Cisterciáci a práce s vodou - Zlatá Koruna

Zlatá Koruna - cisterciáci a práce s vodou

 

O víkendu 16. a 17. dubna 2011 měli občané Zlaté Koruny, Rájova a Plešovic možnost navštívit zdarma obě prohlídkové trasy kláštera,

a další, jinak nepřístupné prostory (což musím kvitovat jako skvělý nápad. Vypadá to, že tohle bude opravdovým přínosem pro obyvatele Zlaté Koruny. Doufám, že se budu moci i nadále účastnit těhle vyjímečných akcí!)

 

17. dubna byla občanům také představena nová kastelánka kláštera Lenka Tondlová, která připravila zajímavou přednášku na téma "Cisterciáci a práce s vodou - klášter Zlatá Koruna".

 

Přednáška byla připravená pro místní obyvatele, kteří okolí Zlaté Koruny dobře znají.

Byla doplněna prezentací s mapami a fotografiemi, a myslím, že jsme se dozvěděli zajímavé informace.

 

O čem přednáška pojednávala?

 

Pro cisterciáky je voda velice důležitá, nejen po praktické, ale také po mystické stránce.

V tomhle případě Zlatá Koruna vyhovovala dokonale a byla dávána za příklad.

 

Maketa Zlatá Koruna - klášter v meandru řeky Vltavy

Maketa kláštera Zlatá Koruna. Zde je krásně vidět řeka Vltava i mlýnský náhon s rozvětvením.

 

Zvláštní poloha kláštera a jeho hlavního kostela je vysvětlována přítomností spodních vod, které by při klasickém umístění kostela a následně pak konventu a dalších budov, mohly ohrožovat základy a statiku.

 

Dále pak také tím, že tento způsob umístění vyhovoval i z hygienických podmínek, kdy bylo možné relativně snadno odvádět odpadní vody pomocí odnože z mlýnské stoky.

 

 

Ostroh, na kterém klášter stojí je obtékán ze tří stran řekou Vltavou a ze svahů hory Kleť svedli cisterciáci potok, který nazvali Jordánek.

(A voda z Kletě je opravdu výborná!)

 

Potok protéká horní částí Zlaté Koruny (v mapách nazvané jako "Nová Koruna").

Protékal bývalým ovčínem, což bývala jedna z nejstarších klášterních staveb. Nyní je zde rodinný domek.

 

Potok je v části veden potrubím a je skryt vedle cesty do dolní Zlaté Koruny - od křižovatky až k místu kde se cesta prudce svažuje (čemuž místní říkají "Kotrbíz") a napájel sádky, které jsou dodnes patrné

(vždycky jsem se divila, proč mají lidé v zahradách takové velké "prohlubně", proč nejsou zahrady srovnané s okolním pozemkem? A ony to byly sádky!)

 

Potok protékal kolem domu "U Ouředníků", který sloužil k hrubému mletí mouky (dům má více názvů, ale na ty si teď nevzpomenu) , ale pozor ten už je pod svahem. Najdete jej za starým hřbitovem, když byste šli po turistické stezce směrem na Dívčí kámen.

 

A napájel také "flusárnu" - super název, že?

Ale přeloženo do srozumitelné češtiny to znamená bělidlo prádla. Flusárna se nacházela vedle bývalé sv. Markéty (spíše vzadu), podle fotografie je už v polorozbořeném stavu.

Prádlo se pak sušilo na slunci přesně v místě dnešního fotbalového hřiště.

 

Dále teče potok potrubím až na náves ke starobylé lípě, kde se rozvětvuje do tří pramenů.

(Takže, až uvidíte na jinak suchém asfaltu poblíž lípy mokrý flek, vězte, že to je právě od Jordánku.)

Památná lípa

Památná lípa.

 

Jeden z těchto pramenů napájí rybníček před vstupní bránou k opatství (na hrázi tohoto rybníčku můžete dodnes vidět růst Morušovník černý). V rybníčku se chovaly ryby pro potřeby kláštera.

 

Rybníček napájený Jordánkem.

Rybníček.

 

Druhý z pramenů napájí kašnu v Rajské zahradě a dodával vodu do Studniční kaple, která v Rajské zahradě kdysi stávala (ta prý byla zbořena pro velice špatný stav. Bodejť by nebyl špatný, když byly v klášteře fabriky a jiné průmyslové provozy! O tom, jak mohla studniční kaple vypadat se vedou dohady ať už erudované či nikoliv, ale nepochybujme o tom, že zcela jistě byla krásně v gotickém slohu vyvedená.)

 

Portál bývalé studniční kaple v Rajské zahradě. Kaple byla zbořena po zrušení kláštera a kdysi musela být opravdu půvabná.     Kašna v Rajské zahradě

Portál bývalé studniční kaple.                               Kašna v Rajské zahradě.

 

(Bylo toho víc, ale kdo si to má všechno pamatovat? sad)

 

Co se týká Vltavy, z té byl sveden mlýnský náhon, který poháněl čtyři mlýnská kola. Mlýn nesloužil jenom pro potřeby kláštera, ale také pro okolní obyvatele.

 

Bývalý mlýn, vedle kterého stávala dolní brána

Bývalý mlýn.

 

   Mlýnský náhon   Mlýnský náhon, Zlatá Koruna

Mlýnský náhon.

 

Z mlýnského náhona bylo také oddělené rameno, které odvádělo odpadní vody a nečistoty ze záchodů.

 

Přes řeku vedl v místě dnešního mostu brod a také zde převážel lidi převozník.

Most byl postaven až po zrušení kláštera.

Byl dřevěný. Celodřevěná varianta mostu se dochovala až do povodní v roce 2002, při kterých byl most vážně poškozen. Pak zde sloužil jistou dobu zapůjčený vojenský most.

Nyní zde stojí nový most, který je již částečně kamenný. Původní vzhled mostu je zachován v dřevěném zábradlí.

Most je jednosměrný, takže se dvě protijedoucí auta na něj nevejdou. 

 

Most ve Zlaté Koruně.

Most ve Zlaté Koruně, a pohled na Korunské vodácké kempy.

 

Nový most ve Zlaté Koruně.

Nový most ve Zlaté Koruně.