vybíhající do prostoru
noviciát - zkušební období, po které je kandidát na vstup do řeholního života zkoumán, zda je schopen obstát nárokům řehole, a v němž se s konkrétním společenstvím seznamuje. Po skončení noviciátu smějí novicové skládat sliby. U cisterciáků trval noviciát obvykle 1 rok.
novicmistr - mnich starající se v klášteře o výchovu noviců
obloučkový vlys - římsa nebo podřímsí členěné drobnou arkádou, řadou opakujících se obloučků
oblouk přízední - oblouk, který nese klenební kápi při zdi
observanti - příslušnící reformního hnutí františkánů ve 14. století, jehož cílem bylo přísné dodržování původní řehole sv. Františka
ochoz chrámový - vychází z bočních lodí chrámu, obíhá kolem chóru a na vnější straně bývá obvykle lemován věncem kaplí otevřených do interiéru
opat - představený mužského kláštera. Volen členy konventu na kapitule. V případě cisterciáckého řádu opatská hodnost doživotní.
opěrák, opěrný oblouk - konstrukce sloužící k zachycení šikmých klenebních tlaků a k odlehčení zdiva
opěrný systém - systém opěr na vnější straně gotické katedrály, tvořený opěrnými oblouky a pilíři, zachycuje šikmé tlaky kleneb střední lodi a převádí je mimo lodi boční
oslí hřbet - oblouk s konvexně konkávním prohnutím boků, uprostřed vybíhající do ostrého hrotu
ostění - plocha rámující otvor okna nebo portálu
palmeta - ornamentální motiv v podobě palmových listů vějířovitého tvaru
panelace - členění stěn slepými kružbami
Parléř Michal - kameník činný kolem r. 1359 na stavbě kláštera ve Zlaté Koruně, starší bratr Petra Parléře - stavitele svatovítského chrámu v Praze. Podle Petra Pavelce, spoluautora knihy Klášter Zlatá Koruna, vydané v roce 2007 v Českých Budějovicích, je ale toto tvrzení sporné a nelze jej dokázat.
pastoforium - volně stojící nebo přístěnná věžovitá kamenná schránka na nádobu s hostiemi
patka - dolní rozšířená a různě profilovaná základna sloupu nebo pilíře nesoucí dřík
perlovec - úzký vodorovný ozdobný článek členěný v oblé kulové nebo eliptické perlové útvary prokládané menšími články
Petr Žitavský - opat zbraslavského kláštera (1316 - 1339 ). Politik ve službách Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Historik, literát, autor Zbraslavské kroniky.
pilastr - dekorativní svislý architektonický článek vystupující mírně z líce stěny, opatřený patkou a hlavicí
pilíř - zděná podpěra
plinthus, plint, plinta - čtvercová deska tvořící přechod mezi patkou sloupu a podlahou
polygonální - mnohoúhelníkový
polychromie - mnohobarevnost, barevná úprava plastik a architektonických článků
pontifikát - období vlády jednoho papeže
portál - architektonicky, příp. i plasticky zdůrazněný vstup
prelatura - sídlo představeného kláštera, budova stavěná obvykle vně klauzury - uzavřené části kláštera
presbytář - viz chór
převor - zástupce opata, představený konventu. Druhá nejdůležitější funkce v cisterciáckých klášterech.
příložka - plochý pás vystupující mírně z líce zdiva a zesilující konstrukci pilíře
přípora - polosloupek, vystupující ze stěny nebo pilíře a částečně přenášející tlak klenby
pult, pulpit - čtenářský i písařský stolek nebo podstavec se sešikmenou deskou
pultová střecha - střecha se spádem k jedné straně
rajský dvůr - čtvercový prostor přiléhající obvykle k jižní stěně kostela a obklopený křídly ambitu. Bývala zde umístěna studna a lavatorium, prostor dvora byl upravován jako zahrada.
refektář - společná jídelna v klášteře
regule - pravidlo, řád
rizalit - předsunutá část průčelí stavby v celé její výšce
rozeta - kulaté okno obvykle v průčelích, členěné kamennou kružbou, symbol světla a Krista
řádová provincie - územní členění cisterciáckého řádu
řádové heslo - heslo cisterciáckého řádu: "Cistercium mater nostra"
řehole - pravidla pro společný život v řeholní komunitě. Cisterciáci se řídili řeholí sv. Benedikta.
