Zlatá Koruna - z dalších zajímavostí chrámu

Zlatá Koruna - klášter, historie, fotogalerie, zajímavosti

 

Z dalších zajímavostí chrámu

 

Z vepsaného popisku do knihy Svatá Koruna - bývalý klášter cistercienský od Josifa Braniše, jehož jiný výtisk, než který vlastním já, je doplněn mnoha zajímavými podrobnostmi.

 

Tento výtisk mi byl laskavě zapůjčen panem Cábou ze Zlaté Koruny.

Pan Cába býval kostelníkem v chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

 

Na straně 108 se nachází vepsaný popisek:

 

"Roku 1848 velkou bouří dolní západní okna (v presbyteři, pozn. TJ) vytlučena a obraz Zvěstování Panny Marie zkažen (na hlavním oltáři, pozn. TJ).

 

Nově vymalován 1854 od malíře Phlilippola.

Starý prý je pod novým podlepem." 

 

 

Strop v presbyteři

 

Strop v presbyteři chrámu, kostela Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Zlatá Koruna

 

 Zde se jedná o scan pohledu. Foto: Libor Sváček

Vydal: unios, Tourist service

 

 

Autorem malby na stropě je konvrš Lukáš Plank

Ústředním tématem je přivítání Bohorodičky v nebi, kde je pro ni přichystán trůn, na němž dlí Bůh Otec, kdežto Kristus spěchá s otevřenou náručí vstříc své Matce.

str. 307, Dějiny Zlaté Koruny

 

 

Co je zde zajímavé?

 

Podívejte se na anděla v červeném rouchu, který nese kříž. Jedno jeho chodidlo je totiž dřevěné.

Autorovi fresky se jej nedařilo namalovat, a tak si vypomohl, a udělal jej plastické. S fresky tedy vystupuje.

Což sice z pohledu patrné není, ale pokud přijedete do Zlaté Koruny a bude svítit slunce, uvídíte, jak od chodidla padá stín, který to dokazuje.

 

Další taková optická hříčka, kterou si však nebudete moci ověřit, je, že pokud budete v presbyteři a půjdete směrem od hlavního oltáře a celou dobu se budete dívat na onen kříž, bude vám připadat, že jednak leží obráceně, než když na něj koukáte z hlavní lodi, a jednak vám bude připadat, že se vztyčuje.

Je to optický klam, neboť freska je namalována na klenbě.

 

 


 

 

Řecko-římská a ? mytologie v římsko-katolickém kostele?

 

Ano! Právě ve Zlaté Koruně v chrámu Nanebevzetí Panny Marie!

 

Detail kenotafu Přemysla II. Otakara ve Zlaté Koruně

 Foto: archiv T. J.

 

 

Slovy Josefa Braniše:

str. 97

 

"Po straně evangelia jest pomník Otakarův. Na mohutném zakřiveném soklu, jenž nese v kartuši nápis:

 

D. D. 

GODEFRIDVS ABBAS

MDCCLXXIII

 

leží lev pod velikou černou rakví, zdobenou reliefem, znázorňujícím dosti fantasticky bitvu u Kressenbrunna. Po pravé straně stojí na podstavu truchlivá, o rakev se opírající Athéna s kopím a štítem, po levé pak svalovitý Saturnus s kosou nazdvihuje levicí víko rakve na znamení, že král tu není pohřben. Za rakví vypíná se pyramida, na které se v rokokovém rámci spatřuje poprsí Otakarovo, nad nímž vznášející se Fama píše na pyramidu náhrobní nápis:

 

PIIS

MANIBVS

D. OTAKARI II.

REGIS BOHEM: DVCIS

AVSTR

 

Po stranách pyramidy jsou válečné trofeje, v levo odlétá Merkur, nesa na podušce korunu. Pozadí tvoří rokokový, nepříliš vkusný baldachýn, nad nímž na stěně vymalováno jest al fresco založení kláštera."

 

 Další k epitafu zde.

 

 

 


Kazatelna

 

Zlatá Koruna, kazatelna

 

Kazatelna sem byla přenesena z Kaple Andělů Strážných.

(str. 308, Dějiny Zlaté Koruny)

 

 


 

Lettner

 

"a byl odstraněn lettner v podobě mříže mezi čtvrtým párem pilířů, který kostel dělil na část vyhrazenou pro mnichy (blíže presbytáři) a pro laiky."

str. 308, Dějiny Zlaté Koruny

 

Co si tak matně vybavuji, myslím, že mi pan Cába říkal, že ona mříž je nyní umístěna ve Vyšebrodském klášteře, ale s jistotou to nevím. Jestli se někdo dostanete do Vyššího Brodu, můžete se tam přeptat.

 

O tom, co to vlastně lettner je, se dozvíte hodně zde (wikipedie).

Lettner, letner, lektorium, letnýř - nebo-li chórová přepážka - je přepážka mezi chórem a chrámovou lodí. Je to místo určené pro čtení Písma. V odkaze je i nákres umístění letneru v půdorysu chrámu. Ale ve Zlaté Koruně, jak je uvedeno výše, býval letner umístěn mezi čtvrtým párem pilířů.

