Tamara S. - Proč Edward opustil Bellu

29.04.2015, 09:27, Taťána Ješetová

 

  Z pohledu Lazareva.


 

 

Postavy z knih a filmů - Edward Cullen a Bella Swan - SágaTwilight, Stephenie Meyerové

Kniha New Moon

 

 

 

Proč Edward opustil Bellu

 

 

Odhlédnu od toho, co bylo v příběhu již řečeno a podívám se na to z pohledu S. N. Lazareva. Pokud příběh neznáte, Bella byla lidská dívka zamilovaná do upíra.

 

 

Bellin problém byl ve skutečnosti takový, že příliš na Edwardovi lpěla. Edward se stal středobodem jejího života, jejím sluncem, jejím bohem. Bez něj nedokázala žít, ztratila smysl svého života, ztratila směr a ocitla se na "poušti".

 

 Víme, že Edward opustil Bellu kvůli tomu, aby neztratila svojí duši, což by se stalo (podle Edwarda), kdyby se Bella proměnila v upírku.

 

Ale duše je to jediné co je skutečně cenné. Existuje názor, že natolik cenné a jedinečné, že každý tvor ve Vesmíru tuto božskou "částici" nemá. Možná je duše nevyčerpatelný zdroj energie? Kdoví, ale každopádně je darem od Boha/Stvořitele/Všeho, co jest/Prapůvodní energie (dosaďte si název, který upřednostňujete). Odmítnutím duše odmítáte život. Odmítáte Lásku. Odmítáte Boha. A Vesmír dělá vše proto, abyste svou duši neztratili.

 

A tak ztrácíte vše okolo. Proto Bella musela ztratit Edwarda. Příliš na něm lpěla a to ničilo její duši. Edward neměl být důvodem jejího života a už vůbec ne směr, kterým by se měla vydat. Ta ohromná bolest, kterou po celé ty měsíce pociťovala, jí pomáhala se ze závislosti na Edwardovi dostat. Ale její mysl jí to nechtěla dovolit, a tak vytvářela iluze Edwardovi přítomnosti, kterých se Bella hladově chytla.

 

A pak přišel Jacob. S ním a s vizemi bylo Belle zase o něco lépe. Už byl ten život bez Edwarda trochu snesitelnější. Jenže tohle nic neřešilo. Bella stále směřovala ke ztrátě duše.

 

Musela tedy přijít i o Jacoba - v tu chvíli byl snad jediné pojítko s Edwardem a světem, ve kterém žil. Že Edward existoval.

 

Jenže New Moon šťastný konec nemá - Bella totiž stále nic nepochopila. Byla ochotná se vzdát svojí duše jen proto, aby mohla žít s Edwardem. I jako upírka jen, aby byla s ním. Klidně by za to zaprodala i svojí duši (jak se u nás říká - třeba i čertu).

 

Jenže s tím Edward nesouhlasil. Odmítnul. Odmítnul Bellu. Opět, znova hrozila Belle Edwardova ztráta a tentokrát nenapravitelná (totální Edwardova destrukce v této inkarnaci, pokud prochází tvor jako upír reinkarnací?).

 

Avšak, co by se s Bellou stalo, pokud by byl Edward zničen? Bylo by možné ji zachránit? Byla by uzdravena a zachráněna její duše? Nebo by se naopak stalo něco mnohem destruktivnějšího?Možná, neboť nevidíme obraz celý, by tato zkáza byla natolik konečná, že se Vesmír rozhodl pro pomalejší postup?

 

Každopádně víme, že Alice měla vizi možné budoucnosti o Bellině životě jako upírce. Tato cesta nebyla Belle stále zapovězená, mohla se stát. Za určitých podmínek.

 

Zdá se, že Bella v závěru New Moon stále nebyla v obraze. Pořád se bála, že jí Eward opět zmizí. Nechtěla mu odpustit tu bolestivou cestu, kterou musela kvůli němu projít. Ještě pořád nevěděla, že tenhle bolestivý vývoj jí přivádí Edwardovi mnohem blíže.

 

Jediné, co musí Bella udělat, je na Edwardovi nelpět. Dobrovolně se ho vzdát. A upírat svůj "pohled" směrem ke Stvořiteli. Teprve poté smí obdržet onen dar - být a žít s Edwardem.

 

 

Je ještě mnoho dalších pohledů, kterými by se dalo na tuto cestu Belly a Edwarda pohlédnout. Je možné, že sem i něco dalšího přidám. A nebo také ne. Bádejte sami a přemýšlejte, spíše pociťujte, co je třeba pochopit a poznat. Následující citáty zase vrhnou na celou záležitost úplně jiné světlo, z jiného úhlu.

 

 

 

 

Některé citace z Lazarevových knih Diagnostika karmy, pro větší pochopení výše uvedeného doporučuji četbu těchto knih.

Důležité upozornění - tyto knihy nestahujte, ale legálně zakupte. Nejde zde o finanční zisk p. Lazareva, více pochopíte, až budete knihy číst.

