Tábor a husité po Lipanech
Autor: Carloman
27.6.2011, Závist
Tento článek, nebo jeho výňatky, vyjma citovaných statí, může být kopírován a použit pouze s písemně potvrzeným souhlasem autora článku.
Předmluva
Tento článek se hodlá zabývat dějinným obdobím, jež mnohým obyvatelům České republiky, táborské občany, ba dokonce táborské rodáky nevyjímaje, je zahaleno v jakési temnotě a mnozí o ní mají jen kusé představy, často ovlivněné literární nebo později i filmovou tvorbou.
Já, coby autor, si v žádném případě nekladu vysoké cíle a nehodlám jakkoliv suplovat renomované historiky, zabývající se tímto obdobím, leč jako táborský rodák a stále táborský patriot (byť žijící nyní mimo rodný kraj), bych se s případnými čtenáři tohoto článku rád podělil o ty historické zajímavosti, které toto období mapují a které by, jak doufám, mohly zaujmout i jiné zájemce o historii Tábora, husitů i celé české, potažmo evropské historie.
Záměr sepsat nějaký poutavý článek o tomto období mne zaměstnával již dlouhou dobu. Kusé informace, mnohdy podbarvené nánosem zidealizování nebo pohanění celého období tzv. „husitské revoluce“, však nestačily k vytvoření uceleného článku, jež by byl v každém směru ryze objektivní a ponechal případným čtenářům dostatek prostoru k vytvoření vlastního úhlu pohledu a vlastního názoru na celé toto popisované období našich dějin.
Až se mi v regálech dobříšské knihovny dostal do rukou malý literární poklad. Kniha s názvem „ Husitské válečnictví po Lipanech“, od autora Otakara Frankenbergera, vydaná v nakladatelství NAŠE VOJSKO – v roce 1960. To byla ta jiskra, která zažehla tento můj malý literárně – historický ohňostroj.
Zda se jedná skutečně o zajímavé informace, nebo zda je to jen mé zdání, to ponechám na posouzení případným čtenářům tohoto článku a návštěvníkům webu (nejen) o městě Táboře, který tak skvěle a poutavě vytvořila a vytváří má kamarádka a spolupropagátorka Tábora, paní Táňa Ješetová, za jejíhož „dvorního dopisovatele“, mám tu čest se považovat.
Tak tedy co následovalo po bratrovražedné bitvě u Lipan, kde byly zdecimovány dva nejradikálnější husitská bojová bratrstva, nebo jak se v té době nazývaly – tzv. „obce polem pracující“ – tj. bratrstvo táboritů a bratrstvo sirotků, dříve Orebitů ?
Většina čtenářů si určitě pomyslí, že buď tato doba byla dobou naprostého klidu a smíru, neboť na lipanském poli a v lipanských stodolách vykrváceli a uhořeli ti největší váleční štváči a radikálové a že si válkou sužované České království konečně vydechlo.
Nicméně, jak všichni víme, nebo alespoň tušíme, realita není vždy ryze černá nebo bílá, není ani růžová, ale skládá se z mnoha odstínů šedi, jejichž intenzita a odstín se mění dle pohledu konkrétního pozorovatele.
A takováto byla i doba po pověstné bitvě u Lipan.
A jak uvidíme, Tábor, byť mu mnozí přikládali a přikládají význam jenom krátkodobý a ryze lokální, sehrál v tomto celém období určitou roli. Pokud ne přímo, tak určitě tím co představoval.
Ale dost už bylo předmluvy…
Jak už bývá v mých článcích zvykem, citované statě z již vydaných literárních pramenů, jež tvoří páteř celého článku, jsou uvedena kurzívou, ohraničené uvozovkami a zkratkou „Cit.“, včetně uvedení čísla stránky. Text bez kurzívy je tudíž mým textem vlastním.
Carloman