 

Tak mě napadlo, z jaké doby letner pocházel, protože pokud ten kostel byl konventní a laikům sloužil kostel sv. Markéty, ztrácel by tedy v tomto případě smysl. Leda, že by vzniknul až po zrušení kláštera Josefem II., protože pak chrám Nanebevzetí Panny Marie začal sloužit i veřejnosti. Uvidíme, na jaké informace narazím jinde.

 

 


 

 

Barokní křtitelnice

Tato křtitelnice se dřive nacházela v kostele sv. Markéty ve Zlaté Koruně, který je nyní zrušený.

Nyní je umístěna u hlavního vchodu do chrámu Nanebevzetí Panny Marie tak, aby se v hladině vody odrážela presbyteř s hlavním oltářem. Je to prý způsobeno sklonem podlahy.


 

 

 

Nika za hlavním oltářem

 

Jak již bylo řečeno v nadpisu, jedná se o zazděný otvor přímo za hlavním oltářem. 

 

Kniha Klášter Zlatá Koruna - dějiny, památky, lidé

 

str. 573

" Záklenek má podobu nízkého segmentu. Výška niky ve vrcholu segmentu je 139 cm, šířka 90 cm, v dolní části kvůli předstupujícímu soklu je užší - 69 cm. Hloubka této části niky je cca 66 cm."

 

str. 575

"Nika vznikla v době barokizace presbytáře v letech 1772-1773 za posledního opata Bohumíra Bylanského. Stavební ani historický průzkum tohoto prvku ještě nebyl proveden..."

 

"Do jisté míry analogickou stavbní situaci nacházíme v kostele Nanebevzetí Panny Marie v nedalekém Kájově. Tam se za hlavním oltářem v ose presbytáře nachází dveřní otvor, uzavřený bytelnými kovovými dveřmi. Zdeňka Prokopová zachytila v kájovském kostelním inventáři informaci o tom, že na přelomu 17. a 18. století tudy kněží nosili přijímání poutníkům, kteří se nevešli při bohoslužbě do kostela. Vazba mezi Zlatou Korunou a Kájovem byla velmi těsná - od 17. století byli v Kájově za faráře dosazováni zlatokorunští cisterciáci, kteří toto poutní místo zvelebovali."

 

Autorka Jarmila Hansová se však domnívá, že v tomto případě k tomuto účelu otvor sloužit nemohl, vzhledem k jeho neprostupnosti.

 

"Odpověď na otázku po významu popisovaného otvoru by nám, i při absenci písemných pramenů a analogií, nakonec mohla dát jeho samotná podoba. Relativně nízko položené nadpraží otvoru s pultem je uzpůsobeno k pokleku. Malba nad ním naznačuje důvod tohoto zastavení, totiž spočinutí před Nejsvětější svátostí, uchovávanou v tabernáklu hlavního oltáře. Na jeho zadní stranu viděl adorant skrze husté pletivo, jež patrně mělo chránit kostelní prostor před nečistotami zvenku. Jedna z příležitostí k modlitbě mimo předepsané lirurgické hodinky a mše (jež se odbývaly v chóru klášterního kostela a v některých případech v kapli Andělů Strážných) tu s největší pravděpodobností byla vytvořena pro členy zlatokorunského konventu, kteří během dne plnili svá rozličná zaměstnání v klášterním areálu. Nemuseli se tak sdržovat zacházením do kostela, ani případným čištěním svého pracovního oděvu."

 

Foto, archiv T. J.


 

 

Čajový servis

 

Majitelka - Taťána Ješetová

 

Jedná se o soupravu šesti hrníčků s podšálky z tenkého, téměř průsvitného porcelánu (pravděpodobně se jedná o kostní porcelán).

Stáří porcelánu by zřejmě mohl odhadnout nějaký znalec.

 

Na hrníčcích je vyobrazený motiv ze Zlaté Koruny - barokní křtitelnice pod gotickým obloukem umístěným na sloupech. Podle pana Jindřicha Špinara se může jednat o gotický oblouk z bývalého kostela sv. Markéty, kde byla dříve křtitelnice umístěná.

Je to dost pravděpodobné, neboť dříve (před zrušením kostela) právě odtud vycházeli slavné poutě do významného poutního místa Kájov.

 

Vzhledem k tomu, že sama jsem dostala tuto sadu jako svatební dar od paní Márové ze Zlaté Koruny, která jej sama dostala od paní, ke které také přešel (a je otázkou, jak jej získala ona paní)  - může jeho stáří odpovídat právě tomuto časovému období.

 

Servis naneštěstí není označen žádnou identifikační značkou nebo podpisem výrobce nebo výtvarníka.


Empora

 

Ač to již nyní není patrné, nacházela se v chrámu i empora - přímo na proti rozetě.

Více se dozvíte v pravém sloupci na této stránce zde (Význam rozety vzhledem k empoře).