Tajemný svět Edgara Cayceho

banner-edgar-cayce_1

 

Telepatie

 

 

str. 7 

z knihy Tajemný svět Edgara Cayceho

 

 

Čtení mysli či telepatie existují.

Víme to z vlastních zkušeností. Řada z nás o někom přemýšlela a onen člověk nám zavolal. Nebo jsme o někom hovořili a krátce nato dotyčný vešel do místnosti.

 

To se mi stalo před několika dny. 

Bavili jsme se o jistém muži. Pokud vím, neexistoval důvod, proč by mě měl navštívit. Když jsme však o něm a jeho schopnostech mluvili, nečekaně se u mne objevil. 

Co bylo příčinnou? Byla to náhoda, prostě něco, co se občas přihodí? Nebo na mne myslel, já jsem jeho myšlenky zaregistroval a díky tomu jsem na něj svedl řeč?

 

Moje zkušenosti a zážitky mě přesvědčily, že většinu těchto jevů lze vysvětlit na základě činnosti podvědomé mysli. Dovolte mi, abych vám vyprávěl o jednom experimentu, který jsem již nikdy neopakoval!

Jednou do mého fotografického studia přišla mladá hudebnice, která se zajímala o fotografování, tak o jevy, které se skrze mne projevovaly. O jejich různých podobách jsme spolu vedli časté diskuse.

 

Jednoho dne jsem jí řekl, že bych byl schopen kohokoliv přinutit, aby ke mně přišel. Odpověděla, že je to nemožné. Tvrdil jsem, že to dokážu. Učinil jsem tak proto, že jsem o těchto otázkách již nějakou dobu přemýšlel a zabýval se jimi. Měl jsem pocit, že pokud si na obrazovce své mysli představím, že nějaký člověk cosi dělá, mohl bych ho pomocí přenosu myšlenek přinutit, aby danou věc skutečně provedl.

 

Mladá paní přiznala: "Většině z toho, co jste mi řekl věřím, ale toto je jedna z věcí, které nikdy neuvěřím. Musel byste mi to ukázat."

 

 

"Dobře," odpověděl jsem. "Kteří dva lidé by podle vás ke mně nikdy nepřišli?"

 

"Rozhodně byste k tomu nepřinutil mého bratra," odvětila, "a také vím,  že by sem nikdy nepřišel pan B., protože vás nemá příliš rád."

 

Prohodil jsem, že do studia přijde zítra před dvanáctou a že mne dokonce požádá, abych pro nějů něco udělal. 

"A zítra před druhou hodinou," pokračoval jsem, "přijde pan B."

 

Nesouhlasně zavrtěla hlavou s tím, že něčemu takovému nevěří.

Díky zrcadlu jsme z prvního poschodí studia mohli sledovat, co se pod námi na ulici děje. Příštího dne jsem od deseti hodin do půl jedenácté meditoval. Přitom jsem myslel na onoho chlapce. Napadlo mne, zda jsem přece jenom své síly nepřecenil, když jsem tvrdil, že mě o cosi požádá, třebaže jeho sestra mi řekla, že k mé práci nemá žádný vztah.

 

Asi čtvrt hodiny poté, co jsem přestal meditovat, jsem chlapce spatřil na ulici. Zahnul a přišel ke vchodu do studia. Několik minut tam stál, podíval se otevřenými dveřmi dovnitř a odešel. Za několik minut se objevil znovu. Vyšel do prvního patra. Jeho sestra se na něj překvapeně podívala a zeptala se:

 

"Co tady děláš?"

 

Chlapec se posadil na židli a mačkaje klobouk odpověděl:

 

"Abych pravdu řekl, sám pořádně nevím - minulý večer jsem však ve svém obchodě měl nějaké potíže a tak mne napadlo, zda by mi pan Cayce nemohl pomoci."

 

Jeho sestra div neomdlela!

 

Příští den v jedenáct hodin mladá paní prohlásila:

"Předpokládám, že vzhledem k tomu, že jste byl úspěšný v případě mého bratra, dokážete působit i na pana B."

