Posvátné číslo

 

 

 

Posvátné číslo a původ civilizace

(Tajemství čísel v historii)

 

autor:   Richard Heath

(vydáno Levné knihy, 2008)

překlad: Radka Mornštajnová

ISBN 978-80-7309-567-3

 

Sluneční planety

 

  Tohle je velice zajímavá kniha, ze které zde na webu přímo cituji (např. stránka Sluneční planety, viz výše).

Ale jestli mohu doporučit, nejlépe je si jí přímo sehnat a přečíst od začátku do konce.

Je v ní totiž obsaženo tolik zajímavých, a pro dnešní dobu, překvapujících myšlenek a informací, že si jí stejně budete muset přečíst několikrát.

Úplně Vám to převrátí názor na starověk, a tím myslím dobu megalitických chrámů, ale hlavně dobu před nimi! (Člověk má tendenci si myslet, že ti lidé museli být rozhodně zaostalejší :( . No, ono to asi opravdu bylo úplně jinak!)

 

  Potom, se ale nemůžete divit, že se i na spoustu mnohem pozdějších staveb (ač byly stavěny pro svaté křesťanského světa) budete dívat úplně jinak. Hlavně jejich stavitele uvidíte v úplně jiném světle. A najednou Vám může připadat, že věci dávají smysl! 

 

   Je škoda, že se dnes o stavbách dovídáte jen hromadu povrchových informací (jasně, často opravdu není možné se při prohlídkách památek zabývat detaily), ale uniká nám tím to, co je za tím. Pořád si říkáte a tušíte, že to, co Vám říkají přece nemůže být všechno. Něco ve Vás hlodá a  Vy pořád čekáte, že to na Vás někde vyskočí, ale ono pořád nic. Odejdete z prohlídky s pocitem promarněného času, kdy jste si sice prohlídli památku, ale to něco Vám prostě nebylo sděleno. Pocit marnosti. A výsledný dojem je ten, že všechny památky jsou v podstatě stejné. Stačí vidět jednu - a viděli jste všechny :( .

 

   Možná i to je ten smutný důvod pro to, že o památky není až takový zájem. Možná je to i povrchnost posledních staletí.

 

   Ale lidé dneska už hledají, ať vědomě nebo nevědomě. Už nechtějí poslouchat někým předložené, a bohužel i církví před staletími notně předžvýkané, "pravdy".

 

   Ale pro toho, kdo už hledá ty dobře "utajované" informace, může být tahle kniha tím pravým zdrojem informací.

 

  A autor se zde opravdu nezabývá jenom doměnkami, svými názory, nápady nebo sny.

Je zcela evidentní, že má opravdu velký rozhled, spoustu nastudováno, a že kniha je opravdu výsledkem důkladného studia a bádání.

 

   Cituji ji, protože ač bych se snažila sebevíc, nikdy bych nemohla podat informace lépe, než jak jsou v knize uvedeny. Rozhodně ne, bez hlubších znalostí. 

 

   Když jsem knihu, a tajemství čísel, studovala, první památka, která mi vytanula na mysli byla stavba Jana Blažeje Santiniho Aichla.

 

    Jak jinak než:

 

Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou na Zelené hoře.