 

 

S. N. Lazarev - Diagnostika karmy

 

 

"Jestli vám muž způsobil bolest, znamená to, že vaše vnitřní závislost, připoutanost k tomuto světu je vysoká."

str. 57, Diagnostika karmy 10

 

"Vnější konflikt v manželském životě přináší rozvoj. Aby byly vyrovnány touhy obou, je nezbytný oboustranný kompromis, tj. určitě sebeomezení, které je nemožné bez lásky.

Vnitřní konflikt, tj. emocionální agresivita, je škodlivý pro zdraví a je tím silnější, čím větší je naše připoutanost k touhám a životu.

 

Tedy, aby byly správně vybudovány vztahy s manželem, musí žena v první řadě umět milovat. A to znamená být vnitřně nezávislou na manželovi a vždy udržovat odstup.

 

Vnitřně musí být každý člověk absolutně osamocený, v jeho duši může být jen Bůh. Pak nebudeme přirůstat k milovanému člověku duší...."

 

str. 59, Diagnostika karmy 10

 

 

"Často pro záchranu lásky v duši přichází smrt. Ale láska zůstává."

str. 83, Diagnostika karmy 10

 

A nebo ještě toto:

 

"Když duše zapomíná na Boha, pak energie lásky, a to mi věřte, je ohromná, směřuje ke splynutí s duší milované bytosti. Cítíme se být zcela identičtí s milovaným člověkem. Ale místo měkké, elastické tkáně se objevuje šrám. Sebemenší změna v tom druhém je vnímána jako naprostá zrada a způsobuje neuvěřitelnou bolest. Vydržet to, je nemožné. Vzniká nepřekonatelná touha zabít milovaného člověka nebo sebe.

 

Lidstvo se odnaučilo milovat. Čím silnější jsou naše city, čím větší je naše láska, tím větší potíže způsobuje. Láska se rychle proměňuje ve vášeň. Vášeň - v připoutanost. Připoutanost - v nenávist, a nenávist - ve vraždu. Aby člověk přežil, musí snížit množství energie ve své duši, snížit množství lásky. Je to podvědomý mechanismus přežití."

str. 174, Diagnostika karmy 10

 

 

Tady je krásně vidět, jak je Bellina připoutanost k Edwardovi ničivá pro ně pro oba. Stejně tak v podstatě i Edwardova, ale zdá se, že Edwardovo přemýšlení a touha zachránit duši (tu Bellinu, o své si myslí, že jí nemá) ho neustále směřuje k Bohu - což ho zachraňuje.

 

S tou Edwardovou duší ještě nemám jasno - má jí, nebo jí nemá? Spíše mi vše naznačuje, že má. Akorát pak úplně nevím, jak to souvisí s případnou existencí či neexistencí duše u červenookých upírů.

 

Ale o tom všem a i Bellině proměně v Eclipse třeba někdy příště.

 

 

 

 A přeci jen ještě dodatek z Lazareva.

 

 

"Na jedné z nedávných přednášek jsem připomínal jedno z geniálních děl Shakespeara - tragédii "Romeo a Julie".  Tam se kulminační scéna právě odhaluje smrtí hlavních hrdinů.

 

 

Dlouho jsme přemýšlel o smyslu poslední fráze: "Smutnější příběh nikdo nevypoví, než ten o Julii a Romeovi."

 

Celý můj život mi to bylo podáváno takto: jaká láska, jaká sílá lásky - oba nechtěli žít jeden bez druhého.

 

A proč je to nejsmutnější příběh?

Protože to byli oslnivě krásní, mladí, milující se lidé, a všechno skončilo tak nespravedlivě.

Jestliže bylo odebráno největší štěstí, znamená to, že přijde největší smutek.

 

Fakticky to byla výzva k napodobení takové velké a silné lásky a v souladu s tím k podobným činům. Všechno to bylo nazýváno uměním a já vnitřně napodoboval hrdiny Shakespeara a neuvědomoval si, že to mrzačí mou duši, narušuje můj osud a zdraví.

 

Potom jsem se dozvěděl, že jedna z hereček, která hrála roli Julie, se dostala do nemocnice po těžké depresi. Ale vždyť umění musí přinášet očištění duše, vést ke katarzi. Kde je tady vzplanutí duchovního osvícení?

 

Cítil jsem: něco tady není v pořátku, ale co, to jsem nedokázal pochopit. Nyní to chápu.

 

Největší tragédie a největší smutek na světě - to je odmítání lásky k Bohu. Je to ztráta Božské lásky.

 

Největší pokušení umožňující zapomenout na Boha a zříct se Božské lásky, - je láska lidská.

 

Bůh nám dal život. A když nemůžeme přijmout krach lidské lásky a s jejím zničením zabíjíme svůj život a lásku k Bohu, je to ten nejsmutnější příběh na světě.

 

Jakékoliv představení musí vést ke katarzi. A to znamená vítězství Božské lásky nad životem a lidskou láskou. Staří Řekové to cítili, a proto byla nejoblíbenějším žánrem ve starověkém Řecku tragédie."

 

 

str. 183, Diagnostika karmy 10

 

 

 

Bella (T. J. / Tania)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
« Zpět