Klášter Zlatá Koruna

 

Z knihy Gotika: architektura, sochařství, malířství

Redakce:  Rolf Toman

 

 

Opat Sugar ze Saint-Denis a svatý Bernard, zakladatel cisterciáckého řádu

 

str. 9

 

".....Především v posledním aspektu (uměl užívat života, stejně jako lesku a nádhery krásných věcí) se Suger velmi lišil od jiné velké postavy své doby, svatého Bernarda z Clairvaux (1090 až 1153).

Velký cisterciácký opat, nejostřejší polemik a nejmocnější mnich 12. století chápal mnišství jako život v nejpřísnější poslušnosti a v nejvyšším sebezapření, co se týkalo osobní pohodlnosti, stravování a spánku. Naplněn misionářským duchem měl sklony vměšovat se všude tam, kde klášterní zvyklosti, liturgická praxe a náboženský postoj podle jeho názoru postrádaly potřebnou přísnost a koncentraci na věci podstatné. Proti teologickým úchylkářům postupoval s velkou tvrdostí.

Ani Sugerovi, který sice byl pro disciplínu a umírněnost, ale rozhodně proti podřízenosti a askezi, nemohlo být lhostejné, jak smýšlí o jeho opatství Bernard, který měl velký vliv na papeže. Tomu samozřejmě neuniklo, že byly doby, kdy v králi blízkém Saint-Denisovi nebylo všechno v nejlepším pořádku: "Bez váhání a neomylně bylo císaři dáváno, co mu patřilo, ale Bohu nebyly se stejnou svědomitostí odevzdávány věci boží." Ale přesto v roce 1127, v šestém roce Sugerovy opatské činnosti, blahopřál Bernard svému neporovnatelně světštějšímu confrere k tomu, že úspěšně "zreformoval" opatství Saint-Denis....

 

Co tedy mohlo Bernarda přimět k tomu, aby pohlížel na poměry v Saint-Denis shovívavěji a v Sugerově případě bral jisté ohledy, na rozdíl od případů svých ostatních duchovních protivníků?

 

"Když poznali, jak velmi by si mohli vzájemně uškodit jako nepřátelé - jeden v roli králova rádce..., druhý jako mentor Svaté stolice..., - rozhodli se být přáteli."

 

Polarita opatů Sugera a Bernarda možná také hrála roli při nové výstavbě opatského kostela v Saint-Denis, což souviselo s tím, že Suger měl velkou vášeň pro sakrální obrazy a církevní šperky všeho druhu, pro zlato, email, drahokamy, vůbec pro všechnu zářivou krásu, k níž patřila obzvlášť barevná kostelní okna. Bernard naopak takovou zdobnost odsuzoval, ne proto, že by nedokázal ocenit její půvab, ale spíš proto, že v ní viděl rozptýlení zbožných myšlenek, modlitby a meditace mnichů.

Cisterciáckým klášterům a kostelům vznikajícím ve 12. a 13. století všude v Evropě byl také vlastní stavební styl, určovaný množstvím předpisů v Bernardově duchu - celkově tedy estetikou strohosti. Expandující cisterciácký řád zároveň hrál významnou roli při šíření gotiky v Evropě, protože byl otevřený technickému vylepšování gotických konstrukčních principů a sám působil inovačně, například v technikách vodních staveb pro kláštery zakládané v odlehlých údolích."

 

 Saint Denis, sv. Bernard

 Saint Denis v Paříži (archiv T. J.)

 

 

Citace z knihy:

 

Klášter Zlatá Koruna - Dějiny, památky, lidé

 

autorka Ludmila Hronková-Ourodová - z kolektivu autorů, kteří publikaci napsali

vydáno: 2007

Národní památkový ústav

územní odborné pracoviště České Budějovice

ISBN 978-80-85033-09-0

 

str. 295

 

"Cisterciáci byli již svým druhým zakladatelem sv. Bernardem vedeni k prostotě a jednoduchosti. Je známo, že životním postojem sv. Bernarda z Clairvaux byla askeze a že za luxus považoval už i bylinkovou zahrádku. Svým postojem se lišil od sv. Benedikta, který učil "o skromnosti vůči sobě a bratřím, ale pro chválu a slávu Boží mělo být všechno nejlepší, nic nemělo být chápáno jako nepatrné."