římsa - vodorovný pás vystupující z plochy stěny, zdůrazňující horizontální členění stavby
sakristie - prostor k úschově liturgických rouch, knih, nádob a dalších předmětů, sloužící jako oblékárna pro kněze a ministranty, přístupný z chóru kostela
salla terrena - bohatě zdobená přízemní místnost otevřená přímo (nejčastěji třemi oblouky) do zahrady
sanktuář - výklenek ve stěně presbytáře, obvykle kamenicky zdobený, určený pro ukládání nádoby s hostiemi
sanktusník - štíhlá věžička se zvonkem na hřebeni kostelní střechy
Santini - Aichl Jan Blažej (1677 - 1723) - český architekt italského původu, přední tvůrce barokní gotiky a vrcholného baroka. Podílel se na přestavbách cisterciáckých klášterních kostelů v Sedlci a Žďáru nad Sázavou a konventu ve Zbraslavi.
sedile - výklenek se sedadly v architektonickém prostoru, sedadlo pro duchovní v jižní stěně presbytáře kostela
sedlová stříška - stříška se spádem na dvě protilehlé strany
segment - úsek kruhu, kruhová výseč
sférický - odvozený s kulové plochy
sgrafito - plošná výzdoba vznikající proškrábáním vlhké omítky na spodní vrstvu odlišné barvy
schizma - rozkol církevní jednoty
slib - cisterciáci skládali sliby čistoty, chudoby a poslušnosti. Jednoduché sliby, vota simplica, zavazují pouze řeholníka. Slavné sliby, vota solemnia, mají právní platnost, mohou být zrušeny pouze papežem.
sokl - podnož, spodní část podstavce nebo zdi
stally - viz chórové lavice
svorník - stavební článek v průsečíku diagonálních žeber nebo klenebního oblouku, často zdobený
synoda - vrcholné shromáždění církevních hodnostářů
škapulíř - svrchní šat některých mnišských řádů, pruh látky s otvorem pro hlavu splývající vpředu i vzadu, bez rukávů
šnek - viz vřetenové schodiště
špaleta - ostění, stěny okenního nebo dveřního výklenku
štuk - rychle tvrdnoucí hmota z mramorové moučky nebo sádry, vápna a písku k provádění omítek nebo k modelaci reliéfní výzdoby
štukatura - plastická výzdoba provedená metodou štuku
terakota - porézní výrobek z pálené hlíny
transept - příčná loď oddělující kostelní loď (lodi) od chóru
travé - pravoúhlé klenební pole hlavní lodi chrámu, vymezené čtveřicí pilířů, příp. pasy, jemuž jsou přiřazena obvykle dvě čvercová pole bočních lodí
tribuna - viz empora
triforium - ochoz obíhající v síle zdi uvnitř románské a gotické katedrály pod okny hlavní lodi nad arkádami lodí bočních
trikonchos - stavba na půdorysu trojlistu - se třemi apsidami
triumfální oblouk - viz vítězný oblouk
trnož - viz sokl
tudorský oblouk - pozdně gotický stlačený oblouk (původem z Anglie) přecházející v oslí hřbet
tvarovky - speciálně upravené různě profilované cihly, sloužící k vyzdívání nepravidelných stavebních článků - říms, ostění, žeber apod.
tympanon - trojúhelníková nebo segmentová plocha nadpraží portálu nebo průčelí, často využívaná pro reliéfní výzdobu
vazák - cihla nebo kámen postavený ve zdivu napříč (převazuje běhouny, tj. cihly nebo kameny postavené po délce zdiva) a zajišťující tak jeho tuhost v příčném směru
vazba gotická - pravidelné střídání běhounů a vazáků v téže vrstvě i mezi vrstvami zdiva - viz vazák
vigilie - bohoslužba v předvečer svátku, den a večer před velkými svátky
vimperk - vysoký trojúhelný štít nad oknem nebo portálem gotické stavby, zdobený kraby a kružbou, po stranách se dvěma fiálami a zakončený kytkou
vitraje - způsob výzdoby oken, kdy jsou jednotlivé díly barevných (malovaných) skel spojovány dohromady pomocí olověných pásků
vlys - vodorovný pás pod římsou s plastickou nebo malířskou výzdobou
voluta - závit, spirálový ozdobný motiv
vřetenové schodiště - točité schodiště s vřetenovou svislou osou
záklenek - klenuté nadpraží oken a dveří
závěr - ukončení kostelní stavby na straně presbytáře s apsidou
Zbraslavská kronika - kronika vzniklá v klášteře na Zbraslavi. Započata opatem Otou, hlavním autorem opat Petr Žitavský, který v ní pokračoval po Otově smrti až do roku 1337. Jedno z nejlepších středověkých pojednání o dějinách českého státu.
žaltář - liturgická kniha obsahující 150 starozákonních žalmů, určených k chórové modlitbě
žebro - architektonický článek různé profilace v místech proniku klenebních ploch, přenášející tlaky do podpěr
Nákupní košík