 

Řekl jsem jí, že až pan B. přijde, nebudu ve studiu, neboť mne nemá rád a že nebude vědět proč přišel.

Později mi sdělila, že skutečně vešel kolem dvanácti třiceti, jakmile jsem odešel. 

Zeptala se ho, zda pro něj může něco udělat.

Řekl: "Ne, nevím, co tady dělám," a odešel.

 

V těchto případech se jedná o telepatii či čtení myšlenek, ale za situace, kdy jeden člověk druhého nutí cosi učinit. 

To je velmi nebezpečná záležitost.

Spadá do oblasti černé magie. Je to jedna z věcí, na něž nemáme právo, pokud si nejsme jisti tím, co děláme, a proč to děláme.

 

Někdy je to možné využít k dobrým cílům, možná při výchově našich dětí.

 

Ale i pak to může být nebezpečné, neboť podle výkladů je každý, kdo druhého nutí, aby se podřídil jeho vůli, tyran! 

 

Dokonce to nečiní ani sám Bůh. Buď svojí vůli sjednotíme s Jeho nebo ne.

Každý z nás se může svobodně rozhodnout.

 

Položme si proto otázku - jakou roli v našich životech hraje telepatie?

 

Není snadné ji zodpovědět, neboť vše dobré lze zneužít a může se stát nebezpečným.

 

Jak telepatii použít konstruktivním způsobem?

 

V každém případě bychom se měli řídit následujícím pravidlem:

Nežádej od druhých něco, co bys sám dělal nerad.

Mistr nikdy nic takového nečinil.

 

..................

 

str. 10

 

Občas jsme i my schopni vycítit, co si lidé kolem nás myslí. 

 

V jednom inzerátu jsem si přečetl:

 

"Staň se silným mužem - pomocí své mysli ovládej druhé."

 

Jak již bylo zmíněno, snaha ovládat druhé, aby jednali v souladu s naší vůlí, je cestou do pekel.

 

Pokud je však naším přáním, aby skutky člověka byly v souladu s Boží vůlí, pak je to něco jiného.

 

Klekli jste si někdy a modlili se, aby Bůh změnil něčí život?

 

V takovém případě se jedná o správné využití účinku mysli či telepatie, neboť síla, jež způsobuje změny, musí pocházet z Božského zdroje.

 

Každý, kdo si přeje ovládat druhé, tak může učinit - avšak měl by se mít na pozoru! 

Z výkladu vyplývá, že lidé v Atlantidě disponovali neobyčejně rozvinutými mentálními vlohami. Řada lidí byla schopna se soustředit tak intenzivně, že pomocí myšlení materializovala různé předměty.

Největším hříchem v dnešním světě je sobectví a ovládání druhých.

 

Mnoho lidí nerado umožňuje jiným, aby žili podle vlastních představ a přání. Chceme ostatním říkat, jak by se měli chovat, jak by za té či oné siutace měli postupovat.

Většina manželek se snaží tím či oním způsobem zasahovat do života svých manželů a řídit ho. Ze svých činů se však před Bohem zodpovídáme my sami. Nikdo jiný za nás tuto zodpovědnost vzít nemůže.

 

Pokud se budeme snažit poznat sami sebe, prohloubí se rovněž naše schopnost poznávat druhé. Snažme se tedy napravit své vlastní chyby a nikoliv chyby druhých. 

Cesta, jež k Němu vede, je úzká. Cíle dosáhneme, budeme-li žít v souladu s Jeho vůlí a ne, když druhé budeme nutit k tomu, či onomu, když se je budeme snažit ovládat.

 

Síla mysli existuje stejně jako v době Atlantidy. Co se stalo, když se jí Atlanťané snažili zneužít k sobeckým účelům? Destrukce a zkáza, neboť síly mysli, jsou-li využívány pouze k vlastnímu prospěchu, se stávají destruktivními. 

 

Všichni disponujeme mentálními schopnostmi. Můžeme je použít k prosazování svých partikulárních zájmů. Nemáme na to však morální právo.

 

Druhým lze předat vlastní zkušenosti a názory, ale samotné rozhodnutí musíme ponechat na nich.