 

Sv. Bernard se striktně stavěl proti jakékoliv výzdobě kostela a kláštera. 

 

"Ó marnosti všech marností! Stěny vašeho kostela září a vaši chudí trpí nedostatkem! Své kameny odíváte zlatem a své děti ponecháváte nahé!"

 

Kritizoval například výzdobu křížové chodby v Citeaux slovy:

 

"Co dělají ty směšné příšerky, ta neuvěřitelně znetvořená krása a dokonalá ošklivost v křížové chodbě ve společnosti čtoucích bratří? U Boha! Když už se nestydíte za ty pošetilosti, proč nelitujete nákladů?"

 

 

......................................

 

Řád cisterciáků

 

 

Citace z knihy:

str. 88

Jihočeské DOMINIUM,

Rožmberkové, Eggenberkové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách

Pavel Juřík

Nakladatelství LIBRI

Praha 2008

ISBN 978-80-7277-359-6

 

 

"Mnišský řád cisterciáků (lat. Ordo Cisterciensis, OCist.) byl založen roku 1098 v Citeaux ve Francii, podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie, navazujících na benediktinskou tradici.

 

Cisterciácké kláštery se budovaly převážně v odlehlých končinách a nehostinných krajích, aby mniši nepřicházeli do kontaktu s laiky a snáze mohli dodržovat přísnou řeholní kázeň podle hesla "Ora at labora" (tj. "Modli se a pracuj"). Jejich život byl plný odříkání - za začátku například cisterciáci dodržovali zákaz mluvení mimo vyhrazené hodiny.

 

Cisterciácké kláštery se staly významnými hospodářskými středisky a zasloužily se o kolonizaci neosídleného území a o zavádění nových pracovních postupů a zemědělských plodin. Proto je panovníci a šlechta zvali k osídlení nových oblastí a zahrnovali je bohatými pozemkovými a peněžními dary. 

 

Původní požadavek prostoty se promítl také do architektury klášterních chrámů, které byly zpočátku prosty jakékoliv sochařské či malířské výzdoby.

 

Cisterciáci a jejich stavební hutě se zasloužili o rozvoj gotického stavitelství.

 

Nejstarší cisterciácký klášter v českých zemích byl založen roku 1142 velmožem Miroslavem (pravděpodobně z rodu Markvarticů) v Sedlci u Kutné Hory. Stalo se to za vlády českého krále Vladislava II. na přímý popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.

 

Cisterciáci pak sehráli významnou roli v českých dějinách.

Např. sedlecký a zbraslavský opati se zasloužili o sňatek Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou."

 

 

 

...........................

Svatý Bernard z Clairvaux

 

 

"Snad žádný člověk neměl na svou dobu tak pronikavý vliv jako svatý Bernard z Clairvaux. Přestože Bernardovy názory zůstaly věrné naukám raných církevníh otců, jeho energetická osobnost a fascinující styl poznamenaly nepřehlédnutelným způsobem jeho i pozdější generace. Jeho měřítka a představy o cíli a účelu spravedlivé společnosti a vztahu jednotlivce k ní zásadním způsobem ovlivnily veškeré další křesťanské myšlení."

 

Doslovná citace, str. 49

Dějiny Zlaté Koruny

 

Další zajímavosti  o Bernardovi, z výše uvedené knihy:

  • Bernard sepsal nová, zpřísněná pravidla řádového života, jež vycházela z benediktinské řehole
  • sepsal i první řeholi pro rytířský řád templářů
  • jeho životním krédem bylo benediktinské heslo "ora et labora" - modli se a pracuj

 

 

 

 

Zlatá Koruna - Tania´s  Secret