Pomník Přemysla Otakara II.

 

 Epitaf Přemysla Otakara II. , Zlatá Koruna

Archiv T. J. 

 

 

 

 

Zakladatel Svaté Trnové Koruny zde pohřben není, ale byl mu vystavěn klasicistní epitaf. Viz také v části "Z dalších zajímavostí chrámu".

 

 

Slovy Josefa Braniše, str. 97:

 

"Po pravé straně  stojí na podstavu truchlivá, o rakev se opírající Athéna s kopím a štítem, po levé pak svalovitý Saturnus s kosou nazdvihuje levicí víko rakve na znamení, že král tu není pohřben. Za rakví vypíná se pyramida, na které se v rokokovém rámci spatřuje poprsí Otakarovo, nad nímž vznášející se Fama píše na pyramidu náhrobní nápis:

 

PIIS

MANIBVS

D. OTAKARI II.

REGIS BOHEM: DVCIS

AVSTR

 

Po stranách pyramidy jsou válečné trofeje, v levo odlétá Merkur, nesa na podušce korunu. Pozadí tvoří rokokový, nepříliš vkusný baldachýn, nad nímž na stěně vymalováno jest al fresco založení kláštera."

 

 

Autor

 

Braniš v knize zmiňuje dále autora tohoto epitafu - Tomáše Feslera (autor i Bavorova epitafu na protější straně chrámu) a domnívá se, že se Fesler příliš zhlédnul v Brokoffově pomníku hraběte Vratislava v minoritském chrámě sv. Jakuba na Starém Městě Pražském. Braniš zmiňuje jako rok vzniku epitafů rok 1773.

 

str. 307 knihy Dějiny Zlaté Koruny doplňuje jméno sochaře náhrobku a používá jiný přepis Tomášova příjmení (Fesler/Feiler):

 

"Po stranách presbytáře provedl sochař Jakub Eberle za pomoci místního konvrše Tomáše Feilera dva protějškové náhrobníky, věnované zakladateli Přemyslu Otakarovi II. a významnému dobrodinci kláštera Bavoru III. z Bavorova."

 

 

 

wikipedie popisuje klasicismus takto:

 

"Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje hlavně starověkými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád. Vznikl ve Francii 17. století za vlády "krále Slunce" Ludvíka XIV. jako reakce na citové až vášnivé baroko a odtud se rozšířil do celé Evropy."

 

 

Střízlivým, ale současným, pohledem si dovoluji pochybovat o tom, zda umístění Athény, Saturna, Merkura a Fámy v katolickém, křesťanském kostele je znakem rozumu, uměřenosti a jasného, pravidelného řádu. Naopak, považuji toto spíše za porušení řádu!

 

Není mi zcela jasný autorův záměr, zda jednal čistě ze zdobnosti a povrchní znalosti, na místo hlubokého porozumění. Avšak díky tomuto ztvárnění náhrobku se můžeme s jistotou domnívat, že v oné době se již původnímu učení v klášteře nevyučovalo, a že klášter již sloužil stejným věcem, jako kterýkoliv jiný klášter té doby.

 

 

 

Athéna - řecká mytologie - bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění (v římské mytlogii Minerva)

 

Saturn - římská mytologie - bůh zemědělství a sklizně (jeho řeckým protějškem je Kronos).

 

Merkur - římská mytologie - bůh obchodu, zisku, cestování a je také poslem bohů (v řecké mytologii Hermés)

 

Fáma - zde s křídly, aby se mohla rychle rozlétnout, a vytrubuje své zvěsti na trubku. Někdy ztotožněná s Nesmrtelností (v tomto případě je jejím protějškem Sláva s věncem v rukou věnčící triumfujícího (a nejčastěji zemřelého) hrdinu.

 

 

Na str. 308 v knize Dějiny Zlaté Koruny je tento popis náhrobku:

 

"Kenotaf Přemysla Otakara II. byl ztvárněn v podobě černé tumby a pyramidy, symbolizující nesmrtelnost. Lev pod tumbou připomíná královskou moc zakladatele, bohyně Pallas truchlí nad "časnou smrtí hrdinného krále", Chronos nadzvedávaje víkou poukazuje na to, že králův hrob se ve Zlaté Koruně nenachází, což dosvědčuje také letící Merkur, který odnáší královskou korunu a žezlo. Na pyramidu, zahalenou v baldachýnu a zdobenou královým portrétem, píše alegorická postava Fámy oslavný nápis..."