Okno - hlavní průčelí

detail-kruzby-na-hl

 

 

Petr Pavelec se v knize Klášter Zlatá Koruna - Dějiny, památky, lidé zabývá mimojiné i kružbou hlavního průčelí chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

 


 

Citace:

"Více jistoty není ani v případě Parléřovi připisovaného okna v hlavním průčelí klášterního kostela a volné kružby v tympanonu hlavního portálu. Josef Braniš v případě kružbového okna průčelí pouze poznamenává, že je zazděné. Nadšení ale neskrývá při popisu hlavního portálu. Volnou kružbu v tympanonu hodnotí jako "dovedně vytesanou krajku, ušlechtilou v kompozici a bezvadnou v provedení." Hlavní průčelí jako celek klade Braniš do 14. století, jeho vznik ale nespojuje s působením Michaela Parléře.

 

Ani Dobroslav Líbal ve své starší práci nepřipisuje hlavní průčelí Parléřovi. Výtvarnou kvalitu kružby okna i tympanonu hodnotí vysoce a datuje do pokročilého 14. století, respektive do druhé čtvrtiny 14. století a zmínku o Parléřově autorství zcela vypouští.

 

Zcela odlišný názor na slohový původ kružby okna hlavního průčelí zastával Václav Mencl. Na základě formální analýzy a komparace vřadil zlatokorunskou kružbu do skupiny specificky cisterciácké morfologie, přičemž nejbližší analogie viděl v kružbách cisterciáckého kláštera v nedalekém Vyšším Brodě. Shody v tvarosloví se mu jevily tak blízké, že uvažoval o jejich společném autorském původu. Kružbu okna v hlavním průčelí datoval Mencl do doby "kolem a krátce po roce 1350" a stejně datoval i hlavní portál. O Parléřově autorství neuvažuje ani v jednom případě.

 

Naopak jednoznačně je o parléřovském původu kružeb hlavního průčelí přesvědčen Jiří Kuthan. U kružby okna je mu hlavním vodítkem drobný plaménkový motiv v ose kružbového vzorce, který považuje za jeden z nejpříznačnějších rysů tvarosloví pražské parléřovské huti.

 

V případě volné kružby tympanonu hlavního portálu spatřuje Kuthan nejbližší analogie u severního portálu münstru ve Freiburgu v Breisgau a zejména u severního portálu kostela sv. Sebalda v Norimberku. Kuthan se domnívá, že morfologie zlatokorunských architektonických článků má své východisko v norimberské architektuře, což má potvrzovat hypotézu, že před pobytem ve Zlaté Koruně působil Michael Parléř v Norimberku."

 

str. 204-205

Klášter Zlatá Koruna - dějiny, památky, lidé

NPÚ České Budějovice, 2007

ISBN 978-80-85033-09-0

 

 


 

Narozdíl od odborníků, kteří se musí držet vědecké letory (aby neutrpěla jejich vědecká pověst) se já mohu zabývat nejenom hmotným tvaroslovím samotných kružeb, ale zamyslet se nad myšlenkou, kterou vyjadřují. A to je směr, kterým se chci vydat nejenom zde, u tohoto okna na hlavním průčelí, ale hlavně u rozety, která mě svým tvaroslovím fascinuje.

 

 

 

 

Fotogalerie

archiv T. J.

- historická fotografie z roku 1907 pochází z knihy Josefa Braniše