Historická část Zlaté Koruny

Klášter Zlatá Koruna

 

 

Vnější klášter

 

z knihy Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský

autor:  Josef Braniš

vydáno: 1907 v Praze  - tedy před více jak 100 lety !!!

 

( str. 154 )  Vnější klášter nepřízní časů změnil svou tvářnost nadobro a po zrušení kláštera během jediného věku proměnil se v chudobnou osadu, která má pyšné jméno - Zlatá Koruna.

Místo budov konvršů a jiných staveb rozmanitých, jež tu v dobách předhusitských bývaly, stojí jednak porůznu, jednak dlouhou ulicí domky, z nichž některé posud se nazývají dle zaměstnání klášterních služebníků, kteří v nich až do josefinské doby obývali, na př. "u řezbáře", "u rybáků" atd. Pozornost příchozího poutá jedině již d dáli bývalý klášterní hospic (domus hospitum - dům hostí), budova jednopatrová, která svou výškou, hrubým neomítnutým zdivem, opěráky a ozubenými štíty prozrazuje středověkou výstavnost, a protože jest nyní hostincem, alespoň poněkud na původní určení své upomíná (v hospicu je nyní pošta a snad i stále jídelna, domky mají již také jinou tvář, pozn. TJ).

Bývalý hospic

 hospic

 

Na západním konci osady zachovaly se konečně ještě dva zbytky bývalých staveb klášterních, vnější brána

 

a bývalý kostel sv. Markéty.

bývalý laický kostel sv. Markéty, Zlatá Koruna

 

Brána otvírá se širokým hrotitým obloukem (bohužel, toto již není pravda, pozn. TJ),  žulové ostění jest v dolejší části jednoduše otupeno, oblouk sám má šťavnatý, přesně vypracovaný profil ( na krajích šikmé pásky, uprostřed obloun mezi dvěma hlubšími výžlabky ), kromě kamenických značek  jsou na něm patrné i stopy polychromie. Celek podává jasného svědectví, že v době rozkvětu kláštera ve XIV. století i při pracích účelu tak všedního, jako byla vnější brána, dbali mniši uměleckého vkusu.

 

...v cistercienských klášteřích kromě velikého konventního chrámu býval ještě druhý, menší kostel určený pro laiky, a sice z pravidla hned u brány, aby mohl býti přístupný i ženám, které do kláštera a velkého chrámu vůbec nesměly. K takovým kostelům konány i hlučné pouti (např. v Sedlci), což o korunském kostele sv. Markety i kronikář klášterní zřejmě podotýká.

Pozn. TJ - co se týká oněch poutí, podle mých informací byly pořádány na návsi, odkud z připraveného místa v obvodu zdi - vedle památné lípy (viz obrázek, lípa není vyobrazena, ale je v pravé části) kázal kněz při poutní mši.

 

Na návsi_1, Zlatá Koruna

 

 Proto byl i v Koruně hned při založení kláštera u první brány zbudován obvyklý kostel laiků, jenž zasvěcen byl sv. Markétě na památku vítězství u Kressenbrunna, jehož Otakar u vigillii sv. Markety dne 12. července 1260 dobyl.

 

( str. 156 ) Kostel sv. Markéty byl stavba velmi zajímavá, skládal se původně z přímo uzavřeného kněžiště a z lodi, která v rozích paprskovitě se rozbíhala a byla kryta prostým dřevěným stropem. V době husitské při zpustošení celého kláštera otva asi ušel zkáze, čímž si vysvětlíme, proč při obnově kláštera ve druhé polovici XV. století byl též restaurován...

 

Při této opravě byla loď kostelní zklenuta po způsobu jihočeském na dvě svobodně stojící podpory tak, že byl kostel potom dvojlodní. V XVII. století byl dle klášterní kroniky pohřebištěm mnichů, měl tři oltáře a poblíž něho byly ještě trosky bývalých obydlí konvršů. R. 1735 zřízeno bylo při něm bratrstvo sv. čtrnácti pomocníků, jichž úcta řádem cistercienským tehdy obecně byla šířena ( oltář 14 sv. pomocníků a také oltář sv. Markéty jsou nyní umístěny v konventním chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně, pozn. TJ). V týchž dobách dostalo se mu i barokní úpravy, jak na průčelném štítě posud jest patrno.

 

sv. Markéta ve Zlaté Koruně

 

Roku 1765 byl ozdoben malbami. Ještě r. 1837 byly v presbyteři obrazy ze života sv. Markéty, na klenbě allegorické podoby hladu, moru a války, na straně evangelia věšení, pálení a ukrutné zabíjení mnichů od husitů, na straně epištolní vypálení kláštera, při němž zobrazen Žižka, pololeže, jak mu zbrojnoš škarpály na cestu obouvá.

 

Když r. 1787 kostel byl zrušen, byla výbava jeho dílem prodána, dílem rozdána nově zřizovaným kostelům náboženské matice a ledacos dostalo se i do rukou soukromých. Budovy užilo se nejprve za bělidlo a od r. 1791 byla divadlem (pro koho?), tehdy asi bylo patrně strženo klenutí v lodi. Když pak r. 1815 zřízena byla zde tužkárna, rozdělena loď stropy a příčkami na mnohé místnosti, jež po proměně závodu v sirkárnu r. 1843 opět byly pozměněny. Při úpravách těch zmizela nadobro i okna v lodi tak, že o jejich umístění a podobě ničeho nevíme. Největší přestavby podniknuty byly roku 1854, když celé stavení vyhořelo. Požárem zničen byl starý vysoký krov, potom odstraněna klenba a částečně i zdivo presbyteře, na místě sakristií vyhnány do výše přístavky, paprskovité kouty v lodi vyrovnány a k staré kostelní budově připojeno po severní straně nové stavení.

 

A praktické výsledky všech těch nákladných úprav? - Od roku 1901 stojí znešvařená budova opuštěna a zavřena, všecky industriální podniky vzaly tu bídně za své, neboť každý průmysl postrádá tu dnes existenčních podmínek.

 

......

 

( str. 158 )  Průčelí chrámové lodi poutá nás posud klínovitým tvarem kvádrových nároží, jež článkují v ostrém úhlu lámané gotické římsy, ze zazděného západního portálu jest znáti některé části ostění a obrys oblouku. 

 

Zlatá Koruna, sv. Markéta

 x

 


Zobrazit místo Zlatá Koruna na větší mapě

 

 

Zlatá Koruna - Tania's  Secret